Světový úspěch české medicíny: IKEM se stal školicím centrem pro operace s umělým srdcem

Pražský Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) se stal celosvětovým školicím centrem, kde se budou lékaři učit voperovat umělé srdce Carmat. Přístroj plně nahrazuje lidské srdce, používá se pro pacienty se srdečním selháním. Český pacient žije s tímto biokompatibilním srdcem osm měsíců.

Umělé srdce tohoto typu dostalo na celém světě deset pacientů, ve druhé fázi klinické studie se počítá s dalšími deseti. Hlavním řešitelem pro druhou část studie se stal přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. „Tím, že jsme v pomyslné polovině studie a máme za sebou prokazatelné výsledky, si můžeme dovolit některé procesy urychlit a standardizovat, ale zároveň i postupně rozšiřovat kritéria indikace,“ popsal Netuka.

Češi na špičce

Ve Francii bylo první umělé srdce Carmat pacientovi voperováno v roce 2013. Další operace provedli v nemocnici v kazašské Astaně a v IKEMu, jehož odborníci se na operaci připravovali několik let. Čtvrtým pracovištěm, kde umělé srdce použili, byla nemocnice v Kodani. První francouzský pacient žil 75 dní, další ze srpna 2014 podle médií devět měsíců.

Českým pacientem, který žije s umělým srdcem od loňského listopadu, byl tehdy osmašedesátiletý muž. Jeho nemocné srdce lékaři nahradili mechanickým na baterie, které má stejnou stavbu jako lidské, jen je asi třikrát těžší. Po osmihodinové operaci nemá kromě zákazu koupání a nutnosti nosit stále s sebou tašku s bateriemi žádná omezení.

Operace byla součástí klinické studie, během které se srdeční náhrada testuje. Nemocnice je proto vázána mlčenlivostí, nemůže ani uvést, kolika pacientům stejnou náhradu voperovala.

Lidem čekajícím na transplantaci srdce pomáhají i jiné mechanické náhrady. Většinou jde o pumpu, která se voperuje k jejich nemocnému orgánu. V průměru se podaří zachránit asi 80 procent pacientů, kteří se dočkají transplantace. Těch bylo loni 74, provádí je kromě IKEMu i další české nemocnice. Letos jich podle Koordinačního střediska bylo za první pololetí 40, na nové srdce čeká 94 Čechů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 15 mminutami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 1 hhodinou

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 13 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 15 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 19 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 20 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
před 22 hhodinami

Americká armáda už masivně využívá AI. A chybuje

Několik případů z poslední doby ukázalo zásadní rizika, která souvisejí s přechodem americké armády na systémy ovládané umělými inteligencemi (AI). Přesto Pentagon do této technologie investuje stále víc kvůli zásadním výhodám, které na bojišti přináší.
před 23 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.