Zdá se, že existuje optimální čas, kdy jít spát, který se pojí s menším rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Podle vědců, kteří analyzovali data od 88 tisíc dobrovolníků, je ideální večerka mezi 22. a 23. hodinou. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise European Heart Journal.
Pro srdce je nejlepší, když jde člověk spát mezi desátou a jedenáctou večer. Vše ostatní škodí, říká studie
Tým, který stojí za činností britské databáze DNA UK Biobank, věří, že sladění spánku s biologickými hodinami může vysvětlit spojitost mezi nižším rizikem infarktů a mrtvic, kterou u vybraných jedinců odhalil. Přirozený čtyřiadvacetihodinový rytmus lidského těla je totiž důležitý pro celkovou pohodu a bdělost, a může tak ovlivňovat krevní tlak.
Autoři studie publikované v odborném časopise European Heart Journal shromáždili údaje o době spánku a času probuzení od osmaosmdesáti tisíc dobrovolníků. Monitorovali je po dobu sedmi dní pomocí zařízení, která se podobala náramkovým hodinkám. Poté po dobu šesti let sledovali jejich zdravotní stav se zaměřením na srdce.
Kardiovaskulární onemocnění se prokázalo u více než tří tisíc z nich. Mnoho chorob se přitom vyvinulo u lidí, kteří chodili spát dříve nebo později než mezi 22. a 23. hodinou. Spojitost mezi srdečními problémy a nedodržováním této večerky přetrvala i poté, co tito lidé upravili délku svého spánku nebo zlepšili jeho kvalitu.
Srdce trpí špatným spánkem
Výzkumníci se pokusili zohlednit další faktory, o kterých je známo, že ovlivňují riziko srdečních potíží, jako je věk, tělesná váha či hladina cholesterolu. I přesto zdůrazňují, že jejich studie není kauzální, ale poukazuje pouze na spojitost mezi dodržováním určité večerky a nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
„Ačkoli z naší studie nemůžeme vyvodit příčinné souvislosti, výsledky naznačují, že časná nebo pozdní večerka může s větší pravděpodobností narušit tělesné hodiny s nepříznivými důsledky pro kardiovaskulární zdraví. Nejrizikovější doba byla po půlnoci. Potenciálně proto, že může snížit pravděpodobnost ranního světla, které resetuje tělesné hodiny,“ řekl David Plans z Exeterské univerzity, jenž se na výzkumu podílel.
Podle vrchní sestry z kardiovaskulárního oddělení Reginy Giblinové, která pracuje pro charitativní organizaci British Heart Foundation, výsledky ukazují, že odchod do peřin mezi desátou a jedenáctou může být pro většinu lidí ideálním způsobem, jak podpořit své srdeční zdraví. Uvedla ale, že jsou potřeba další výzkumy, které tyto závěry potvrdí.
„Dostatek spánku je důležitý pro naši celkovou pohodu, pro naše srdce a zdraví krevního oběhu. Většina dospělých by se měla snažit o sedm až devět hodin spánku za noc,“ řekla.
„Spánek však není jediným faktorem, který může mít vliv na zdraví srdce. Je také důležité podívat se na svůj životní styl a znát své hodnoty krevního tlaku a cholesterolu, udržovat si zdravou váhu, pravidelně cvičit, omezit příjem soli a alkoholu. K udržení zdravého srdce může pomoci i vyvážená strava,“ dodala zdravotní sestra.
