Program, který vidí do srdce. Brněnští vědci za něj dostali mezinárodní ocenění

8 minut
Studio 6: Program, který vidí do srdce
Zdroj: ČT24

Software pro diagnostiku pacientů se srdečním selháním vynesl mezinárodnímu týmu se silným brněnským zastoupením prestižní ocenění.

Hlavní autor Filip Plešinger cenu převzal ve středu na konferenci Computing in Cardiology v Rennes ve Francii, kde software rozeznávající takzvanou elektrickou dyssynchronii i představil.

Software dokáže ze záznamu EKG určit míru problémů se synchronizací kontrakce srdečních komor. Dosud neexistoval klinicky dostatečně přesný postup, který by o míře postižení vypovídal, a který by tak pomohl lékařům rozhodnout o implantaci kardiostimulátoru.

„Na normálním EKG existují nepřímí ukazatelé, které kliničtí pracovníci dokážou rozpoznat. Nicméně my jsme vyvinuli metodu, která dokáže určit míru takové dyssynchronie,“ vysvětlil Plešinger. Software pracuje zcela autonomně a vyžaduje pouze přístroj EKG.

České úspěchy

Nový software je klinicky perspektivní diagnostický nástroj, jeho fungování ověřila rozsáhlá studie ve spolupráci s americkou Rochesterskou univerzitou. Tým tvoří vědci z oddělení medicínských signálů brněnského ústavu a další odborníci z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a univerzity v Rochesteru.

„Software se vyvíjel na našem ústavu a tam máme velmi úzkou spolupráci s nemocnicí u sv. Anny, takže jsme používali data naměřená ve spolupráci s nemocnicí. Nicméně abychom si byli jistí, že tahle metoda funguje, tak jsme se spojili s University of Rochester ve Spojených státech a tam jsem strávil několik měsíců,“ uvedl Plešinger. Software v USA vyzkoušeli na zhruba 950 pacientech.

Aby se mohl software začít používat v běžné praxi, je podle Plešingera nutné najít výrobce EKG monitorů, který by novou technologii implementoval do svých zařízení. „Protože je dlouhá cesta do uvedení do praxe přes certifikaci zdravotnického prostředku. Ještě máme v plánu pořádně zjistit funkčnost naší metody na dalším spektru patologií,“ dodal.

Podle Plešingera by se metoda v případě, že brzy najdou partnera, který by technologii implementoval, mohla začít v praxi používat za dva až tři roky.

Tým vědců z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR loni vyhrál mezinárodní soutěž zaměřenou na tvorbu algoritmů k detekci nebezpečných srdečních arytmií. Zadáním soutěže Physionet Challenge byla redukce falešných alarmů na jednotkách intenzivní péče. V nemocniční praxi jsou falešné alarmy závažným problémem, řekl loni Plešinger.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 45 mminutami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 10 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...