Každodenní procházka nebo cvičení mohou zabránit desetině předčasných úmrtí, ukazuje rozsáhlá analýza

Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí.

Většině lidí se nedaří cvičit doporučovaných 150 minut týdně. Alespoň nějaký pohyb je však lepší než žádný, tvrdí vědci z Cambridgeské univerzity. Britské zdravotnictví NHS doporučuje, aby se lidé každý týden 150 až 300 minut věnovali fyzické aktivitě, která zvedá tep, nebo 75 až 150 minut týdně intenzivnímu cvičení, při kterém se zadýchají.

Tým vědců analyzoval stovky předchozích studií o přínosech fyzické aktivity a dospěl k závěru, že i polovina doporučeného pohybu může zabránit každému dvacátému kardiovaskulárnímu onemocnění a skoro každému třicátému případu rakoviny. V praxi se jedná o 75 minut pohybu týdně v podobě rychlé chůze, jízdy na kole, chození po horách, tance či tenisu. To znamená 11 minut denně.

Pohyb předchází rakovině i nemocem srdce

„Měli byste cítit, že se hýbete, vaše srdce bude bít rychleji, ale nebudete mít nutně pocit, že se zadýcháváte,“ říká vedoucí výzkumu Soren Brage. Podle jeho zjištění takové množství pohybu snižuje riziko vzniku srdečních onemocnění a mrtvice o 17 procent a rakoviny o sedm procent.

Pravidelné cvičení snižuje množství tělesného tuku a krevní tlak a zároveň dlouhodobě zlepšuje kondici, spánek, a je dobré pro srdce.

Přínos cvičení byl ještě větší u snižování rizika specifických druhů rakoviny, jako je rakovina hlavy a krku, žaludku a leukémie, ale menší u rakoviny plic, jater, endometria, tlustého střeva a prsu.

Každému se ale nedaří cvičit po doporučovanou dobu; dva ze tří lidí uvádějí, že týdně provozují méně než 150 minut (2,5 hodiny) méně intenzivního cvičení; méně než jeden z deseti lidí cvičí více než 300 minut (pět hodin) týdně.

„Pokud patříte k těm, pro které je představa 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně poněkud skličující, pak by pro vás naše zjištění měla být dobrou zprávou,“ říká Brage. „Jestliže zjistíte, že 75 minut týdně zvládáte, můžete zkusit postupně zvyšovat intenzitu pohybu až na celou doporučovanou dobu,“ dodal.

Analýza, která vyšla v odborném časopise British Journal of Sports Medicine, se zabývala předchozími publikovanými výzkumy o přínosech cvičení v téměř 100 rozsáhlých studiích a téměř 200 recenzovaných článcích. Vědci vypočítali, že pokud by všichni účastníci studií cvičili alespoň 150 minut týdně, tedy po plnou doporučenou dobu, předešlo by se přibližně jednomu ze šesti předčasných úmrtí.

K dosažení cíle podle vědců stačí změnit jen některé návyky, například chodit do práce pěšky nebo jezdit tam na kole místo autem. Doporučují také, aby byli rodiče a prarodiče aktivní při hrách s potomky či vnoučaty.

NHS doporučuje dospělým také dvakrát týdně cvičením posilovat svaly. Počítá se jóga, pilates, zvedání činek, těžká práce na zahradě a nošení těžkých nákupních tašek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 5 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 12 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
před 15 hhodinami

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
před 18 hhodinami

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
17. 5. 2026

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026
Načítání...