Před rokem oznámila do té doby téměř neznámá společnost OpenAI, že spouští umělou inteligenci jménem ChatGPT. Ta vyvolala spoustu nadějí, že stroje mohou plnit dříve netušené úkoly, ale také přispěla k obavám z příliš rychlých změn ve společnosti.
Až do 30. listopadu 2022 byly umělé inteligence technologickou zajímavostí s velkým potenciálem, který se rozvine až někdy v budoucnosti. Přesně před rokem se ale staly každodenní součástí našich běžných životů. Tehdy společnost OpenAI představila veřejnosti svůj chatbot ChatGPT, který si rychle získal obrovskou popularitu. K ní pomohlo, že jeho základní verze je pro uživatele zdarma.
Co jsou umělé inteligence
Současná generace umělých inteligencí, mezi něž se řadí i ChatGPT, se označuje jako generativní umělé inteligence. Jsou to systémy, které na základě tréninku na obrovském množství dat dokážou vytvářet výstupy ve formě textů, obrázků a dalších médií v reakci na zadání uživatele.
Nejznámějším chatovacím robotem (chatbotem) založeným na této formě umělé inteligence je systém ChatGPT, který se těší podpoře Microsoftu, jenž do firmy investoval deset miliard dolarů (2,3 bilionu korun). ChatGPT se stal po svém zpřístupnění veřejnosti nejrychleji rostoucí spotřebitelskou aplikací vůbec a v současné době každý týden používá kolem 100 milionů uživatelů.
Vedle účtů zdarma existují i placené prémiové účty ChatGPT s rozšířenými funkcemi. Letos na jaře firma představila pokročilejší model GPT-4, který odpovídá dotazy s větší přesností, je spolehlivější a kreativnější. GPT-4 podle OpenAI mimo jiné dokáže vést lidskou konverzaci, skládat písničky a shrnovat dlouhé dokumenty. Nejnovější verze GPT-4 Turbo se opírá o aktuální data a bude schopna zpracovávat a odpovídat na podněty uživatelů, které délkou vydají na román.
Kontroverze a obavy
Od svého představení budí ChatGPT a celá společnost OpenAI spoustu kontroverzí. Řada mezinárodně respektovaných expertů se obává, že tento nástroj je až příliš pokročilý a může tak ohrozit společnost. Na jaře roku 2022, sotva pár měsíců po spuštění, vznikla petice tvůrců umělých inteligencí, která volala po zákazu dalšího vývoje na půl roku; mezi její signatáře patřil i Elon Musk. Přes podporu řady nejlepších odborníků v oboru se nakonec toto moratorium nepodařilo prosadit.
Pozdvižení v posledních dnech vyvolalo odvolání šéfa Open AI Sama Altmana. Společnost Microsoft, která OpenAI podporuje, následně oznámila, že Altman bude pracovat pro ni. Většina zaměstnanců OpenAI poté pohrozila odchodem, pokud celá správní rada nerezignuje a Altman se nevrátí. Altman se na svoji pozici o několik dní později vrátil a správní rada se částečně obmění.
Boom umělých inteligencí je tu
Úspěch této umělé inteligence vedl k tomu, že spousta dalších společností přišla s vlastními alternativami; žádná z nich ale zatím ChatGPT kvalitou ani úspěšností nepřekonala. Například Microsoft představil vlastní chatovací systém Bing Chat a letos v březnu, měsíc od zpřístupnění zaznamenal 100 milionů denních uživatelů. V listopadu firma přejmenovala svůj systém, který je dostupný zdarma, na Copilot a vybavila ho novými funkcemi, které zvyšují jeho interaktivitu a rozšiřují jeho roli pomocníka v kancelářských aplikacích, jako jsou prezentační systém PowerPoint, e-mailová služba Outlook či aplikace pro videokonferenční hovory Teams.
Google koncem března představil vlastního chatovacího robota Bard, kterého firma na podzim rozšířila a zdokonalila a nyní po faktické stránce systém ověřuje své odpovědi, analyzuje soubory a dokumenty uživatele či umožňuje přidat do konverzace další osoby. Zatímco v březnu měl Bard kolem 30 milionů aktivních měsíčních uživatelů, v srpnu to bylo již 183 milionů.
Agentura Bloomberg v červenci uvedla, že Apple pracuje na AI podobné ChatGPT a Bardu a vytvořil vlastní základ známý jako Ajax pro vytváření rozsáhlých jazykových modelů. Testuje také chatovacího robota, kterého někteří inženýři nazývají Apple GPT.
Společnost Meta Platforms, která je mateřskou firmou Facebooku, v červenci uvedla na trh model AI Llama 2 založený na modelu jazyka, který je dostupný pro veřejnost pod otevřenou licencí.
Také řada čínských technologických firem jako například Alibaba nebo Baidu, vyvinula vlastní chatboty ve stylu služby ChatGPT.
A také Elon Musk, který ještě v květnu volal po zákazu AI, letos v listopadu na síti X zpřístupnil v testovacím režimu omezenému počtu uživatelů chatbota využívajícího AI nazvaného Grok, který je vyvíjen na základě dat ze sítě X.
Odborníky je ceněný také vyhledávací chatbot Perplexity, který v reálném čase prohledává internet, zobrazuje použité zdroje a umožňuje zdarma přístup k GPT-4. Jiné programy fungující na stejném principu mohou generovat obrázky jako například Midjourney, který umožňuje uživatelům vytvářet obrázky na základě krátkých pokynů, nástroje jako Whisper nebo Trint zase přepisují mluvené slovo. Nástroje AI umějí ale i generovat a analyzovat programovací kód.
Co už umí AI
V současnosti se AI používá nejvíc v sektoru personalistiky a řízení lidských zdrojů, v administrativě, marketingu či reklamě. Podle říjnového průzkumu Digital Trust Insights Survey poradenské firmy PwC celosvětově 75 procent firem na AI sází jako na prostředek ke zvýšení produktivity, v Česku je to jen 39 procent.
Rozsáhlé uplatnění AI je možné ve vědě, kde se používá například k analýze datových sad, v průmyslové výrobě je možné ji využít k automatizaci výrobních postupů a umělou inteligenci přejímají také IT společnosti, bankovnictví a finanční služby, ale i vzdělávání. V poslední době se už testuje úspěšně i využití v předpovídání počasí.
Hodně se slibuje od AI ve zdravotnictví. Již dnes si do oboru nachází cestu především v monitorování a lékařském zobrazování. Jde například o podporu lékařů při analýze snímků z počítačových tomografů či jiných podobných zařízení. S ohledem na riziko chyby a obavy z možných dopadů na lidské zdraví je ale její nástup pomalejší než v jiných odvětvích. Jednou by mohla pomoci například v podobě výrazného urychlení vývoje nových léků.
Nástroje AI postupně nacházejí širší uplatnění i například v soudním rozhodování i správě justice v evropských zemích. Někde používají softwarové nástroje s prvky AI třeba k anonymizaci rozsudků, jinde slouží k rešerším a právnímu výzkumu nebo vylepšenému vyhledávání v soudních databázích.
Hrozba planetárních rozměrů
Umělé inteligence dnes mají podle řady expertů schopnosti, které jsou stejné nebo větší, než mají lidé. A jsou schopné se velmi rychle učit. Proto panují obavy také z toho, že by AI mohla nahradit člověka na řadě pracovních míst, především tam, kde je možné většinu pracovních úkonů zautomatizovat. Jedná se zejména o administrativní profese a například podle dřívější zprávy americké investiční banky Goldman Sachs by AI mohla ve světě nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst. Například podle OECD ale umělá inteligence může zároveň vytvářet nové pracovní příležitosti a podporovat mzdy.
Podle řady expertů s umělou inteligencí přicházejí vážné etické problémy, zejména v oblasti ochrany osobních údajů, k rizikům patří i nedostatečná transparentnost, chybovost, diskriminace, automatické rozhodování nebo zodpovědnost.
Samostatnou kapitolou je otázka autorských práv při využívání AI. Umělci ve Spojených státech již v letošním roce podali žaloby proti AI generující obsah s využitím jejich děl. Žalují skutečnost, že umělá inteligence zpracovává miliardy textů a obrázků, což AI činí v rámci svého „učení“.
Experti se domnívají, že AI není vlastníkem obsahu, ani jeho autorem, ani odpovědným subjektem. Využívat texty a data umělé inteligenci v Evropě umožňuje evropská směrnice z roku 2019, která povoluje takzvané vytěžování dat (data mining), a to i z obsahu chráněného jinak autorským právem – pokud jsou veřejně přístupná. Jedinou ochranou je, že to autor výslovně zakáže. Americké právo navíc umožňuje vytěžování dat na takzvaném principu fair use, tedy „řádného užití“. Díla vygenerované AI budou z pohledu autorského práva patrně následovat fotografická díla, která jsou považovaná za duševní výtvor autora až po verdiktu Soudního dvora Evropské unie z roku 2011.
Systémy umělé inteligence, jako jsou velké jazykové modely (LLM), které pohánějí populární chatboty, vyžadují ke své činnosti datová centra, která jsou náročná na spotřebu energie. Podle studie nizozemských vědců by odvětví AI mohlo do roku 2027 spotřebovávat tolik energie jako země velikosti Nizozemska.
