Vědci transplantovali prasečí srdce paviánům. Jejich práce může vyřešit nedostatek dárcovských orgánů

Mezinárodní vědecký tým úspěšně provedl transplantaci prasečích srdcí paviánům a následně je dokázal udržet několik měsíců naživu. Vědci z Německa, Švédska, Švýcarska a USA představili svou práci v odborném časopise Nature. Jejich studie by do budoucna mohla pomoct vyřešit nedostatek lidských srdcí pro transplantace.

Ve většině vyspělých zemí populace rychle stárnou. Přibývá tak případů lidí, kteří musí žít po prodělané srdeční příhodě s poškozeným srdcem. V současné době neexistuje v podstatě pro takové pacienty žádná naděje na pomoc. Jediný zákrok, který pomáhá, je dnes transplantace srdce.

Kvůli nedostatku dárcovských srdcí se ale mnoho nemocných nového orgánu nedočká. Jednou z cest, která by tento problém dokázala vyřešit, je transplantace srdcí zvířat. A to takových, která jsou co nejpodobnější srdcím lidským.

Doposud byl tento výzkum spíš neúspěšný. Lékaři se sice pokoušeli transplantovat srdce prasat (která jsou nečekaně podobná těm lidským) paviánům, ale úspěch se nedostavil. Opice žily maximálně několik týdnů. Autoři nového postupu ale věří, že předchozí problémy dokázali překonat.

Paviáni přežili s prasečím srdcem měsíce

Vědci zatím naráželi na dva hlavní problémy. Srdce většinou utrpělo při operaci značné poškození. Podle klasického postupu bylo srdce po odebrání ponořeno do studené vody. Ukázalo se ale, že to poškozuje srdeční tkáně. Aby takovému poškození zabránili, pumpovali vědci do tekutiny směs krve s živinami, hormony a kyslíkem. Nová metoda se ukázala být úspěšnou: srdce utrpěla výrazně menší škody. 

Vyřešit se nakonec podařilo i druhý velký problém, a to je přílišná velikost prasečích srdcí v poměru s tím paviáním. I když se opicím transplantuje srdce mladého prasete, začne v jeho těle růst. Pak mu dojde prostor, přestane fungovat a následuje smrt. Aby tomu předešli, dali vědci paviánům lék, který jim srovnal krevní tlak s prasečím, a přípravek bránící srdci dál růst.

Dva paviáni přežili s transplantovaným prasečím srdcem tři měsíce, tedy po celou dobu studie, další dva dokonce šest měsíců, než je vědci utratili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
před 12 hhodinami

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
před 14 hhodinami

Smaragdově zelený led pokryl Lipno. Výjimečný fenomén prostudovali vědci

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.
před 14 hhodinami

Moderní člověk vznikl v Africe, dokládá nový objev

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773 tisíci lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens, tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu, že Homo sapiens pochází z Afriky, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature.
před 15 hhodinami

Mrazivé počasí pokračuje. Podívejte se, kde bude ve čtvrtek ještě chladněji než ve středu

Středa přinesla o něco teplejší ráno, než bylo to pondělní a zejména úterní. Trend velmi chladného počasí ale bude pokračovat ještě přinejmenším ve čtvrtek, teprve pátek bude znamenat lehké oteplení.
7. 1. 2026

Astronomové analyzovali signály z mezihvězdného objektu 3I/Atlas

Objekt 3I/Atlas, který odborníci poprvé zpozorovali v červenci teleskopem ATLAS v Chile, je teprve třetím mezihvězdným objektem, který astronomové ve Sluneční soustavě identifikovali. Jeho neobvyklá trajektorie naznačovala, že prolétá soustavou z neznámých oblastí. Vědci teď vyvrátili, že by mohlo jít o dílo inteligentní civilizace, jak se spekulovalo.
7. 1. 2026

Češi popsali virus, který porušuje známá pravidla. Umí hackovat imunitu

Viry mají několik triků, jak se dostat hluboko do lidského těla. Obyčejně to dělají tak, že se chrání před imunitním systémem jakousi čepičkou. Jenže jeden virus ji nepotřebuje, popsala teď nová česká studie.
7. 1. 2026
Načítání...