Odvrácená strana pohody. Dva týdny zahálení ničí zdraví, upozorňuje studie

Lenošení na pohovce zdraví neprospívá; roste objem pasu i obsah tuku v těle, zhoršuje se fungování srdce a plic. Stačí však znovu začít sportovat a vše se zase obrátí k normálnímu stavu, píše italský deník Corriere della Sera.

Dva týdny bez pohybu stačí podle deníku k tomu, aby se zhoršil metabolický profil, tedy poměr mezi svalstvem a tukem v těle, a dokonce i kardiovaskulární funkčnost. Zdraví může narušit dokonce i krátkodobé sezení. Ukázala to studie britských vědců, která byla prezentována na posledním sjezdu Evropského sdružení pro studium cukrovky (EASD).

Výzkum proběhl na skupině mladých a fyzicky aktivních dobrovolníků, kteří denně ušli více než deset tisíc kroků a měli normální váhu. Vědci u nich před zahájením studie zjišťovali funkčnost dýchací soustavy, měřili podíl tuku v těle a srdeční činnost. Pak dobrovolníci dva týdny posedávali denně více než sto minut a zároveň výrazně méně chodili.

Lenošící člověk okamžitě tloustne

Po čtrnácti dnech lenošení byly výsledky nemilosrdné: kardiovaskulární funkčnost klesla o 1,8 procenta, zhoršila se funkčnost plic a okamžitě vzrostl v těle podíl tuku na úkor svalstva, především se zvětšil objem pasu a tuk se začal soustřeďovat do jater. Snížila se citlivost na inzulin, který kontroluje metabolismus glukózy. To vyšlapává cestičku k cukrovce, protože tkáně už na tento hormon nereagují dobře a kontrola glykémie se může pozvolna zhoršovat.

Dobrou zprávou ale je, že s návratem k pohybu existuje i naděje rychlého návratu k původnímu stavu. „Jestliže znovu začneme s normální fyzickou aktivitou, v krátké době se zlepší srdeční činnost a dýchání a totéž platí o tuku v játrech, o obvodu pasu, o tělesném tuku a citlivosti na inzulin,“ vysvětluje autorka studie Kelly Bowdenová-Daviesová.

„Důležitá je pravidelná fyzická aktivita, aby se neprojevily negativní následky na zdraví, neboť i malé omezení denní aktivity může mít špatný vliv. Všichni bychom se měli více pohybovat, stačí denně trochu více chodit,“ uvádí vědkyně.

Tuk, který trápí srdce

Fyzická aktivita rovněž pomáhá redukovat tuk, který obklopuje srdce. Dokazuje to nová studie vědců z Kodaňské univerzity. Abychom lépe pochopili, co ze studie vyplynulo, je užitečné připomenout si anatomii. V těle existují dvě tukové tkáně: epikardiální, která obklopuje srdeční sval, a perikardiální, který se nachází mimo srdeční sval. Pro metabolismus a funkci srdce je významný epikardiální tuk.

Méně se ví o riziku spojeném s perikardiálním tukem, protože ten nemá přímý kontakt se srdcem. Experti se však shodují, že může ovlivňovat srdeční činnost nepřímo a že může být spojován se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob.

Vědci z Dánska sledovali tři týdny 50 obézních osob, které měly tuk uložený hlavně v krajině břišní. Rozdělili je na tři skupiny: první intenzivně cvičila aerobik, druhá prováděla posilovací cviky a třetí, kontrolní skupina, nepraktikovala žádnou fyzickou aktivitu. Intenzivní pohyb, jako je plavání, běh či fitness, vedl k redukci epikardiálního tuku, ale neměl žádný vliv na perikardiální tuk.

Posilovací cvičení zredukovalo o 24 procent epikardiální tuk a o 32 procent perikardiální. Ukázalo se tedy, že cvičení může mít pozitivní vliv na srdeční tukovou tkáň, která zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 3 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 7 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 9 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 10 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 13 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
včera v 10:01

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
včera v 08:08

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...