Vědci transplantovali prasečí srdce paviánům. Jejich práce může vyřešit nedostatek dárcovských orgánů

Mezinárodní vědecký tým úspěšně provedl transplantaci prasečích srdcí paviánům a následně je dokázal udržet několik měsíců naživu. Vědci z Německa, Švédska, Švýcarska a USA představili svou práci v odborném časopise Nature. Jejich studie by do budoucna mohla pomoct vyřešit nedostatek lidských srdcí pro transplantace.

Ve většině vyspělých zemí populace rychle stárnou. Přibývá tak případů lidí, kteří musí žít po prodělané srdeční příhodě s poškozeným srdcem. V současné době neexistuje v podstatě pro takové pacienty žádná naděje na pomoc. Jediný zákrok, který pomáhá, je dnes transplantace srdce.

Kvůli nedostatku dárcovských srdcí se ale mnoho nemocných nového orgánu nedočká. Jednou z cest, která by tento problém dokázala vyřešit, je transplantace srdcí zvířat. A to takových, která jsou co nejpodobnější srdcím lidským.

Doposud byl tento výzkum spíš neúspěšný. Lékaři se sice pokoušeli transplantovat srdce prasat (která jsou nečekaně podobná těm lidským) paviánům, ale úspěch se nedostavil. Opice žily maximálně několik týdnů. Autoři nového postupu ale věří, že předchozí problémy dokázali překonat.

Paviáni přežili s prasečím srdcem měsíce

Vědci zatím naráželi na dva hlavní problémy. Srdce většinou utrpělo při operaci značné poškození. Podle klasického postupu bylo srdce po odebrání ponořeno do studené vody. Ukázalo se ale, že to poškozuje srdeční tkáně. Aby takovému poškození zabránili, pumpovali vědci do tekutiny směs krve s živinami, hormony a kyslíkem. Nová metoda se ukázala být úspěšnou: srdce utrpěla výrazně menší škody. 

Vyřešit se nakonec podařilo i druhý velký problém, a to je přílišná velikost prasečích srdcí v poměru s tím paviáním. I když se opicím transplantuje srdce mladého prasete, začne v jeho těle růst. Pak mu dojde prostor, přestane fungovat a následuje smrt. Aby tomu předešli, dali vědci paviánům lék, který jim srovnal krevní tlak s prasečím, a přípravek bránící srdci dál růst.

Dva paviáni přežili s transplantovaným prasečím srdcem tři měsíce, tedy po celou dobu studie, další dva dokonce šest měsíců, než je vědci utratili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 4 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 17 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...