Umělé inteligence mohou usnadnit výrobu biologických zbraní. Ale jen trošku, ukazuje analýza OpenAI

Umělé inteligence (AI) jsou schopné najít sloučeniny s novými vlastnostmi a rozeznat celou řadu nemocí. Co kdyby ale vymyslely biologickou zbraň nebo lidem pomohly ji vytvořit? Tuto otázku si položila sama společnost OpenAI, aby rozptýlila obavy z možného zneužití svých nástrojů. Nyní na základě experimentu tvrdí, že nová technologie případnému rizikovému postupu výrazněji nepřispěje.

Prověřit nebezpečnost vlastní umělé inteligence se rozhodla společnost OpenAI, která vytvořila dnes nejpokročilejší AI ChatGPT. V experimentu zkoumala, jak moc umí její nejvyspělejší nástroje pomoci amatérům i vědcům s vývojem biologické zbraně. Na začátku února oznámila výsledky: věří, že hrozba AI je v tomto ohledu jen malá.

Společnost se opírá o pokus, ve kterém oslovila 50 vysokoškolských studentů biologie v prvním ročníku a 50 biologů s dokončeným doktorátem. Obě skupiny byly dál rozdělené na poloviny. Jedna polovina studentů i vědců se měla pouze s pomocí internetu pokusit vymyslet a vytvořil biologickou zbraň, která by se dala vypustit do světa s cílem, aby co nejvíc uškodila. Druhá skupina pro totéž zadání směla využívat umělou inteligenci ChatGPT-4, přičemž tato verze umělé inteligence byla ještě speciálně odblokovaná, aby na tato témata reagovala. Na prosby, aby vyrobila biologickou zbraň, totiž jinak neodpovídá.

Hrozba existuje, je ale malá, ujišťuje OpenAI

Výsledek je relativně uklidňující. „Zjistili jsme, že GPT-4 poskytuje nanejvýš mírné zvýšení přesnosti vytváření biologických hrozeb,“ uvedla společnost OpenAI na svém blogu, kde zveřejnila popis výzkumu. „Toto zvýšení není dostatečně velké, aby bylo průkazné, naše výsledky jsou ale dobrý začátek pro další výzkum.“

Porota přitom hodnotila výsledky známkami od jedničky do desítky. Ukázalo se, že ti vědci, kteří spolupracovali s AI, byli o 8,8 procenta úspěšnější než ti, kteří ji využít nesměli. U studentů byly výsledky horší: tam pomohla umělá inteligence úspěšnost zvýšit jen o 2,5 procenta.

Podle OpenAI nejsou výsledky dostatečně reprezentativní. CHatGPT-4 tedy zřejmě opravdu vědcům může pomoci s vymýšlením biologické zbraně, ale nepředbíhá kompetence odborníků samých.

Autoři výzkumu doplňují, že jejich experiment se věnoval jen ryze teoretické stránce, nevěnovali se tedy tomu, jak by GPT-4 mohl pomoci fyzicky sestrojit hrozbu. Právě v tom by mohl být ale velmi účinný – například tím, že by dokázal vyhledat a případně i oslovit nenápadně dodavatele částí potenciální biologické zbraně, aniž by takové chování vzbudilo pozornost bezpečnostních složek.

Bílý dům se obává AI

Společnost ChatGPT tímto výzkumem reagovala na stoupající obavy expertů i vlád ze zneužití jejích umělých inteligencí pro účely biologické války. Na podzim vydal Bílý dům nařízení, které upozorňuje na to, že by umělé inteligence mohly snížit náročnost návrhu i výroby biologických zbraní.

Už před dvěma roky také jiný výzkum prozkoumal potenciál AI k vývoji látek nebezpečných lidem; tehdy měl program vytvořit model chemikálie co nejpodobnější nervově paralytické látce VX. Jak se ukázalo, řada vygenerovaných sloučenin byla dokonce ještě toxičtějších než VX. V důsledku toho autoři stojící za touto studií drží některé podrobnosti svého výzkumu až doposud v tajnosti – dokonce vážně diskutovali o tom, jestli tyto výsledky vůbec zveřejnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...