Výkyvy teplot zatěžují cévy a srdce. Kardiologové varují sportovce

Rekreační sportovci, kteří se po zimní pauze vracejí k běhu nebo cyklistice, by v těchto dnech měli být opatrní. Výkyvy teplot typické pro jaro totiž zatěžují cévy a srdce, upozorňují kardiologové. Za výraznou dušností nebo tlakem na hrudi se mohou skrývat vážná onemocnění srdce, která se při běžné zátěži neobjeví.

„Tělu trvá asi čtrnáct dnů, než se na změnu teplot adaptuje. Je proto důležité dávat si při sportu pozor, zvláště když náhle stoupnou teploty,“ upozornil vedoucí Centra zátěžové kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Vladimír Tuka.

Prudké změny teplot podle něj zatěžují oběhový aparát. Srdce se totiž musí kromě přečerpávání krve věnovat i termoregulaci těla. Vzniká tak větší riziko, že člověk při sportu zkolabuje.

Naslouchat hlasu těla

Existují příznaky, které naznačují, že se něco takového blíží – právě v těchto dnech by jim lidé měli věnovat zvýšenou pozornost: Zprvu člověk může cítit bušení srdce a tlak na hrudi. Varovným signálem, že se srdcem není vše v pořádku, je i neobvykle časté zadýchávání. „Sportovci by měli určitě zbystřit, když začnou být dušní při nižších stupních zátěže. Například když běžně vyběhli kopec a nebyli zadýchaní, a teď jim to najednou nejde,“ doplnil Tuka.

Sportovce by měla varovat také nepravidelnost srdeční frekvence nebo pocit, že mohou zkolabovat. Pokud se problémy při sportu objeví, je vhodné, aby se člověk nechal zkontrolovat svým praktickým lékařem nebo kardiologem. Opakované potíže mohou poukazovat na hypertenzi, v horším případě i na kardiomyopatii, selhání srdce nebo ischemickou chorobu srdeční.

„Sportujících se srdečními problémy je hodně a řada z nich potíže podceňuje, což není dobře, protože mohou skončit fatálně,“ varoval přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN Aleš Linhart.

Včasná diagnóza

Ve včasném stanovení diagnózy a případném zahájení léčby pomáhají centra sportovní kardiologie, která jsou v Praze, Olomouci a Třinci. Kardiolog tam pacientům natočí EKG nebo provede rozšířené echokardiografické vyšetření. V případě potřeby může vyšetřit i věnčité tepny či pacienta zkontrolovat magnetickou rezonancí. V centru pomohou nemocným sportovcům vhodně nastavit pohybovou aktivitu tak, aby se mohli ke sportu vrátit.

„Fyzická zdatnost je předpokladem příznivé prognózy jak u obecné populace, tak u pacientů s onemocněním srdce. Pravidelná aktivita proto patří k základním doporučením, přičemž úroveň tréninku je třeba přizpůsobit tíži srdečního onemocnění,“ dodal předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci při zatmění Slunce odhalili koronální díru. Může ovlivňovat magnetické pole Země

Nové obrazy sluneční koróny pořízené během letošního srpnového zatmění Slunce odhalily koronální díru, která může prostřednictvím rychlého slunečního větru ovlivnit magnetické pole Země, ale také vírové struktury přezdívané „smoke rings“.
před 13 hhodinami

Hitler nemá alibi na dobu smrti své neteře, tvrdí historik

Nové dokumenty nalezené v mnichovských archivech zpochybňují alibi Adolfa Hitlera na dobu smrti jeho neteře Geli Raubalové. Podle časopisu Der Spiegel našel badatel Harald Sandner úmrtní záznam, podle kterého se tělo Raubalové v Hitlerově bytě našlo už 18. září 1931. Podle dosavadních úředních záznamů to bylo až o den později, kdy byl pozdější nacistický diktátor už na cestě z Mnichova do Norimberku.
před 14 hhodinami

El Niňo může do února přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí, varují vědci

Letošní silný klimatický jev El Niňo může do února příštího roku přispět k úmrtí více než 450 tisíc lidí v důsledku veder, odhadují klimatologové. Vyplývá to ze závěrů studie vědců z Climate Impact Lab a několika univerzit, uvedl list The Guardian.
před 16 hhodinami

NASA objevila „ohnivou amébu“. Žije v teplotách, které by přežít neměla

Až doposud vědci předpokládali, že složitější organismy nejsou schopné přežívat a rozmnožovat se při teplotách nad 60 stupňů Celsia, protože to nezvládnou jejich buňky. Překvapivý objev z Kalifornie ale naznačuje, že to možné je.
před 16 hhodinami

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 18 hhodinami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 20 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 20 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
23. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.