Výkyvy teplot zatěžují cévy a srdce. Kardiologové varují sportovce

Rekreační sportovci, kteří se po zimní pauze vracejí k běhu nebo cyklistice, by v těchto dnech měli být opatrní. Výkyvy teplot typické pro jaro totiž zatěžují cévy a srdce, upozorňují kardiologové. Za výraznou dušností nebo tlakem na hrudi se mohou skrývat vážná onemocnění srdce, která se při běžné zátěži neobjeví.

„Tělu trvá asi čtrnáct dnů, než se na změnu teplot adaptuje. Je proto důležité dávat si při sportu pozor, zvláště když náhle stoupnou teploty,“ upozornil vedoucí Centra zátěžové kardiologie Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) v Praze Vladimír Tuka.

Prudké změny teplot podle něj zatěžují oběhový aparát. Srdce se totiž musí kromě přečerpávání krve věnovat i termoregulaci těla. Vzniká tak větší riziko, že člověk při sportu zkolabuje.

Naslouchat hlasu těla

Existují příznaky, které naznačují, že se něco takového blíží – právě v těchto dnech by jim lidé měli věnovat zvýšenou pozornost: Zprvu člověk může cítit bušení srdce a tlak na hrudi. Varovným signálem, že se srdcem není vše v pořádku, je i neobvykle časté zadýchávání. „Sportovci by měli určitě zbystřit, když začnou být dušní při nižších stupních zátěže. Například když běžně vyběhli kopec a nebyli zadýchaní, a teď jim to najednou nejde,“ doplnil Tuka.

Sportovce by měla varovat také nepravidelnost srdeční frekvence nebo pocit, že mohou zkolabovat. Pokud se problémy při sportu objeví, je vhodné, aby se člověk nechal zkontrolovat svým praktickým lékařem nebo kardiologem. Opakované potíže mohou poukazovat na hypertenzi, v horším případě i na kardiomyopatii, selhání srdce nebo ischemickou chorobu srdeční.

„Sportujících se srdečními problémy je hodně a řada z nich potíže podceňuje, což není dobře, protože mohou skončit fatálně,“ varoval přednosta II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie VFN Aleš Linhart.

Včasná diagnóza

Ve včasném stanovení diagnózy a případném zahájení léčby pomáhají centra sportovní kardiologie, která jsou v Praze, Olomouci a Třinci. Kardiolog tam pacientům natočí EKG nebo provede rozšířené echokardiografické vyšetření. V případě potřeby může vyšetřit i věnčité tepny či pacienta zkontrolovat magnetickou rezonancí. V centru pomohou nemocným sportovcům vhodně nastavit pohybovou aktivitu tak, aby se mohli ke sportu vrátit.

„Fyzická zdatnost je předpokladem příznivé prognózy jak u obecné populace, tak u pacientů s onemocněním srdce. Pravidelná aktivita proto patří k základním doporučením, přičemž úroveň tréninku je třeba přizpůsobit tíži srdečního onemocnění,“ dodal předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 40 mminutami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 2 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 6 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 13 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
včera v 14:47

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28
Načítání...