Vědci transplantovali prasečí srdce paviánům. Jejich práce může vyřešit nedostatek dárcovských orgánů

Mezinárodní vědecký tým úspěšně provedl transplantaci prasečích srdcí paviánům a následně je dokázal udržet několik měsíců naživu. Vědci z Německa, Švédska, Švýcarska a USA představili svou práci v odborném časopise Nature. Jejich studie by do budoucna mohla pomoct vyřešit nedostatek lidských srdcí pro transplantace.

Ve většině vyspělých zemí populace rychle stárnou. Přibývá tak případů lidí, kteří musí žít po prodělané srdeční příhodě s poškozeným srdcem. V současné době neexistuje v podstatě pro takové pacienty žádná naděje na pomoc. Jediný zákrok, který pomáhá, je dnes transplantace srdce.

Kvůli nedostatku dárcovských srdcí se ale mnoho nemocných nového orgánu nedočká. Jednou z cest, která by tento problém dokázala vyřešit, je transplantace srdcí zvířat. A to takových, která jsou co nejpodobnější srdcím lidským.

Doposud byl tento výzkum spíš neúspěšný. Lékaři se sice pokoušeli transplantovat srdce prasat (která jsou nečekaně podobná těm lidským) paviánům, ale úspěch se nedostavil. Opice žily maximálně několik týdnů. Autoři nového postupu ale věří, že předchozí problémy dokázali překonat.

Paviáni přežili s prasečím srdcem měsíce

Vědci zatím naráželi na dva hlavní problémy. Srdce většinou utrpělo při operaci značné poškození. Podle klasického postupu bylo srdce po odebrání ponořeno do studené vody. Ukázalo se ale, že to poškozuje srdeční tkáně. Aby takovému poškození zabránili, pumpovali vědci do tekutiny směs krve s živinami, hormony a kyslíkem. Nová metoda se ukázala být úspěšnou: srdce utrpěla výrazně menší škody. 

Vyřešit se nakonec podařilo i druhý velký problém, a to je přílišná velikost prasečích srdcí v poměru s tím paviáním. I když se opicím transplantuje srdce mladého prasete, začne v jeho těle růst. Pak mu dojde prostor, přestane fungovat a následuje smrt. Aby tomu předešli, dali vědci paviánům lék, který jim srovnal krevní tlak s prasečím, a přípravek bránící srdci dál růst.

Dva paviáni přežili s transplantovaným prasečím srdcem tři měsíce, tedy po celou dobu studie, další dva dokonce šest měsíců, než je vědci utratili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
před 9 hhodinami

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 11 hhodinami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 12 hhodinami
Načítání...