Nová metoda s pomocí přístroje simulujícího tep umožnila převézt bijící srdce určené k transplantaci. Na začátku října ji použili lékaři z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). V Česku se ročně transplantuje přes sedmdesát srdcí, v IKEM letos 33. Operací není podle přednosty Kardiocentra IKEM Jana Pirka potřebný počet zejména kvůli nedostatku dárců, nový přístroj by to podle zkušeností ze světa mohl zlepšit až o 20 procent.
K transplantaci se převáželo bijící srdce. IKEM představil speciální přístroj
Orgán určený k transplantaci cestuje ve sterilních obalech a v tepelně izolovaném boxu. Ihned po vyjmutí z těla dárce se vkládá do tří až pěti vrstev speciálního sterilního obalu. Na cestu k příjemci se pak ještě celý skryje v suchém ledu a uzavře v termoboxu.
„Odebrané srdce se napojí na přístroj, který simuluje fyziologické prostředí člověka. Srdce začne znovu tepat a my jsme schopni ho dostat do metabolicky optimální kondice a posoudit jeho použitelnost,“ uvedl přednosta Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM Ivan Netuka.
6 minut
V kvalitě transplantací srdce nastal v Česku zásadní posun
Přístroj umožňuje delší transport včetně leteckého. „Srdce musíme nejprve vyjmout z těla dárce, pak ho musíme zchladit a zastavit. Následně napojíme na přístroj, aby se znovu roztepalo. Před transplantací je třeba je zase zchladit a zastavit,“ řekl Netuka. Srdce je uvnitř promýváno teplou plně okysličenou krví. „Pasivně bije, ale nemusí čerpat krev, což umožňuje, aby si srdce odpočinulo,“ dodal.
Když bychom měli přivézt srdce třeba ze Slovenska, tak by to bylo neproveditelné. Tento přístroj umožní, že ta doba může být třeba i šest nebo sedm hodin.
Srdce, na kterém si lékaři z IKEM novou metodu vyzkoušeli, patřilo mladé ženě z jedné z nemocnic v Ústeckém kraji. Orgán nebyl metabolicky ideální a byl za hranicí standardních medicínských kritérií. Jeho činnost v těle dárkyně totiž ovlivňovaly léky na krevní tlak, a zároveň ho i poškozovaly.
Během čtyř hodin se ovšem srdce zotavilo a mohlo být transplantováno pětašedesátiletému muži. „Pacient, který srdce dostal, je ve velmi dobré kondici, probíhá u něj standardní rekonvalescence a v blízké budoucnosti bude z IKEM propuštěn domů,“ doplnil Netuka.
Transplantace v Česku
Za 35 let lékaři v Česku transplantovali přes dva tisíce srdcí. Asi 40 procent pacientů se nyní dočká nového orgánu díky mechanické srdeční podpoře, dříve jich téměř třetina na čekací listině zemřela. Podle ředitele IKEM Michala Stiborka stojí v institutu transplantace srdce mezi 700 tisíci až 3,8 milionu korun. Průměrně je to asi 1,7 milionu korun. Průměrný věk transplantovaných je 51 let, deset let od operace přežívá 59 procent nemocných a jejich podíl stoupá.
Nejčastějším důvodem k transplantaci srdce je podle Pirka srdeční selhání, kdy srdce nestačí nárokům organismu. Trpí tím asi dvě až tři procenta populace. Typickými příznaky je dušnost, snížená tolerance zátěže a přibývání na váze způsobené otoky nohou. Ve věku nad 70 let s příznaky selhání srdce žije přes 100 tisíc Čechů. Způsobuje ho ischemická choroba srdeční nebo kardiomyopatie.
Přístroj zakoupily nadační fondy Kapka Naděje a Shell za 7,5 milionu korun. Na každý převoz je třeba speciální sada za 1,5 milionu korun. IKEM se dohodl s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou na úhradě osmi až deseti za rok. Metoda je podle Netuky mezinárodně respektovaná a systém má všechny potřebné registrace a certifikace. Podobné systémy existují i pro transport jater nebo plic určených k transplantaci.
- Vůbec první lidský orgán, který se lékařům podařilo transplantovat, byly ledviny. V tehdejším Československu došlo k první operaci v roce 1961. Už tehdy byl klíčový rychlý převoz orgánů.
- V současnosti už překračují orgány určené k transplantaci i státní hranice. Před dvěma lety provedli pražští lékaři společně s vídeňskými kolegy první párovou trojvýměnu ledvin od žijících dárců v Evropě. Uskutečnila se během jednoho dne a propojila dva páry z Česka a jeden z Rakouska. Tamní sanitku v Česku doprovázela policie. Orgány tak bez zdržování překonaly vzdálenost víc než 330 kilometrů.
- Největší vzdálenost zatím urazily orgány převážené do Košic, které jsou od Prahy vzdálené téměř 700 kilometrů. S co nejrychlejší přepravou pomáhají také vojenští nebo policejní piloti. Během transportu může být přepraveno až šest orgánů od jednoho dárce.
- V budoucnu však může být tato vzdáleost i výrazně větší. Letecky by se k českým dárcům přepravovaly ledviny až z Izraele. Pražský Institut klinické a experimentální medicíny totiž uzavřel dohodu s touto zemí o sdílení registru pacientů i možných dárců.
