Strategie „víkendového válečníka“ funguje, prokázal rozsáhlý výzkum

Lidé, kteří vměstnají celotýdenní doporučenou pohybovou aktivitu do jednoho nebo dvou dnů, mají podobně nízké riziko srdečních onemocnění a mrtvice jako ti, kteří si ji rozprostřou po celém týdnu. Vyplynulo to z rozsáhlé studie.

Říká se jim „víkendoví válečníci“. Jsou to lidé, kteří mají během týdne tolik práce, že jim už nezbývá čas ani energie na pohyb. A tak si ho nahrazují o víkendu, kam vtěsnají všechny fyzické volnočasové aktivity. Podle nového výzkumu tento přístup docela dobře funguje, zejména s ohledem na kardiovaskulární zdraví.

„Naše zjištění naznačují, že snaha o zlepšení fyzické aktivity, i když je soustředěna do jednoho až dvou dnů v týdnu, by měla být prospěšná pro kardiovaskulární rizika,“ uvedl Patrick Ellinor, kardiolog z Massachusettské všeobecné nemocnice v Bostonu. „Zdá se, že je nejdůležitější celkový objem aktivity, spíše než její rozvržení,“ dodal pro Guardian.

Zdravotnické směrnice doporučují dospělým, aby každý týden vykonávali alespoň 150 minut aktivity střední intenzity nebo 75 minut aktivity intenzivní. Nebylo však jasné, zda má cvičení vměstnané do jednoho nebo dvou dnů stejný přínos jako pravidelnější, rozprostřená fyzická aktivita.

Kvalitní studie

Výzkumníci analyzovali lékařské záznamy téměř 90 tisíc lidí zařazených do projektu britské biobanky. Všichni nosili na zápěstí akcelerometry, které zaznamenávaly jejich fyzickou aktivitu po celý týden.

Podle studie byla třetina účastníků neaktivní, což znamená, že každý týden absolvovali méně než 150 minut středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivity. Dalších 42 procent bylo klasifikováno jako aktivní „víkendoví bojovníci“, kteří cvičili alespoň 150 minut, většinou během jednoho nebo dvou dnů. Téměř čtvrtina osob si cvičení rozvrhla a věnovala se mu alespoň 150 minut během několika dnů.

Tým vedený kardiologem Shaanem Khurshidem zjistil, že víkendové i rozprostřené cvičení souvisí s nižšími kardiovaskulárními zdravotními riziky ve srovnání s nečinností. Riziko srdečního infarktu bylo o 27 procent nižší u „víkendových bojovníků“ a o 35 procent nižší u těch, kteří si cvičení rozložili do celého týdne.

Když se vědci zaměřili na srdeční selhání, bylo toto riziko o 38 procent nižší u lidí cvičících o víkendu a o 36 procent nižší u pravidelně cvičících. Riziko fibrilace síní – poruchy srdečního rytmu – bylo u těchto skupin nižší o 22 procent a 19 procent. V případě mrtvice bylo nižší o 21 procent a 17 procent.

„Fyzická aktivita soustředěná do jednoho až dvou dnů byla spojena s podobně nižším rizikem kardiovaskulárních následků jako pravidelnější aktivita,“ píší autoři studie v odborném časopise Jama. Práce navazuje na další výzkumy, které zjistily přínos víkendového cvičení pro zdraví a kondici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hlubokomořská těžba může vymazat ekosystémy staré miliony let

Pokud by se začalo těžit v hloubkách kolem čtyř až šesti tisíc metrů pod hladinou, zcela by to zničilo křehké ekosystémy, které tam existují ukryté přímo v materiálech, po nichž průmysl touží. Varuje před tím nová studie.
před 10 hhodinami

Datová centra ve vesmíru by mohla znemožnit pozorování hvězd, varují vědci

Rozmístění rozsáhlých sítí datových center do vesmíru by mohlo lidem téměř znemožnit pozorování hvězd. S odkazem na novou studii o tom napsal zpravodajský server Axios. Většina obyvatel Spojených států datová centra v blízkosti svých domovů odmítá a vynesení této technologie do vesmíru vyvolává zase obavy vědců, včetně astronomů. Přesun desetitisíců počítačů pro umělou inteligenci (AI) na oběžnou dráhu totiž s sebou nese řadu nových a neprobádaných rizik.
před 12 hhodinami

Bajkal se po dekádách úpadku vzpamatovává, potvrdila studie

Jezero Bajkal vysychalo kvůli nedostatku srážek, nadměrnému odběru vody i vyššímu odparu. V posledních devíti letech se ale začala situace obracet. Vědci teď popsali proč.
před 13 hhodinami

Egyptské kočky určené bohům i faraonům živořily, ukázal výzkum

Egypťané obětovali bohům kočky, které pohřbívali společně s významnými hodnostáři a někdy dokonce i faraony. Nová studie teď naznačuje, že dokonce ani kočky určené pro panovníky a bohy nevedly ani zdaleka rozmazlený život. S tím, jak si užívají ty současné i v chudších domácnostech, se to nedá srovnat.
před 15 hhodinami

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
15. 11. 2026‌‌

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
15. 11. 2026‌‌

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizováno15. 11. 2026‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.