Odvrácená strana pohody. Dva týdny zahálení ničí zdraví, upozorňuje studie

Lenošení na pohovce zdraví neprospívá; roste objem pasu i obsah tuku v těle, zhoršuje se fungování srdce a plic. Stačí však znovu začít sportovat a vše se zase obrátí k normálnímu stavu, píše italský deník Corriere della Sera.

Dva týdny bez pohybu stačí podle deníku k tomu, aby se zhoršil metabolický profil, tedy poměr mezi svalstvem a tukem v těle, a dokonce i kardiovaskulární funkčnost. Zdraví může narušit dokonce i krátkodobé sezení. Ukázala to studie britských vědců, která byla prezentována na posledním sjezdu Evropského sdružení pro studium cukrovky (EASD).

Výzkum proběhl na skupině mladých a fyzicky aktivních dobrovolníků, kteří denně ušli více než deset tisíc kroků a měli normální váhu. Vědci u nich před zahájením studie zjišťovali funkčnost dýchací soustavy, měřili podíl tuku v těle a srdeční činnost. Pak dobrovolníci dva týdny posedávali denně více než sto minut a zároveň výrazně méně chodili.

Lenošící člověk okamžitě tloustne

Po čtrnácti dnech lenošení byly výsledky nemilosrdné: kardiovaskulární funkčnost klesla o 1,8 procenta, zhoršila se funkčnost plic a okamžitě vzrostl v těle podíl tuku na úkor svalstva, především se zvětšil objem pasu a tuk se začal soustřeďovat do jater. Snížila se citlivost na inzulin, který kontroluje metabolismus glukózy. To vyšlapává cestičku k cukrovce, protože tkáně už na tento hormon nereagují dobře a kontrola glykémie se může pozvolna zhoršovat.

Dobrou zprávou ale je, že s návratem k pohybu existuje i naděje rychlého návratu k původnímu stavu. „Jestliže znovu začneme s normální fyzickou aktivitou, v krátké době se zlepší srdeční činnost a dýchání a totéž platí o tuku v játrech, o obvodu pasu, o tělesném tuku a citlivosti na inzulin,“ vysvětluje autorka studie Kelly Bowdenová-Daviesová.

„Důležitá je pravidelná fyzická aktivita, aby se neprojevily negativní následky na zdraví, neboť i malé omezení denní aktivity může mít špatný vliv. Všichni bychom se měli více pohybovat, stačí denně trochu více chodit,“ uvádí vědkyně.

Tuk, který trápí srdce

Fyzická aktivita rovněž pomáhá redukovat tuk, který obklopuje srdce. Dokazuje to nová studie vědců z Kodaňské univerzity. Abychom lépe pochopili, co ze studie vyplynulo, je užitečné připomenout si anatomii. V těle existují dvě tukové tkáně: epikardiální, která obklopuje srdeční sval, a perikardiální, který se nachází mimo srdeční sval. Pro metabolismus a funkci srdce je významný epikardiální tuk.

Méně se ví o riziku spojeném s perikardiálním tukem, protože ten nemá přímý kontakt se srdcem. Experti se však shodují, že může ovlivňovat srdeční činnost nepřímo a že může být spojován se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob.

Vědci z Dánska sledovali tři týdny 50 obézních osob, které měly tuk uložený hlavně v krajině břišní. Rozdělili je na tři skupiny: první intenzivně cvičila aerobik, druhá prováděla posilovací cviky a třetí, kontrolní skupina, nepraktikovala žádnou fyzickou aktivitu. Intenzivní pohyb, jako je plavání, běh či fitness, vedl k redukci epikardiálního tuku, ale neměl žádný vliv na perikardiální tuk.

Posilovací cvičení zredukovalo o 24 procent epikardiální tuk a o 32 procent perikardiální. Ukázalo se tedy, že cvičení může mít pozitivní vliv na srdeční tukovou tkáň, která zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 9 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 9 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 14 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 15 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...