Program, který vidí do srdce. Brněnští vědci za něj dostali mezinárodní ocenění

Nahrávám video

Software pro diagnostiku pacientů se srdečním selháním vynesl mezinárodnímu týmu se silným brněnským zastoupením prestižní ocenění.

Hlavní autor Filip Plešinger cenu převzal ve středu na konferenci Computing in Cardiology v Rennes ve Francii, kde software rozeznávající takzvanou elektrickou dyssynchronii i představil.

Software dokáže ze záznamu EKG určit míru problémů se synchronizací kontrakce srdečních komor. Dosud neexistoval klinicky dostatečně přesný postup, který by o míře postižení vypovídal, a který by tak pomohl lékařům rozhodnout o implantaci kardiostimulátoru.

„Na normálním EKG existují nepřímí ukazatelé, které kliničtí pracovníci dokážou rozpoznat. Nicméně my jsme vyvinuli metodu, která dokáže určit míru takové dyssynchronie,“ vysvětlil Plešinger. Software pracuje zcela autonomně a vyžaduje pouze přístroj EKG.

České úspěchy

Nový software je klinicky perspektivní diagnostický nástroj, jeho fungování ověřila rozsáhlá studie ve spolupráci s americkou Rochesterskou univerzitou. Tým tvoří vědci z oddělení medicínských signálů brněnského ústavu a další odborníci z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a univerzity v Rochesteru.

„Software se vyvíjel na našem ústavu a tam máme velmi úzkou spolupráci s nemocnicí u sv. Anny, takže jsme používali data naměřená ve spolupráci s nemocnicí. Nicméně abychom si byli jistí, že tahle metoda funguje, tak jsme se spojili s University of Rochester ve Spojených státech a tam jsem strávil několik měsíců,“ uvedl Plešinger. Software v USA vyzkoušeli na zhruba 950 pacientech.

Aby se mohl software začít používat v běžné praxi, je podle Plešingera nutné najít výrobce EKG monitorů, který by novou technologii implementoval do svých zařízení. „Protože je dlouhá cesta do uvedení do praxe přes certifikaci zdravotnického prostředku. Ještě máme v plánu pořádně zjistit funkčnost naší metody na dalším spektru patologií,“ dodal.

Podle Plešingera by se metoda v případě, že brzy najdou partnera, který by technologii implementoval, mohla začít v praxi používat za dva až tři roky.

Tým vědců z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR loni vyhrál mezinárodní soutěž zaměřenou na tvorbu algoritmů k detekci nebezpečných srdečních arytmií. Zadáním soutěže Physionet Challenge byla redukce falešných alarmů na jednotkách intenzivní péče. V nemocniční praxi jsou falešné alarmy závažným problémem, řekl loni Plešinger.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
před 18 hhodinami

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
včera v 07:00‌‌

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
16. 10. 2026‌‌

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
16. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.