Vědci transplantovali prasečí srdce paviánům. Jejich práce může vyřešit nedostatek dárcovských orgánů

Mezinárodní vědecký tým úspěšně provedl transplantaci prasečích srdcí paviánům a následně je dokázal udržet několik měsíců naživu. Vědci z Německa, Švédska, Švýcarska a USA představili svou práci v odborném časopise Nature. Jejich studie by do budoucna mohla pomoct vyřešit nedostatek lidských srdcí pro transplantace.

Ve většině vyspělých zemí populace rychle stárnou. Přibývá tak případů lidí, kteří musí žít po prodělané srdeční příhodě s poškozeným srdcem. V současné době neexistuje v podstatě pro takové pacienty žádná naděje na pomoc. Jediný zákrok, který pomáhá, je dnes transplantace srdce.

Kvůli nedostatku dárcovských srdcí se ale mnoho nemocných nového orgánu nedočká. Jednou z cest, která by tento problém dokázala vyřešit, je transplantace srdcí zvířat. A to takových, která jsou co nejpodobnější srdcím lidským.

Doposud byl tento výzkum spíš neúspěšný. Lékaři se sice pokoušeli transplantovat srdce prasat (která jsou nečekaně podobná těm lidským) paviánům, ale úspěch se nedostavil. Opice žily maximálně několik týdnů. Autoři nového postupu ale věří, že předchozí problémy dokázali překonat.

Paviáni přežili s prasečím srdcem měsíce

Vědci zatím naráželi na dva hlavní problémy. Srdce většinou utrpělo při operaci značné poškození. Podle klasického postupu bylo srdce po odebrání ponořeno do studené vody. Ukázalo se ale, že to poškozuje srdeční tkáně. Aby takovému poškození zabránili, pumpovali vědci do tekutiny směs krve s živinami, hormony a kyslíkem. Nová metoda se ukázala být úspěšnou: srdce utrpěla výrazně menší škody. 

Vyřešit se nakonec podařilo i druhý velký problém, a to je přílišná velikost prasečích srdcí v poměru s tím paviáním. I když se opicím transplantuje srdce mladého prasete, začne v jeho těle růst. Pak mu dojde prostor, přestane fungovat a následuje smrt. Aby tomu předešli, dali vědci paviánům lék, který jim srovnal krevní tlak s prasečím, a přípravek bránící srdci dál růst.

Dva paviáni přežili s transplantovaným prasečím srdcem tři měsíce, tedy po celou dobu studie, další dva dokonce šest měsíců, než je vědci utratili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...