Výkyvy teplot zatěžují cévy a srdce. Kardiologové varují sportovce

Rekreační sportovci, kteří se po zimní pauze vracejí k běhu nebo cyklistice, by v těchto dnech měli být opatrní. Výkyvy teplot typické pro jaro totiž zatěžují cévy a srdce, upozorňují kardiologové. Za výraznou dušností nebo tlakem na hrudi se mohou skrývat vážná onemocnění srdce, která se při běžné zátěži neobjeví.

„Tělu trvá asi čtrnáct dnů, než se na změnu teplot adaptuje. Je proto důležité dávat si při sportu pozor, zvláště když náhle stoupnou teploty,“ upozornil vedoucí Centra zátěžové kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Vladimír Tuka.

Prudké změny teplot podle něj zatěžují oběhový aparát. Srdce se totiž musí kromě přečerpávání krve věnovat i termoregulaci těla. Vzniká tak větší riziko, že člověk při sportu zkolabuje.

Naslouchat hlasu těla

Existují příznaky, které naznačují, že se něco takového blíží – právě v těchto dnech by jim lidé měli věnovat zvýšenou pozornost: Zprvu člověk může cítit bušení srdce a tlak na hrudi. Varovným signálem, že se srdcem není vše v pořádku, je i neobvykle časté zadýchávání. „Sportovci by měli určitě zbystřit, když začnou být dušní při nižších stupních zátěže. Například když běžně vyběhli kopec a nebyli zadýchaní, a teď jim to najednou nejde,“ doplnil Tuka.

Sportovce by měla varovat také nepravidelnost srdeční frekvence nebo pocit, že mohou zkolabovat. Pokud se problémy při sportu objeví, je vhodné, aby se člověk nechal zkontrolovat svým praktickým lékařem nebo kardiologem. Opakované potíže mohou poukazovat na hypertenzi, v horším případě i na kardiomyopatii, selhání srdce nebo ischemickou chorobu srdeční.

„Sportujících se srdečními problémy je hodně a řada z nich potíže podceňuje, což není dobře, protože mohou skončit fatálně,“ varoval přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN Aleš Linhart.

Včasná diagnóza

Ve včasném stanovení diagnózy a případném zahájení léčby pomáhají centra sportovní kardiologie, která jsou v Praze, Olomouci a Třinci. Kardiolog tam pacientům natočí EKG nebo provede rozšířené echokardiografické vyšetření. V případě potřeby může vyšetřit i věnčité tepny či pacienta zkontrolovat magnetickou rezonancí. V centru pomohou nemocným sportovcům vhodně nastavit pohybovou aktivitu tak, aby se mohli ke sportu vrátit.

„Fyzická zdatnost je předpokladem příznivé prognózy jak u obecné populace, tak u pacientů s onemocněním srdce. Pravidelná aktivita proto patří k základním doporučením, přičemž úroveň tréninku je třeba přizpůsobit tíži srdečního onemocnění,“ dodal předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 10 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 13 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 18 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...