Na sobotu připadá Evropský den obezity. Jedná se o nezávislou iniciativu, která si klade za cíl podpořit aktivní přístup k zvládání problému nadváhy a obezity. Nadměrná hmotnost je totiž rizikovým faktorem vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jako je například ischemická choroba srdeční a s ní spojený srdeční infarkt. Podle kardiologa Nemocnice Na Homolce a předsedy České kardiologické společnosti Petra Ošťádala roli hraje genetika, ale v nemalé míře i životní styl, který lidé mohou ovlivnit a tím snížit riziko onemocnění.
Obezita zvyšuje riziko úmrtí z kardiovaskulární příčiny. Roli hraje genetika i životní styl
10 minut
Studio 6: Evropský den obezity
„Obezita zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Zvyšuje riziko ischemické choroby srdeční, vzniku srdečního infarktu. Obezita také zvyšuje riziko srdečního selhání, zvyšuje riziko vzniku arytmií, a to včetně arytmií závažných,“ vyjmenoval Ošťádal.
Ošťádal proto upozorňuje, že obezita je spojena s vyšším rizikem úmrtí z kardiovaskulární příčiny. „A zvyšuje i riziko úmrtí z příčiny jakékoliv,“ doplnil.
Co se týče ischemické choroby srdeční, ta je dle kardiologa způsobena procesem, který se nazývá ateroskleróza, česky kornatění tepen. Základním principem aterosklerózy je ukládání tukových částic, především cholesterolu, do cévní stěny. „Následkem toho se cévní stěna zužuje. Jestliže ateroskleróza postihne věnčité tepny, které zásobují srdeční sval krví, srdeční buňky budou postiženy nedostatkem krve a kyslíku,“ vysvětlil Ošťádal.
Akutní formou ischemické choroby srdeční je srdeční infarkt. „Může dojít i k tomu, že některý z aterosklerotických plátů v koronární tepně náhle praskne směrem dovnitř stěny. V místě se vytvoří krevní sraženina, která cévu náhle ucpe. Tím dojde k zastavení přítoku krve k buňkám, které daná tepna zásobovala. (…) to je principem vzniku srdečního infarktu,“ ujasnil kardiolog.
Obezita a nadváha v Česku
Metabolický syndrom
S obezitou je velmi často spojeno také zvětšení srdečních dutin. „Může dojít nejen ke zvětšení vlastních srdečních oddílů, ale velmi často dochází i k ztluštění stěny srdečních oddílů, především levé srdeční komory,“ podotkl Ošťádal.
Podle něj se na tom podílí větší množství cirkulující krve i zvýšený krevní tlak. „A jestliže jsou zvětšeny srdeční oddíly a ztluštělá stěna, je zde riziko dalších kardiovaskulárních komplikací, jako je třeba srdeční selhání,“ upozornil.
Obezita, zvýšený krevní tlak, porucha metabolismu lipidů a diabetes se dohromady dle Ošťádala označují jako metabolický syndrom. Ten významně zvyšuje riziko progrese aterosklerózy a vzniku kardiovaskulárních onemocnění. „Faktory jsou propojené. Nejde jednoduše říci, co bylo dříve — jestli obezita, nebo hypertenze,“ poznamenal.
Roli hraje genetická výbava, ale i životní styl, říká odborník. „Co je důležité si uvědomit, životní styl je rizikovým faktorem, který můžeme ovlivnit. Můžeme zvýšit pohybovou aktivitu, upravit dietní návyky. Můžeme také nekouřit. (…) Tím, že snížíme zátěž způsobenou těmito faktory, můžeme významně snížit riziko kardiovaskulární příhody,“ podotkl Ošťádal.
Genetickou výbavu lidé bohužel ovlivnit nemohou. „Má-li někdo přímého příbuzného, který měl srdeční příhodu v mladším věku, tak je ve vyšším riziku, že bude mít srdeční příhodu také,“ uvedl kardiolog. Takový člověk by proto podle něj měl více dbát na zdravý životní styl.
Intervence, farmakologická léčba a úprava životního stylu
Jsou tři „skupiny“ léčby kardiovaskulárních onemocnění. První jsou dle Ošťádala intervence, které mohou znamenat například mechanické zprůchodnění nebo rozšíření zúžené či ucpané koronární tepny. „Může to být chirurgické přemostění ucpané tepny s našitím takzvaných bypassů. Miniinvazivní cestou nebo chirurgicky můžeme opravit nebo nahradit poškozenou srdeční chlopeň,“ vysvětlil.
Druhou skupinu pak tvoří farmakologická léčba. Ta zahrnuje podávání léků, které snižují riziko kardiovaskulární příhody a příznivě ovlivňují prognózu. „Ale podáváme také léky, u kterých víme, že snižují obtíže, které jsou s kardiovaskulárními onemocněními spojeny, například dušnost, a podáváme léky, které zlepšují kvalitu života,“ doplnil Ošťádal.
Třetí skupinu představuje nefarmakologická léčba. Sem patří především úprava životního stylu. „Doporučuje se alespoň 150 minut fyzické aktivity týdně, středomořská dieta se sníženým obsahem soli a vyšším obsahem ovoce a zeleniny, (…) a patří sem především nekouření,“ sdělil kardiolog.
