Srdce strana 3 z 3

Už za pouhých pár let by lidé mohli být schopni žít s transplantovaným prasečím srdcem, odhaduje uznávaný britský kardiochirurg. Upravené prasečí orgány by tak podle něj mohly být řešením pro pacienty čekající na nová srdce. Ještě letos pak podle něj vědci vyzkouší člověku voperovat prasečí ledviny.

Elektrikáře Petra Novotného z jihomoravských Popic dvakrát zachránil automatický externí defibrilátor v rukou stejného dobrovolného hasiče. Vědomí ztratil při zástavě srdce, zachránce mu přivolala esemeska.

V jihlavské nemocnici v pátek zemřel Rudolf Sekava, který byl nejdéle žijícím člověkem s transplantovaným srdcem v Česku. Podle původní prognózy mohl žít pouze tři měsíce, místo toho mu ale lékaři přidali dalších 35 let života.  Ve středu by Sekava oslavil 83. narozeniny, v úterý ale jeho rodina oznámila zprávu o mužově úmrtí. Podle přednosty Kardiocentra pražského IKEMu Jana Pirka znamenala operace pro tuzemskou medicínu veliký milník. K tématu hovořil v pořadu Události, komentáře.

Regionální centrum pro léčbu vrozených srdečních vad začalo fungovat na I. interní klinice Fakultní nemocnice Olomouc. Kardiologičtí pacienti tak už nebudou muset dojíždět do podobných center v Praze a Brně, kde už kapacita oddělení nestačí. Nové olomoucké centrum se zaměří na dospělé pacienty.

Kardiocentrum českobudějovické nemocnice voperovalo pacientovi nejmenší srdeční defibrilátor v České republice. Přístroj je mimořádně tenký a lehký, měří jen několik centimetrů a váží 82 gramů. 54letý Petr Tkáč si pochvaluje, že se po operaci zase vyspí a odešly mu i návaly závratě a horka. Přístroj by měl výrazně zvýšit věk dožití pacienta a snížit možné srdeční problémy.

Vědci z univerzity v Tel Avivu ukázali prototyp kompletního srdce vytvořeného z kolagenu a dalších biologických molekul s pomocí tiskárny 3D. Podle nich jde o významný pokrok v léčbě kardiovaskulárních chorob a prevenci obranné reakce organismu po transplantaci, píše agentura AFP. Podle izraelského tisku však potrvá roky, než bude možné touto technologií vytvářet transplantáty.

Mezinárodní vědecký tým představil revoluční systém pro lidi čekající na transplantaci srdce. Kardiochirurgové poprvé zkoušejí bezdrátově dobíjenou srdeční podporu. Na převratné novince pracovali i čeští lékaři.

Američtí inženýři vyvíjejí technologii, která umožní využít kinetickou energii lidského srdce k pohonu přenosných lékařských elektronických přístrojů, jako jsou třeba defibrilátory nebo kardiostimulátory. Do budoucna by se tak už nemuselo počítat s výměnou baterií chirurgickým zákrokem.

V Československu lékaři poprvé úspěšně transplantovali srdce počátkem roku 1984 v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny – téměř šestnáct let po prvním experimentu. Jak tehdy informovaly Televizní noviny Československé televize, pacientem byl čtyřiačtyřicetiletý technik Nové huti Klementa Gottwalda v Ostravě. „Těším se na celou rodinu, na děti, a potom do práce,“ řekl operovaný muž.