Čeští lékaři mohou díky umělé inteligenci sledovat na dálku stav srdce pacienta

Lékaři se mohou o případném zhoršení stavu pacienta se srdečním onemocněním nyní dozvědět zavčas nebo ho i předpovědět. Napomoct tomu může nový projekt, který s pomocí umělé inteligence (AI) dokáže vyhodnotit získaná data na dálku skrze chytré hodinky pacienta. Systém Joseph vypracovali odborníci ze společnosti Medical Data Transfer (MDT) a z Ústavu přístrojové techniky AV ČR. Finančně projekt podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR).

Systém Joseph funguje na on-line platformě, na které provádí automatickou analýzu EKG a předpovídá srdeční arytmie. Projekt je součástí telemedicíny, což je přenos lékařských informací od pacienta k doktorovi na dálku například skrze video nebo chytrý telefon. V současné době se stává telemedicína stále využívanější, protože je mnohem méně nákladná a pomáhá zrychlit diagnostiku.

„Vyvinutý on-line systém může velmi pozitivně ovlivnit prognózu pacienta, neboť zajišťuje včasnou diagnostiku jeho zdravotního stavu. Navržené řešení bezesporu přispěje k redukci délky léčby pacientů. Při porovnání s konvenční nemocniční léčbou to povede i k finančním úsporám,“ uvedl předseda TA ČR Petr Konvalinka.

Umělá inteligence hlídá nemocná srdce

Systém tvoří dva základní bloky – serverová aplikace s webovým rozhraním a autonomní EKG řešič. Aplikace přijímá EKG data z mobilních zařízení, jako jsou například chytré hodinky, a ukládá je do zabezpečeného datového úložiště. EKG řešič tato data automaticky analyzuje, samostatně vyhodnocuje a ukládá k ověření. Značné množství dat technologie analyzuje v reálném čase a následně je využije k vyhotovení zprávy z vyšetření včetně potřebných statistik a téměř bez zásahu uživatele.

„Jako hlavní řešitelé projektu jsme poskytli databázovou banku EKG záznamů s rozmanitým spektrem popsaných patologií pro sestavování tréninkové databáze pro strojové učení. Data pocházejí z našich záznamů a jsou systematicky rozdělena do osmi kategorií – fibrilace síní, AV blok, šum, síňové extrasystoly, komorové extrasystoly, sinusový rytmus, supraventrikulární tachykardie a komorová tachykardie,“ řekla Veronika Bulková z MDT. Specialisté z Akademie věd k tomu vyvinuli techniky, které vyhledávají specifické chování EKG křivky.

Aplikace byla od počátku projektu tvořena prospektivně, což znamená, že je určena pro dlouhodobou spolehlivost. Technologická agentura ČR podpořila projekt více než 13 miliony korun v programu ministerstva průmyslu a obchodu Trend.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 11 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 14 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 18 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 18 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

AI by mohla napadat i chytré spotřebiče, varuje Anthropic. Šířila by se jako hlenky

Společnost Anthropic, která patří k průkopníkům v oboru umělých inteligencí (AI), upozornila na možnost, že už během několika měsíců by mohly být tyto autonomní programy schopné napadat nejen webové stránky, ale také spotřebiče v běžných domácnostech.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.