Strategie „víkendového válečníka“ funguje, prokázal rozsáhlý výzkum

Lidé, kteří vměstnají celotýdenní doporučenou pohybovou aktivitu do jednoho nebo dvou dnů, mají podobně nízké riziko srdečních onemocnění a mrtvice jako ti, kteří si ji rozprostřou po celém týdnu. Vyplynulo to z rozsáhlé studie.

Říká se jim „víkendoví válečníci“. Jsou to lidé, kteří mají během týdne tolik práce, že jim už nezbývá čas ani energie na pohyb. A tak si ho nahrazují o víkendu, kam vtěsnají všechny fyzické volnočasové aktivity. Podle nového výzkumu tento přístup docela dobře funguje, zejména s ohledem na kardiovaskulární zdraví.

„Naše zjištění naznačují, že snaha o zlepšení fyzické aktivity, i když je soustředěna do jednoho až dvou dnů v týdnu, by měla být prospěšná pro kardiovaskulární rizika,“ uvedl Patrick Ellinor, kardiolog z Massachusettské všeobecné nemocnice v Bostonu. „Zdá se, že je nejdůležitější celkový objem aktivity, spíše než její rozvržení,“ dodal pro Guardian.

Zdravotnické směrnice doporučují dospělým, aby každý týden vykonávali alespoň 150 minut aktivity střední intenzity nebo 75 minut aktivity intenzivní. Nebylo však jasné, zda má cvičení vměstnané do jednoho nebo dvou dnů stejný přínos jako pravidelnější, rozprostřená fyzická aktivita.

Kvalitní studie

Výzkumníci analyzovali lékařské záznamy téměř 90 tisíc lidí zařazených do projektu britské biobanky. Všichni nosili na zápěstí akcelerometry, které zaznamenávaly jejich fyzickou aktivitu po celý týden.

Podle studie byla třetina účastníků neaktivní, což znamená, že každý týden absolvovali méně než 150 minut středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivity. Dalších 42 procent bylo klasifikováno jako aktivní „víkendoví bojovníci“, kteří cvičili alespoň 150 minut, většinou během jednoho nebo dvou dnů. Téměř čtvrtina osob si cvičení rozvrhla a věnovala se mu alespoň 150 minut během několika dnů.

Tým vedený kardiologem Shaanem Khurshidem zjistil, že víkendové i rozprostřené cvičení souvisí s nižšími kardiovaskulárními zdravotními riziky ve srovnání s nečinností. Riziko srdečního infarktu bylo o 27 procent nižší u „víkendových bojovníků“ a o 35 procent nižší u těch, kteří si cvičení rozložili do celého týdne.

Když se vědci zaměřili na srdeční selhání, bylo toto riziko o 38 procent nižší u lidí cvičících o víkendu a o 36 procent nižší u pravidelně cvičících. Riziko fibrilace síní – poruchy srdečního rytmu – bylo u těchto skupin nižší o 22 procent a 19 procent. V případě mrtvice bylo nižší o 21 procent a 17 procent.

„Fyzická aktivita soustředěná do jednoho až dvou dnů byla spojena s podobně nižším rizikem kardiovaskulárních následků jako pravidelnější aktivita,“ píší autoři studie v odborném časopise Jama. Práce navazuje na další výzkumy, které zjistily přínos víkendového cvičení pro zdraví a kondici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může poškodit dovednosti, varuje studie. Záleží ale, jak ji lidé používají

Psychologové stále více řeší, jak se projevuje stále intenzivnější využívání umělých inteligencí (AI) na lidských dovednostech, schopnostech a znalostech. Nový výzkum varuje před poškozením dovedností, pokud se chatboty používají nevhodně.
před 3 hhodinami

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 5 hhodinami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 6 hhodinami

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 22 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 23 hhodinami

Před 50 lety poprvé na Marsu úspěšně přistál lidský stroj. USA těžily z neúspěchů SSSR

Závody o první úspěšné přistání na Marsu vyhrály Spojené státy. Sovětský svaz (SSSR) se tam sice dostal dříve, jeho mise ale nedosedly na povrch rudé planety bezpečně, takže komunikace s nimi vždy selhala. Až Viking 1 přinesl lidstvu informace, po nichž astronomové toužili.
včera v 12:10

Podcenili jsme riziko extrémních slunečních bouří, zjistili experti NASA

Nový výzkum vedený Goddardovým střediskem NASA odhalil přetrvávající „chybná měření“, která zkreslila dosavadní odhady toho, jak silné mohou být geomagnetické bouře.
včera v 11:31

Egyptské princezny nebyly žádné křehotinky. Vědci našli těla s fyzičkou bojovnic

Egyptští archeologové popsali čtyři těla velmi netypických starověkých princezen. Všechny měly hypertrofovanou muskulaturu, některé i zranění z velmi náročné fyzické aktivity. A navíc byly dobře ozbrojené.
včera v 09:24

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.