Už za pouhých pár let by lidé mohli být schopni žít s transplantovaným prasečím srdcem, odhaduje uznávaný britský kardiochirurg. Upravené prasečí orgány by tak podle něj mohly být řešením pro pacienty čekající na nová srdce. Ještě letos pak podle něj vědci vyzkouší člověku voperovat prasečí ledviny.
Transplantace prasečího srdce lidem bude možná do tří let, věří britský lékař
Jenom ve Velké Británii v současnosti čeká na nové srdce zhruba tři sta pacientů. Jejich počet by se podle britského chirurga Terence Englishe mohl v budoucnosti snížit díky xenotransplantaci prasečího srdce.
English totiž věří, že lidem bude možné voperovat uzpůsobené prasečí srdce do tří let. Uznávaný odborník, který před čtyřiceti lety provedl v Británii první úspěšnou transplantaci lidského srdce, to řekl v rozhovoru pro The Sunday Telegraph.
- Xenotransplantace je terapeutický zákrok, kdy se nefunkční tkáň nebo orgán příjemce nahradí zdravým odpovídajícím orgánem či tkání od jedince jiného živočišného druhu, než je příjemce.
- Zdroj: Wikipedie
Terence English v rozhovoru také řekl, že jeho pokračovatel se ještě letos pokusí člověku voperovat prasečí ledviny. Pokud se zákrok podaří, otevře to podle něj cestu k transplantaci složitějších orgánů.
„Když bude výsledek xenotransplantace prasečích ledvin lidem uspokojivý, je pravděpodobné, že srdce bude možné takto využít během několika let,“ věří lékař.
English si zároveň podle svých slov uvědomuje, že pro některé lidi může být tento typ transplantace kontroverzní. „Budou existovat bojovníci za práva zvířat, kteří budou říkat, že je to zcela špatně,“ řekl. „Pokud ale dokážete zachránit lidský život, není to pak o něco lepší?“ otázal se.
Transplantace prasečího srdce paviánům
Transplantaci prasečího srdce už vědci vyzkoušeli u primátů. Na konci loňského roku mezinárodní vědecký tým v časopise Nature informoval, že úspěšně voperovali prasečí srdce paviánům. Zvířata pak výzkumníci dokázali udržet naživu několik měsíců.
Dva paviáni přežili s transplantovaným prasečím srdcem tři měsíce, tedy po celou dobu studie, další dva dokonce šest měsíců, než je vědci utratili.
Hledání nových léčebných postupů
Jenom v Česku za posledních deset let podlehlo nemocem srdce přes půl milionu lidí, jsou tak nejčastější příčinou úmrtí. V roce 2017 zemřelo asi 49 tisíc lidí, o rok dřív to bylo 48 tisíc a v roce 2015 pak 51 tisíc.
Srdečnímu selhání z toho podlehlo přes pět tisíc lidí, infarktu kolem 4500. V Česku lékaři zachrání naprostou většinu těch, kteří se po infarktu dostanou do jejich péče. Asi třetina postižených zemře ještě před příjezdem záchranářů.
Po infarktu myokardu, který způsobuje náhlé zablokování jedné z koronárních (srdečních) tepen, žijí lidé často s trvalým poškozením srdce.
Prasečí srdce je velmi podobné tomu lidskému, proto jej vědci využívají k hledání nových léčebných metod a postupů. Naděje pro úspěšnou léčbu infakrtu zvýšila studie mezinárodního týmu vědců, kterou letos v květnu publikoval odborný časopis Nature.
Daný výzkum zjistil, že dodání malého kousku genetického materiálu nazvaného microRNA-199 do prasečího srdce poškozeného infarktem může vést k regeneraci buněk. Po měsíci došlo k „téměř úplnému zotavení“ srdečních funkcí u prasat po infarktu.
„Léčba, která by pomohla srdci, aby se po infarktu samo zregenerovalo, by byla zlatým grálem pro kardiology,“ uvedl podle deníku Guardian Ajay Shah z British Heart Foundation s tím, že daná studie poprvé ukázala, že taková léčba by mohla být možná. Aby genetickou terapii mohli vědci začít testovat na lidech, je ale potřeba ještě dalšího výzkumu.
