Umělé inteligence mohou usnadnit výrobu biologických zbraní. Ale jen trošku, ukazuje analýza OpenAI

Umělé inteligence (AI) jsou schopné najít sloučeniny s novými vlastnostmi a rozeznat celou řadu nemocí. Co kdyby ale vymyslely biologickou zbraň nebo lidem pomohly ji vytvořit? Tuto otázku si položila sama společnost OpenAI, aby rozptýlila obavy z možného zneužití svých nástrojů. Nyní na základě experimentu tvrdí, že nová technologie případnému rizikovému postupu výrazněji nepřispěje.

Prověřit nebezpečnost vlastní umělé inteligence se rozhodla společnost OpenAI, která vytvořila dnes nejpokročilejší AI ChatGPT. V experimentu zkoumala, jak moc umí její nejvyspělejší nástroje pomoci amatérům i vědcům s vývojem biologické zbraně. Na začátku února oznámila výsledky: věří, že hrozba AI je v tomto ohledu jen malá.

Společnost se opírá o pokus, ve kterém oslovila 50 vysokoškolských studentů biologie v prvním ročníku a 50 biologů s dokončeným doktorátem. Obě skupiny byly dál rozdělené na poloviny. Jedna polovina studentů i vědců se měla pouze s pomocí internetu pokusit vymyslet a vytvořil biologickou zbraň, která by se dala vypustit do světa s cílem, aby co nejvíc uškodila. Druhá skupina pro totéž zadání směla využívat umělou inteligenci ChatGPT-4, přičemž tato verze umělé inteligence byla ještě speciálně odblokovaná, aby na tato témata reagovala. Na prosby, aby vyrobila biologickou zbraň, totiž jinak neodpovídá.

Hrozba existuje, je ale malá, ujišťuje OpenAI

Výsledek je relativně uklidňující. „Zjistili jsme, že GPT-4 poskytuje nanejvýš mírné zvýšení přesnosti vytváření biologických hrozeb,“ uvedla společnost OpenAI na svém blogu, kde zveřejnila popis výzkumu. „Toto zvýšení není dostatečně velké, aby bylo průkazné, naše výsledky jsou ale dobrý začátek pro další výzkum.“

Porota přitom hodnotila výsledky známkami od jedničky do desítky. Ukázalo se, že ti vědci, kteří spolupracovali s AI, byli o 8,8 procenta úspěšnější než ti, kteří ji využít nesměli. U studentů byly výsledky horší: tam pomohla umělá inteligence úspěšnost zvýšit jen o 2,5 procenta.

Podle OpenAI nejsou výsledky dostatečně reprezentativní. CHatGPT-4 tedy zřejmě opravdu vědcům může pomoci s vymýšlením biologické zbraně, ale nepředbíhá kompetence odborníků samých.

Autoři výzkumu doplňují, že jejich experiment se věnoval jen ryze teoretické stránce, nevěnovali se tedy tomu, jak by GPT-4 mohl pomoci fyzicky sestrojit hrozbu. Právě v tom by mohl být ale velmi účinný – například tím, že by dokázal vyhledat a případně i oslovit nenápadně dodavatele částí potenciální biologické zbraně, aniž by takové chování vzbudilo pozornost bezpečnostních složek.

Bílý dům se obává AI

Společnost ChatGPT tímto výzkumem reagovala na stoupající obavy expertů i vlád ze zneužití jejích umělých inteligencí pro účely biologické války. Na podzim vydal Bílý dům nařízení, které upozorňuje na to, že by umělé inteligence mohly snížit náročnost návrhu i výroby biologických zbraní.

Už před dvěma roky také jiný výzkum prozkoumal potenciál AI k vývoji látek nebezpečných lidem; tehdy měl program vytvořit model chemikálie co nejpodobnější nervově paralytické látce VX. Jak se ukázalo, řada vygenerovaných sloučenin byla dokonce ještě toxičtějších než VX. V důsledku toho autoři stojící za touto studií drží některé podrobnosti svého výzkumu až doposud v tajnosti – dokonce vážně diskutovali o tom, jestli tyto výsledky vůbec zveřejnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 5 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 11 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 12 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 12 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...