Strategie „víkendového válečníka“ funguje, prokázal rozsáhlý výzkum

Lidé, kteří vměstnají celotýdenní doporučenou pohybovou aktivitu do jednoho nebo dvou dnů, mají podobně nízké riziko srdečních onemocnění a mrtvice jako ti, kteří si ji rozprostřou po celém týdnu. Vyplynulo to z rozsáhlé studie.

Říká se jim „víkendoví válečníci“. Jsou to lidé, kteří mají během týdne tolik práce, že jim už nezbývá čas ani energie na pohyb. A tak si ho nahrazují o víkendu, kam vtěsnají všechny fyzické volnočasové aktivity. Podle nového výzkumu tento přístup docela dobře funguje, zejména s ohledem na kardiovaskulární zdraví.

„Naše zjištění naznačují, že snaha o zlepšení fyzické aktivity, i když je soustředěna do jednoho až dvou dnů v týdnu, by měla být prospěšná pro kardiovaskulární rizika,“ uvedl Patrick Ellinor, kardiolog z Massachusettské všeobecné nemocnice v Bostonu. „Zdá se, že je nejdůležitější celkový objem aktivity, spíše než její rozvržení,“ dodal pro Guardian.

Zdravotnické směrnice doporučují dospělým, aby každý týden vykonávali alespoň 150 minut aktivity střední intenzity nebo 75 minut aktivity intenzivní. Nebylo však jasné, zda má cvičení vměstnané do jednoho nebo dvou dnů stejný přínos jako pravidelnější, rozprostřená fyzická aktivita.

Kvalitní studie

Výzkumníci analyzovali lékařské záznamy téměř 90 tisíc lidí zařazených do projektu britské biobanky. Všichni nosili na zápěstí akcelerometry, které zaznamenávaly jejich fyzickou aktivitu po celý týden.

Podle studie byla třetina účastníků neaktivní, což znamená, že každý týden absolvovali méně než 150 minut středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivity. Dalších 42 procent bylo klasifikováno jako aktivní „víkendoví bojovníci“, kteří cvičili alespoň 150 minut, většinou během jednoho nebo dvou dnů. Téměř čtvrtina osob si cvičení rozvrhla a věnovala se mu alespoň 150 minut během několika dnů.

Tým vedený kardiologem Shaanem Khurshidem zjistil, že víkendové i rozprostřené cvičení souvisí s nižšími kardiovaskulárními zdravotními riziky ve srovnání s nečinností. Riziko srdečního infarktu bylo o 27 procent nižší u „víkendových bojovníků“ a o 35 procent nižší u těch, kteří si cvičení rozložili do celého týdne.

Když se vědci zaměřili na srdeční selhání, bylo toto riziko o 38 procent nižší u lidí cvičících o víkendu a o 36 procent nižší u pravidelně cvičících. Riziko fibrilace síní – poruchy srdečního rytmu – bylo u těchto skupin nižší o 22 procent a 19 procent. V případě mrtvice bylo nižší o 21 procent a 17 procent.

„Fyzická aktivita soustředěná do jednoho až dvou dnů byla spojena s podobně nižším rizikem kardiovaskulárních následků jako pravidelnější aktivita,“ píší autoři studie v odborném časopise Jama. Práce navazuje na další výzkumy, které zjistily přínos víkendového cvičení pro zdraví a kondici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
před 11 hhodinami

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
před 13 hhodinami

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026
Načítání...