Program, který vidí do srdce. Brněnští vědci za něj dostali mezinárodní ocenění

8 minut
Studio 6: Program, který vidí do srdce
Zdroj: ČT24

Software pro diagnostiku pacientů se srdečním selháním vynesl mezinárodnímu týmu se silným brněnským zastoupením prestižní ocenění.

Hlavní autor Filip Plešinger cenu převzal ve středu na konferenci Computing in Cardiology v Rennes ve Francii, kde software rozeznávající takzvanou elektrickou dyssynchronii i představil.

Software dokáže ze záznamu EKG určit míru problémů se synchronizací kontrakce srdečních komor. Dosud neexistoval klinicky dostatečně přesný postup, který by o míře postižení vypovídal, a který by tak pomohl lékařům rozhodnout o implantaci kardiostimulátoru.

„Na normálním EKG existují nepřímí ukazatelé, které kliničtí pracovníci dokážou rozpoznat. Nicméně my jsme vyvinuli metodu, která dokáže určit míru takové dyssynchronie,“ vysvětlil Plešinger. Software pracuje zcela autonomně a vyžaduje pouze přístroj EKG.

České úspěchy

Nový software je klinicky perspektivní diagnostický nástroj, jeho fungování ověřila rozsáhlá studie ve spolupráci s americkou Rochesterskou univerzitou. Tým tvoří vědci z oddělení medicínských signálů brněnského ústavu a další odborníci z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a univerzity v Rochesteru.

„Software se vyvíjel na našem ústavu a tam máme velmi úzkou spolupráci s nemocnicí u sv. Anny, takže jsme používali data naměřená ve spolupráci s nemocnicí. Nicméně abychom si byli jistí, že tahle metoda funguje, tak jsme se spojili s University of Rochester ve Spojených státech a tam jsem strávil několik měsíců,“ uvedl Plešinger. Software v USA vyzkoušeli na zhruba 950 pacientech.

Aby se mohl software začít používat v běžné praxi, je podle Plešingera nutné najít výrobce EKG monitorů, který by novou technologii implementoval do svých zařízení. „Protože je dlouhá cesta do uvedení do praxe přes certifikaci zdravotnického prostředku. Ještě máme v plánu pořádně zjistit funkčnost naší metody na dalším spektru patologií,“ dodal.

Podle Plešingera by se metoda v případě, že brzy najdou partnera, který by technologii implementoval, mohla začít v praxi používat za dva až tři roky.

Tým vědců z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR loni vyhrál mezinárodní soutěž zaměřenou na tvorbu algoritmů k detekci nebezpečných srdečních arytmií. Zadáním soutěže Physionet Challenge byla redukce falešných alarmů na jednotkách intenzivní péče. V nemocniční praxi jsou falešné alarmy závažným problémem, řekl loni Plešinger.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 11 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 11 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
včera v 16:00

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...