Po déle než sto letech se lze podívat do tváří více než čtrnácti tisíc legionářů. Za necelé tři týdny díky reportáži České televize nahrálo do internetové databáze s názvem „Krev legionáře“ fotografie svých předků skoro tisíc lidí a stále přibývají další.
Od začátku první světové války bojovali Čechoslováci proti Rakousku-Uhersku v ruské, francouzské, britské a srbské armádě. Po vstupu Itálie a Spojených států do války k nim přibyly další desetitisíce jejich krajanů.
Díky databázi Krev legionáře na serveru Československé obce legionářské k jednotlivým profilům legionářů přibývají i tváře. „Jsem na to hrdý, považoval jsem to za svůj dluh, který jsem mu trochu splatil,“ říká Pavel Svoboda o svém dědečkovi Josefu Vágnerovi, který působil v legiích.
Vágner zemřel, když Pavlu Svobodovi bylo patnáct let, přesto mu stihl spoustu věcí říct. „Nikdo z rodiny, ani babička, ani moje máma nebo jeho dcera nevěděly o tom tolik co já, protože mě děda brával na procházky a vyprávěl mi,“ říká Svoboda.
Zvýšený zájem i díky ČT
Oslovování potomků legionářů a získávání fotoarchivů se daří i díky odvysílané reportáži České televize. „Způsobila šílený boom e-mailů. Naštěstí tu byl kolega, který stihl odchytit první vlnu – e-maily chodily každou minutu, dvě,“ říká správce databáze Vlastimil Křišťan.
„Zájem byl opravdu enormní a my jsme moc rádi, že i když se před lety říkalo, že s oslavou sta let republiky skončí zájem o naše předky a československé legionáře, tak zájem o naši databázi je přesným opakem,“ dodává autor projektu Jiří Charfreitag.
Československá obec legionářská kromě legionářů uchovává historickou paměť na vojáky z druhé světové války i ze současných zahraničních operací.
