Umělá inteligence vyřešila za rok záhadu zamotaných proteinů. Lidským vědcům to nešlo desítky let

Umělá inteligence společnosti DeepMind už před rokem rozluštila záhadu, kterou lidští vědci nedokázali vyřešit celé desítky let. Odhalila strukturu proteinů, tedy stavebních kamenů života. Teď se díky tomuto objevu podařilo shromáždit databázi téměř všech struktur lidských bílkovin. Celá byla teď zpřístupněna on-line všem vědcům světa zdarma.

Klíčem k pochopení našich základních biologických mechanismů je jejich architektura. Řetězce aminokyselin, z nichž se skládají bílkoviny, se stáčí, kroutí a podivně šmodrchají a vytvářejí tak ty nejpodivnější a na první pohled velmi chaotické trojrozměrné tvary.

Právě tyto propracované formy vysvětlují různé funkce bílkovin; od enzymů, které jsou klíčové pro metabolismus, až po protilátky, které bojují proti infekčním útokům.

Popsat tyto struktury, jež jsou zásadní pro pochopení prakticky celé oblasti biologie, se ukázalo jako nesmírně náročné. Přestože se s tímto výzkumem začalo už v polovině 50. let minulého století, podařilo se rozluštit a popsat strukturu pouze zlomku lidských bílkovin. Každá z nich je totiž složená z tisíců až milionů atomů a celá struktura je natolik titěrná, zamotaná a křehká, že laboratorní výzkum je sisyfovská práce.

Jenže společnost DeepMind před rokem na tento problém nasadila svou specializovanou umělou inteligence AlphaFold založenou na principu neuronové sítě – tedy jakéhosi strojového učení, které napodobuje některé funkce lidského mozku. Ta během krátkého času lidské vědce předběhla a dokázala předpovědět strukturu téměř dvaceti tisíc proteinů, které se u člověka objevují.

Vědci pak výsledky umělé inteligence otestovali: srovnali její předpovědi s podobou těch proteinů, které dokázali za sedmdesát let popsat lidé. Ukázalo se, že stroj dovedl v 95 procentech případů předpovědět tvar bílkoviny velmi spolehlivě.

K čemu to je?

Společnost DeepMind, která patří majiteli Googlu, firmě Alphabet, na tomto přelomovém výzkum spolupracovala s Evropským bioinformatickým institutem (EMBL-EBI) při Evropské laboratoři molekulární biologie. Doufá, že vytvoření veřejně přístupné databáze proteinů pomůže výzkumníkům z celého světa analyzovat fungování života v atomárním měřítku. Mohli by totiž zjistit, jak fungují doposud neodhalené příčiny některých nemocí, mohlo by to ale vést i k zatím jen těžko představitelnému pokroku v rámci medicíny šité na tělo.

Využití ale sahá daleko za hranice medicíny. Protože jsou tyto struktury součástí všeho živého, daly by se výsledky výzkumu použít i v zemědělství při vývoji výživnějších nebo odolnějších plodin či dokonce v energetice a ekologii – už dlouho se zkoumají enzymy, které by dokázaly rozložit plasty.

Podle vyjádření DeepMindu se během posledních měsíců řada takových projektů rozběhla, na výsledky ale bude třeba ještě počkat. Deník Guardian uvedl, že některé z nich se týkají i výzkumů viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc covid-19.

„Aplikace jsou vlastně omezeny pouze naší představivostí – na základní úrovni ale databáze AlphaFold zvýší naše porozumění fungování proteinů a jejich roli v základních životních procesech,“ uvedla generální ředitelka EMBL Edith Heardová. „Toto porozumění znamená, že budeme lépe vybaveni k odhalování molekulárních mechanismů života a urychlíme naše úsilí o ochranu a léčbu lidského zdraví i zdraví naší planety. Zpřístupnění tohoto nástroje urychlí sílu výzkumných objevů a inovací pro vědce na celém světě,“ dodala.

Schopnost AlphaFold předpovídat strukturu proteinů se závratnou přesností byla loni představena na „proteinové olympiádě“, která se koná každé dva roky. Účastníci dostali sekvence aminokyselin pro přibližně sto proteinů a měli za úkol je vypočítat. AlphaFold nejenže zastínil výkon jiných počítačových programů, ale dosáhl přesnosti podobné pracným laboratorním metodám.

„Málem jsem spadl ze židle nadšením a úžasem, že se podařilo vyřešit tento dlouholetý problém, jak se skládají proteiny,“ řekl profesor Ewan Birney, ředitel EMBL-EBI, poté, co byly výsledky vloni v listopadu poprvé prezentovány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 17 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 19 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...