Srdce strana 3 z 4

Zdá se, že existuje optimální čas, kdy jít spát, který se pojí s menším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Podle vědců, kteří analyzovali data od 88 tisíc dobrovolníků, je ideální večerka mezi 22. a 23. hodinou. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise European Heart Journal.

Přibývá pacientů se srdečním selháním. Kardiologové odhadují, že jich v Česku žije okolo tří set tisíc a každý rok odhalí dalších čtyřicet tisíc. Moderní léčba častěji dokáže onemocnění stabilizovat a prodloužit život. Lékaři z pražské Homolky, IKEM a brněnské Fakultní nemocnice spustili studii, která má zlepšit hlavně diagnostiku.

Počet transplantací orgánů, které lékaři provedli loni během prvního roku pandemie covidu-19, se oproti roku 2019 snížil o třetinu. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil odborný časopis The Lancet. Údaje za rok 2021 zatím nejsou kompletní.

Podle výsledků jedné z největších studií, které na toto téma kdy vznikly, snižuje nahrazení kuchyňské soli „náhražkou soli“ se sníženým obsahem sodíku a přidaným draslíkem významně výskyt mrtvice, srdečního infarktu i úmrtí. Tyto výsledky představili na konci srpna vědci na kongresu Evropské kardiologické společnosti v Paříži a současně je vydali ve studii, která vyšla v odborném časopise New England Journal of Medicine. Tak současně potvrdili, že náhražka soli nemá žádné škodlivé účinky.

„Naše ordinace se rozhodně neplní lidmi se zánětem srdečního svalu po očkování,“ uvedli čeští kardiologové v reakci na nejrozšířenější zprávu o možném nežádoucím účinku mRNA vakcín proti covidu. Staví se proti fámám a zveličování, které podle nich brání proočkování a nahrávají tak vzniku dalších variant světově rozšířeného viru.

Do deseti let chtějí kardiologové v Česku snížit o pět procent počet úmrtí na srdeční choroby.  Cíl si kladou navzdory očekávání, že nemocných bude v populaci přibývat. Důraz budou klást na prevenci, která by měla části pacientů pomoci.

Změny toho, jak se cholesterol rozkládá na žlučové kyseliny, mohou přispívat k rozvoji demence. Naznačila to nová studie, kterou publikoval časopis PLOS Medicine. Tento efekt našli vědci zejména u mužů a dávají jej do možné souvislosti s užíváním některých léků.

K očkování se v Česku můžou hlásit i někteří pacienti starší šestnácti let. Kódy, přes které registraci v centrálním systému vytvoří, dostanou u ambulantních specialistů. Vhodná je pro ně ale pouze vakcína od společnosti Pfizer.

Znečištěné ovzduší přispělo k 15 procentům úmrtí pacientů s nemocí covid-19. To je odhad mezinárodní studie vydané v odborném časopise Cardiovascular Research, o které informovala agentura AFP. Míra se ale mezi světovými zeměmi výrazně liší. Nejvyšší procenta vykazují Česká republika a další země ve střední Evropě, nejnižší naopak Austrálie nebo Nový Zéland.

Až 40 procent lidí, kteří prodělali covid-19, má i čtvrt roku po uzdravení poškozené plíce. Vyplývá to ze studie lékařů Fakultní nemocnice v Hradci Králové.

Že se u dětí, které se nakazily novým koronavirem, může objevovat takzvaný zánětlivý multisystémový syndrom (MIS-C), informovali vědci už v květnu. Podle nových výzkumů ale může vést k poškození srdce natolik silnému, že některé děti budou vyžadovat celoživotní lékařské sledování a péči, uvedli vědci v odborném časopise EClinicalMedicine.

Nikola Klocová dostala v červnu jako první pacientka v Evropě nový typ bezdrátového kardiostimulátoru. Pár týdnů po zákroku nyní 23letá žena věří, že má před sebou docela normální život jako její vrstevníci – bez omezení. Kapsle uvnitř jejího srdce dokáže rozpoznat pohyby síní a tomu přizpůsobit impulsy vysílané do komor.

Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) byl loni podle tamních lékařů největším transplantačním centrem v Evropě. Přenesli tam 540 orgánů 486 pacientům. IKEM se podílí na transplantacích v Česku zhruba ze sedmdesáti procent. Celkem bylo za loňský rok v zemi nemocným voperováno 865 orgánů.

Lenošení na pohovce zdraví neprospívá; roste objem pasu i obsah tuku v těle, zhoršuje se fungování srdce a plic. Stačí však znovu začít sportovat a vše se zase obrátí k normálnímu stavu, píše italský deník Corriere della Sera.

Češi stále nejčastěji umírají kvůli nemocem srdce a cév a rakovině. Ty byly loni příčinou téměř tří pětin úmrtí. Lidé ale umírají v pozdějším věku a v poslední dekádě úmrtnost klesla zhruba o sedminu. Aktuální údaje zveřejnil ve středu Český statistický úřad (ČSÚ). Za loňský rok v tuzemsku zesnulo 113 tisíc lidí.

Nová metoda s pomocí přístroje simulujícího tep umožnila převézt bijící srdce určené k transplantaci. Na začátku října ji použili lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V Česku se ročně transplantuje přes sedmdesát srdcí, v IKEM letos 33. Operací není podle přednosty Kardiocentra IKEM Jana Pirka potřebný počet zejména kvůli nedostatku dárců, nový přístroj by to podle zkušeností ze světa mohl zlepšit až o 20 procent.

Už za pouhých pár let by lidé mohli být schopni žít s transplantovaným prasečím srdcem, odhaduje uznávaný britský kardiochirurg. Upravené prasečí orgány by tak podle něj mohly být řešením pro pacienty čekající na nová srdce. Ještě letos pak podle něj vědci vyzkouší člověku voperovat prasečí ledviny.

Elektrikáře Petra Novotného z jihomoravských Popic dvakrát zachránil automatický externí defibrilátor v rukou stejného dobrovolného hasiče. Vědomí ztratil při zástavě srdce, zachránce mu přivolala esemeska.

V jihlavské nemocnici v pátek zemřel Rudolf Sekava, který byl nejdéle žijícím člověkem s transplantovaným srdcem v Česku. Podle původní prognózy mohl žít pouze tři měsíce, místo toho mu ale lékaři přidali dalších 35 let života.  Ve středu by Sekava oslavil 83. narozeniny, v úterý ale jeho rodina oznámila zprávu o mužově úmrtí. Podle přednosty Kardiocentra pražského IKEMu Jana Pirka znamenala operace pro tuzemskou medicínu veliký milník. K tématu hovořil v pořadu Události, komentáře.

Regionální centrum pro léčbu vrozených srdečních vad začalo fungovat na I. interní klinice Fakultní nemocnice Olomouc. Kardiologičtí pacienti tak už nebudou muset dojíždět do podobných center v Praze a Brně, kde už kapacita oddělení nestačí. Nové olomoucké centrum se zaměří na dospělé pacienty.

Kardiocentrum českobudějovické nemocnice voperovalo pacientovi nejmenší srdeční defibrilátor v České republice. Přístroj je mimořádně tenký a lehký, měří jen několik centimetrů a váží 82 gramů. 54letý Petr Tkáč si pochvaluje, že se po operaci zase vyspí a odešly mu i návaly závratě a horka. Přístroj by měl výrazně zvýšit věk dožití pacienta a snížit možné srdeční problémy.

Vědci z univerzity v Tel Avivu ukázali prototyp kompletního srdce vytvořeného z kolagenu a dalších biologických molekul s pomocí tiskárny 3D. Podle nich jde o významný pokrok v léčbě kardiovaskulárních chorob a prevenci obranné reakce organismu po transplantaci, píše agentura AFP. Podle izraelského tisku však potrvá roky, než bude možné touto technologií vytvářet transplantáty.

Mezinárodní vědecký tým představil revoluční systém pro lidi čekající na transplantaci srdce. Kardiochirurgové poprvé zkoušejí bezdrátově dobíjenou srdeční podporu. Na převratné novince pracovali i čeští lékaři.

Američtí inženýři vyvíjejí technologii, která umožní využít kinetickou energii lidského srdce k pohonu přenosných lékařských elektronických přístrojů, jako jsou třeba defibrilátory nebo kardiostimulátory. Do budoucna by se tak už nemuselo počítat s výměnou baterií chirurgickým zákrokem.