Lékaři převezli mezi státy bijící srdce pro pětiletou dívku. V Česku se to povedlo poprvé

Čeští lékaři z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) poprvé použili metodu převozu bijícího srdce k transplantaci mezi dvěma státy. V Česku tak nový orgán zachránil život malému dítěti.

Pětiletá dívka čekala v Česku na nové srdce, zachránila ji dospělá dárkyně ze Slovenska. Převoz orgánu klasickou pozemní cestou v sanitce by byl příliš dlouhý a orgán by s velkou pravděpodobností selhal. Běžný převoz nebijícího srdce při chlazení ledovou tříští nesmí překročit čtyři hodiny, při každé další hodině stoupá riziko selhání o 50 procent.

Čeští lékaři se proto rozhodli pro orgán poprvé letět se speciálním přístrojem, který tak náročný transport bijícího srdce umožňuje. V Česku šlo o první využití této technologie. Srdce bylo připojeno na přístroj téměř šest hodin, cestovalo sanitkami a ze Slovenska se pak do Prahy dostalo letadlem české armády.

Dívku operovali kardiochirurgové ve Fakultní nemocnici v Motole a po čtrnácti hodinách práce mohli prohlásit, že transplantace byla úspěšná.

Napojení srdce na teplý roztok krve s O2, zajištění průtoku na bijícím srdci
Zdroj: IKEM

Rozšířené možnosti

„Pravděpodobnost, že se lidé dočkají vhodného dárce, je v České republice poměrně velká,“ řekl novinářům přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka. Průměrná čekací doba ovšem dosahuje jednoho roku, část pacientů se tak nového orgánu nedočká.

V případě dětí je situace specifičtější; kvůli nedostatku orgánů od dětských dárců se někdy používají srdce dospělých. „Abychom tu šanci poskytli většímu počtu dětských čekatelů na transplantaci, tak se zvažují i dospělá srdce u těch nejmenších dospělých dárců, kde potom může takový štěp dobře posloužit i dětskému příjemci,“ řekl.

Šanci na záchranu života navíc zvyšuje přístroj využitý ve zmiňovaném případě. Pět z pětačtyřiceti srdcí, které loni v IKEMu transplantovali, využívalo právě tuto možnost. Technologie umožní až deset hodin udržet srdce v chodu i mimo tělo pacienta. Funguje na principu pneumatické pumpy s oxygenátorem, který krev okysličuje. Na tu je připojený darovaný orgán a následně je směsí krve dárce a dalších roztoků promýván.

Díky tomu a neustálému sledování stavu napojeného srdce je možné podle Netuky použít i orgány, které by dříve nebylo možné pacientovi transplantovat. Samotný přístroj stojí asi 7,5 milionu korun, nemocnice ho získala díky Nadačnímu fondu Kapka naděje. Pro každé použití je potřeba také jednorázový odběrový set za 1,62 milionu korun hrazený z veřejného zdravotního pojištění.

V Česku už přístroj zachránil od roku 2019 sedm životů, včetně této holčičky. 

Kontrola parametrů a kvality srdce před transplantací pacientovi
Zdroj: IKEM

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 5 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 7 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 8 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...