Vědci z Harvardu vyrobili robotickou rybu. Pohání ji lidské srdeční buňky

Vědci z Harvardovy univerzity sestrojili umělou rybu, jejíž ocas pohánějí buňky z lidského srdce. Experiment vzbuzuje naději na pokrok v léčebných metodách srdečních problémů, jako jsou například kardiostimulátory.

Tým vědců z Harvardovy univerzity a z Emoryho univerzity v USA sestavil „biohybridní“ rybu z papíru, plastu, želatiny a dvou pásů živých buněk srdečního svalu. Jejich stahy poháněly ocas ryby ze strany na stranu a umožňovaly jí plavat. Výzkumníci vydali výsledky svého experimentu v časopise Science.

„Přínosem tohoto rybího projektu je, že se stále snažíme zvládnout řemeslo používání živých buněk jako základního stavebního kamene,“ řekl jeden z autorů studie Kit Parker. „Srdce je nesmírně složité a nestačí jen napodobit jeho anatomii. Je třeba znovu vytvořit biofyziku, aby bylo možné dosáhnout robustního chování, které se vyžaduje při konstrukci umělých srdcí pro děti, které se narodily se zdeformovaným srdcem,“ dodal výzkumník.

Parker již dříve veřejnoprávnímu rozhlasu NPR řekl, že vědci si zpočátku nebyli jisti, jak dlouho hejno umělých rybek vydrží. Nakonec ale plavaly více než 100 dní.

Bioroboti jsou tady

„Tím, že jsme do této ryby replikovali biofyziku srdce, jsme v těchto buňkách aktivovali různé procesy, které jim mají pomoci se udržet,“ popsal Parker. „Doufáme, že v našem dalším snažení udržíme tyto buňky a tkáně naživu mnohem déle než třeba čtyři a půl měsíce,“ uvedl.

Svalové buňky v experimentu při cvičení údajně zesílily, což je pozitivní náznak, že by se tento postup mohl uplatnit při léčbě srdečních selhání.

Parker byl dříve členem harvardského týmu, který v roce 2016 sestrojil malého robotického rejnoka, kterého poháněly srdeční buňky z potkana. Vědec navzdory nynějšímu úspěšnému objevu říká, že je třeba udělat ještě mnoho práce.

„Naučili jsme se, co jsme se potřebovali naučit. Přizpůsobili jsme vynálezy našim současným snahám o pochopení dětských nemocí. Nyní se posouváme dál a snažíme se vytvořit komplexnější model trojrozměrného mořského organismu s využitím lidských srdečních buněk a lidské srdeční biofyziky,“ řekl vědec.

Robotický rejnok
Zdroj: Harvard University

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 52 mminutami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 2 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 12 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 19 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 22 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026
Načítání...