Každodenní procházka nebo cvičení mohou zabránit desetině předčasných úmrtí, ukazuje rozsáhlá analýza

Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí.

Většině lidí se nedaří cvičit doporučovaných 150 minut týdně. Alespoň nějaký pohyb je však lepší než žádný, tvrdí vědci z Cambridgeské univerzity. Britské zdravotnictví NHS doporučuje, aby se lidé každý týden 150 až 300 minut věnovali fyzické aktivitě, která zvedá tep, nebo 75 až 150 minut týdně intenzivnímu cvičení, při kterém se zadýchají.

Tým vědců analyzoval stovky předchozích studií o přínosech fyzické aktivity a dospěl k závěru, že i polovina doporučeného pohybu může zabránit každému dvacátému kardiovaskulárnímu onemocnění a skoro každému třicátému případu rakoviny. V praxi se jedná o 75 minut pohybu týdně v podobě rychlé chůze, jízdy na kole, chození po horách, tance či tenisu. To znamená 11 minut denně.

Pohyb předchází rakovině i nemocem srdce

„Měli byste cítit, že se hýbete, vaše srdce bude bít rychleji, ale nebudete mít nutně pocit, že se zadýcháváte,“ říká vedoucí výzkumu Soren Brage. Podle jeho zjištění takové množství pohybu snižuje riziko vzniku srdečních onemocnění a mrtvice o 17 procent a rakoviny o sedm procent.

Pravidelné cvičení snižuje množství tělesného tuku a krevní tlak a zároveň dlouhodobě zlepšuje kondici, spánek, a je dobré pro srdce.

Přínos cvičení byl ještě větší u snižování rizika specifických druhů rakoviny, jako je rakovina hlavy a krku, žaludku a leukémie, ale menší u rakoviny plic, jater, endometria, tlustého střeva a prsu.

Každému se ale nedaří cvičit po doporučovanou dobu; dva ze tří lidí uvádějí, že týdně provozují méně než 150 minut (2,5 hodiny) méně intenzivního cvičení; méně než jeden z deseti lidí cvičí více než 300 minut (pět hodin) týdně.

„Pokud patříte k těm, pro které je představa 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně poněkud skličující, pak by pro vás naše zjištění měla být dobrou zprávou,“ říká Brage. „Jestliže zjistíte, že 75 minut týdně zvládáte, můžete zkusit postupně zvyšovat intenzitu pohybu až na celou doporučovanou dobu,“ dodal.

Analýza, která vyšla v odborném časopise British Journal of Sports Medicine, se zabývala předchozími publikovanými výzkumy o přínosech cvičení v téměř 100 rozsáhlých studiích a téměř 200 recenzovaných článcích. Vědci vypočítali, že pokud by všichni účastníci studií cvičili alespoň 150 minut týdně, tedy po plnou doporučenou dobu, předešlo by se přibližně jednomu ze šesti předčasných úmrtí.

K dosažení cíle podle vědců stačí změnit jen některé návyky, například chodit do práce pěšky nebo jezdit tam na kole místo autem. Doporučují také, aby byli rodiče a prarodiče aktivní při hrách s potomky či vnoučaty.

NHS doporučuje dospělým také dvakrát týdně cvičením posilovat svaly. Počítá se jóga, pilates, zvedání činek, těžká práce na zahradě a nošení těžkých nákupních tašek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 18 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.