Odvrácená strana pohody. Dva týdny zahálení ničí zdraví, upozorňuje studie

Lenošení na pohovce zdraví neprospívá; roste objem pasu i obsah tuku v těle, zhoršuje se fungování srdce a plic. Stačí však znovu začít sportovat a vše se zase obrátí k normálnímu stavu, píše italský deník Corriere della Sera.

Dva týdny bez pohybu stačí podle deníku k tomu, aby se zhoršil metabolický profil, tedy poměr mezi svalstvem a tukem v těle, a dokonce i kardiovaskulární funkčnost. Zdraví může narušit dokonce i krátkodobé sezení. Ukázala to studie britských vědců, která byla prezentována na posledním sjezdu Evropského sdružení pro studium cukrovky (EASD).

Výzkum proběhl na skupině mladých a fyzicky aktivních dobrovolníků, kteří denně ušli více než deset tisíc kroků a měli normální váhu. Vědci u nich před zahájením studie zjišťovali funkčnost dýchací soustavy, měřili podíl tuku v těle a srdeční činnost. Pak dobrovolníci dva týdny posedávali denně více než sto minut a zároveň výrazně méně chodili.

Lenošící člověk okamžitě tloustne

Po čtrnácti dnech lenošení byly výsledky nemilosrdné: kardiovaskulární funkčnost klesla o 1,8 procenta, zhoršila se funkčnost plic a okamžitě vzrostl v těle podíl tuku na úkor svalstva, především se zvětšil objem pasu a tuk se začal soustřeďovat do jater. Snížila se citlivost na inzulin, který kontroluje metabolismus glukózy. To vyšlapává cestičku k cukrovce, protože tkáně už na tento hormon nereagují dobře a kontrola glykémie se může pozvolna zhoršovat.

Dobrou zprávou ale je, že s návratem k pohybu existuje i naděje rychlého návratu k původnímu stavu. „Jestliže znovu začneme s normální fyzickou aktivitou, v krátké době se zlepší srdeční činnost a dýchání a totéž platí o tuku v játrech, o obvodu pasu, o tělesném tuku a citlivosti na inzulin,“ vysvětluje autorka studie Kelly Bowdenová-Daviesová.

„Důležitá je pravidelná fyzická aktivita, aby se neprojevily negativní následky na zdraví, neboť i malé omezení denní aktivity může mít špatný vliv. Všichni bychom se měli více pohybovat, stačí denně trochu více chodit,“ uvádí vědkyně.

Tuk, který trápí srdce

Fyzická aktivita rovněž pomáhá redukovat tuk, který obklopuje srdce. Dokazuje to nová studie vědců z Kodaňské univerzity. Abychom lépe pochopili, co ze studie vyplynulo, je užitečné připomenout si anatomii. V těle existují dvě tukové tkáně: epikardiální, která obklopuje srdeční sval, a perikardiální, který se nachází mimo srdeční sval. Pro metabolismus a funkci srdce je významný epikardiální tuk.

Méně se ví o riziku spojeném s perikardiálním tukem, protože ten nemá přímý kontakt se srdcem. Experti se však shodují, že může ovlivňovat srdeční činnost nepřímo a že může být spojován se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních chorob.

Vědci z Dánska sledovali tři týdny 50 obézních osob, které měly tuk uložený hlavně v krajině břišní. Rozdělili je na tři skupiny: první intenzivně cvičila aerobik, druhá prováděla posilovací cviky a třetí, kontrolní skupina, nepraktikovala žádnou fyzickou aktivitu. Intenzivní pohyb, jako je plavání, běh či fitness, vedl k redukci epikardiálního tuku, ale neměl žádný vliv na perikardiální tuk.

Posilovací cvičení zredukovalo o 24 procent epikardiální tuk a o 32 procent perikardiální. Ukázalo se tedy, že cvičení může mít pozitivní vliv na srdeční tukovou tkáň, která zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
před 22 hhodinami

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
27. 12. 2025

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
26. 12. 2025

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025
Načítání...