V těle zesnulého muže, kterému lékaři jako prvnímu člověku transplantovali zvířecí srdce, byly objeveny stopy prasečího viru. Sedmapadesátiletý David Bennett zemřel letos v březnu. K selhání jeho nového srdce a následnému úmrtí pacienta mohl prasečí virus přispět, předpokládají lékaři. V budoucnu by se podle nich dalo takovému vývoji předcházet.
Bennettovi letos v lednu lékaři transplantovali srdce prasete, jež bylo geneticky modifikované tak, aby mužovo tělo mohlo orgán přijmout.
Operace trvala osm hodin a tři dny po zákroku nemocnice uvedla, že se pacient cítí dobře. Organismus toto nové srdce okamžitě neodmítl, případ tak vzbudil naděje, že by se zvířecí orgány mohly jednou ve velkém používat k transplantačním zákrokům pro záchranu života.
Podle lékařů z Marylandské univerzity bylo prase několikrát testované na přítomnost virů. Takové testy nicméně odhalí jen aktivní infekce, nikoliv takzvané spící viry, které se mohly ve zvířeti ukrývat. A právě takový neviditelný nepřítel byl zřejmě příčinou Bennettovy smrti, uvedli vědci ve zprávě.
Prasečí cytomegalovirus lékaři poprvé u Bennetta objevili dvacet dní po transplantaci srdce. Množství bylo ale tak malé, že to lékaři považovli za laboratorní chybu. Jenže zhruba čtyřicet dní po operaci se Bennettův stav zhoršil – a také množství viru v jeho těle v té době prudce narostlo.
Mohl za to virus
„Přítomnost DNA viru v těle pacienta mohla přispět k náhlému zhoršení jeho stavu,“ řekl deníku The New York Times Bartley Griffith, lékař Fakultní nemocnice Marylandské univerzity. „Nebyl ale žádný důkaz pro to, že by se u pacienta rozvinula aktivní infekce, nebo že by jeho tělo odmítlo (transplantované) srdce,“ řekl Griffith. „Spící virus se mohl přes transplantované srdce dostat z prasete do těla pacienta,“ dodal.
Lékaři začali muži podávat antivirotika a imunoglobulin, nové srdce se ale naplnilo tekutinou, v objemu se zdvojnásobilo a přestalo pracovat, takže Bennett musel být napojen na mimotělní oběh a 8. března zemřel.
Doktor Griffith a jeho kolega Muhammad Mohiuddin řekli listu The New York Times, že Bennettovo úmrtí je „zarmoutilo, ale neodradilo od používání zvířecích orgánů k záchraně lidských životů“. „Je to okamžik, z něhož se musíme poučit. Víme, co se stalo, a budeme pravděpodobně schopni se tomu v budoucnu vyhnout,“ uvedl Griffith.
Odhalení zvířecího viru v lidském těle s prasečím orgánem podněcuje obavy z transplantace zvířecích orgánů. Podle kritiků by jejich rozsáhlé využití mohlo usnadnit přechod zvířecích patogenů na člověka. Současně je to ale do značné míry i dobrá zpráva. Virus v orgánech by se měl dát pomocí lepších technologií odhalit, takže nejde o systémovou neschopnost lidského těla přijmout zvířecí orgán.
