Australské úřady začaly vyšetřovat dva vlivné obchodní řetězce kvůli kamerám, které rozpoznávají obličeje zákazníků. Firmám Kmart a Bunnings hrozí tresty za porušení zákonů na ochranu soukromí. Tři čtvrtiny jejich zákazníků totiž o podrobném sledování vůbec netušily. Řetězce kamery hájí jako bezpečnostní opatření. Ochránci lidských práv ale varují, že se podobné technologie už teď vymykají kontrole. Podle experta na informační technologie Vladimíra Smejkala by za toto v Česku hrozil postih, protože v Evropě platí Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Australané chodí do Kmartu koupit prakticky cokoli. Ať už shání levné boty, autíčka pro děti, horské kolo nebo zlevněnou pračku. Zákazníky z ciziny tak široká nabídka někdy téměř šokuje.
Jen malá část nakupujících si ale všimne, že v obchodě nechybí ani kamerové systémy. Ty porovnávají jejich tváře s databází obličejů z minulosti. Na bedlivý dohled upozorňuje jen drobná výstraha u vchodu. „Tento obchod má čtyřiadvacetihodinové záznamy z kamerového systému, který obsahuje technologii pro rozpoznávání tváře,“ uvádí výstraha. Tato technologie podle řetězců chrání zákazníky i zaměstnance.
Dokáže totiž včas zachytit bývalé zloděje nebo jiné neurvalé návštěvníky. I když není přesně jasné, kdo přesně v její databázi uvázne. „Technologie pro rozpoznávání tváří se používá k identifikaci osob, které se v našich obchodech účastnily incidentů vzbuzujících obavy,“ uvedl ředitel dalšího obchodního řetězce Bunnings Simon McDowell.
Systém budí obavy
Podle ochránců lidských práv ale obavy budí samotný systém. Nejen, že o něm zákazníci často nevědí, ale dal by se použít i ke sledování toho, co nakupují, kdy a s kým. Stačilo by upravit podmínky a zařadit do databáze další data. „Je to stejné, jako kdyby Kmart a Bunnings sbíraly vaše otisky prstů nebo vaši DNA, kdykoli nakupujete,“ podotýká obhájkyně soukromí spotřebitelů z organizace CHOICE Australia Kate Bowerová.
Ještě důraznější varování před sdílením svého obličeje slýchají uživatelé, kteří s ním odemykají telefony nebo profily na sociálních sítích. Například proto, že tvář prozrazuje intimní detaily o lidském zdraví, včetně tisíců genetických poruch.
Nebo proto, že totalitním režimům chytré kamery slouží jako zbraň, a to nejen před zločinci. Například na mnoha místech v Číně už tvář funguje jako legitimace, ke které se připisují drobné i vážné prohřešky. Ty zaznamenávají chytré kamery rozeseté po městech. Místo sledování v oddělených obchodech se jedná o neustálý dohled, který vede až k politické podřízenosti.
Evropa a GDPR
Naproti tomu v celé Evropě platí GDPR neboli Obecné nařízení o zpracování osobních údajů. „Tam ty obrázky nebo tváře je možné zpracovávat pro soukromě-právní užití pouze za velice omezených podmínek,“ zdůraznil v pořadu Horizont ČT24 Smejkal s tím, že provozovatel obchodu v Česku by musel prokázat nějaký zvláštní zájem. „Ale pokud by si vedl nějakou databázi osob a podle toho je chtěl identifikovat, tak to je v GDPR, konkrétně v článku devět, naprosto zakázáno,“ uvedl Smejkal.
Dodal, že to má další aspekty, protože v případě australských obchodů se má jednat o určitou obranu před výtržníky, ale „kdo rozhoduje o tom, že ta osoba je výtržník?“
Jiný případ je podle Smejkala v případě, že by šlo o soudní rozhodnutí, například zákaz návštěvy restaurace či fotbalových utkání. „To je rozhodnutí soudu a to je potřeba respektovat,“ uvedl. Dodal, že lze porušovat soukromí osob na základě zákona, kam spadají například městské kamerové systémy na základě zákona o policii. „Tam bezpečnostní stanovisko převážilo,“ podotkl.
Soukromníci však ve svých prostorách podle něj nemohou vykázat, že to dělají ve veřejném zájmu. „Dělají to ve svém vlastním zájmu a tam samozřejmě tahají za kratší konec,“ řekl a dodal, že už je zde riziko odklonění se od ochrany před výtržníky až k tomu, že budou osoby nahrávány za účelem marketingu.
