Umělé inteligence mohou usnadnit výrobu biologických zbraní. Ale jen trošku, ukazuje analýza OpenAI

Umělé inteligence (AI) jsou schopné najít sloučeniny s novými vlastnostmi a rozeznat celou řadu nemocí. Co kdyby ale vymyslely biologickou zbraň nebo lidem pomohly ji vytvořit? Tuto otázku si položila sama společnost OpenAI, aby rozptýlila obavy z možného zneužití svých nástrojů. Nyní na základě experimentu tvrdí, že nová technologie případnému rizikovému postupu výrazněji nepřispěje.

Prověřit nebezpečnost vlastní umělé inteligence se rozhodla společnost OpenAI, která vytvořila dnes nejpokročilejší AI ChatGPT. V experimentu zkoumala, jak moc umí její nejvyspělejší nástroje pomoci amatérům i vědcům s vývojem biologické zbraně. Na začátku února oznámila výsledky: věří, že hrozba AI je v tomto ohledu jen malá.

Společnost se opírá o pokus, ve kterém oslovila 50 vysokoškolských studentů biologie v prvním ročníku a 50 biologů s dokončeným doktorátem. Obě skupiny byly dál rozdělené na poloviny. Jedna polovina studentů i vědců se měla pouze s pomocí internetu pokusit vymyslet a vytvořil biologickou zbraň, která by se dala vypustit do světa s cílem, aby co nejvíc uškodila. Druhá skupina pro totéž zadání směla využívat umělou inteligenci ChatGPT-4, přičemž tato verze umělé inteligence byla ještě speciálně odblokovaná, aby na tato témata reagovala. Na prosby, aby vyrobila biologickou zbraň, totiž jinak neodpovídá.

Hrozba existuje, je ale malá, ujišťuje OpenAI

Výsledek je relativně uklidňující. „Zjistili jsme, že GPT-4 poskytuje nanejvýš mírné zvýšení přesnosti vytváření biologických hrozeb,“ uvedla společnost OpenAI na svém blogu, kde zveřejnila popis výzkumu. „Toto zvýšení není dostatečně velké, aby bylo průkazné, naše výsledky jsou ale dobrý začátek pro další výzkum.“

Porota přitom hodnotila výsledky známkami od jedničky do desítky. Ukázalo se, že ti vědci, kteří spolupracovali s AI, byli o 8,8 procenta úspěšnější než ti, kteří ji využít nesměli. U studentů byly výsledky horší: tam pomohla umělá inteligence úspěšnost zvýšit jen o 2,5 procenta.

Podle OpenAI nejsou výsledky dostatečně reprezentativní. CHatGPT-4 tedy zřejmě opravdu vědcům může pomoci s vymýšlením biologické zbraně, ale nepředbíhá kompetence odborníků samých.

Autoři výzkumu doplňují, že jejich experiment se věnoval jen ryze teoretické stránce, nevěnovali se tedy tomu, jak by GPT-4 mohl pomoci fyzicky sestrojit hrozbu. Právě v tom by mohl být ale velmi účinný – například tím, že by dokázal vyhledat a případně i oslovit nenápadně dodavatele částí potenciální biologické zbraně, aniž by takové chování vzbudilo pozornost bezpečnostních složek.

Bílý dům se obává AI

Společnost ChatGPT tímto výzkumem reagovala na stoupající obavy expertů i vlád ze zneužití jejích umělých inteligencí pro účely biologické války. Na podzim vydal Bílý dům nařízení, které upozorňuje na to, že by umělé inteligence mohly snížit náročnost návrhu i výroby biologických zbraní.

Už před dvěma roky také jiný výzkum prozkoumal potenciál AI k vývoji látek nebezpečných lidem; tehdy měl program vytvořit model chemikálie co nejpodobnější nervově paralytické látce VX. Jak se ukázalo, řada vygenerovaných sloučenin byla dokonce ještě toxičtějších než VX. V důsledku toho autoři stojící za touto studií drží některé podrobnosti svého výzkumu až doposud v tajnosti – dokonce vážně diskutovali o tom, jestli tyto výsledky vůbec zveřejnit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 16 mminutami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 32 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 16 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026
Načítání...