Každodenní procházka nebo cvičení mohou zabránit desetině předčasných úmrtí, ukazuje rozsáhlá analýza

Člověk nemusí být běžec nebo se aktivně věnovat nějakému sportu, aby mohl pocítit pozitivní dopady pravidelného pohybu. Dostačující by mohla být i rychlá každodenní procházka, vyplývá z britské studie. Pouhých 11 minut chůze denně by podle ní mohlo zabránit každému desátému předčasnému úmrtí.

Většině lidí se nedaří cvičit doporučovaných 150 minut týdně. Alespoň nějaký pohyb je však lepší než žádný, tvrdí vědci z Cambridgeské univerzity. Britské zdravotnictví NHS doporučuje, aby se lidé každý týden 150 až 300 minut věnovali fyzické aktivitě, která zvedá tep, nebo 75 až 150 minut týdně intenzivnímu cvičení, při kterém se zadýchají.

Tým vědců analyzoval stovky předchozích studií o přínosech fyzické aktivity a dospěl k závěru, že i polovina doporučeného pohybu může zabránit každému dvacátému kardiovaskulárnímu onemocnění a skoro každému třicátému případu rakoviny. V praxi se jedná o 75 minut pohybu týdně v podobě rychlé chůze, jízdy na kole, chození po horách, tance či tenisu. To znamená 11 minut denně.

Pohyb předchází rakovině i nemocem srdce

„Měli byste cítit, že se hýbete, vaše srdce bude bít rychleji, ale nebudete mít nutně pocit, že se zadýcháváte,“ říká vedoucí výzkumu Soren Brage. Podle jeho zjištění takové množství pohybu snižuje riziko vzniku srdečních onemocnění a mrtvice o 17 procent a rakoviny o sedm procent.

Pravidelné cvičení snižuje množství tělesného tuku a krevní tlak a zároveň dlouhodobě zlepšuje kondici, spánek, a je dobré pro srdce.

Přínos cvičení byl ještě větší u snižování rizika specifických druhů rakoviny, jako je rakovina hlavy a krku, žaludku a leukémie, ale menší u rakoviny plic, jater, endometria, tlustého střeva a prsu.

Každému se ale nedaří cvičit po doporučovanou dobu; dva ze tří lidí uvádějí, že týdně provozují méně než 150 minut (2,5 hodiny) méně intenzivního cvičení; méně než jeden z deseti lidí cvičí více než 300 minut (pět hodin) týdně.

„Pokud patříte k těm, pro které je představa 150 minut středně intenzivní fyzické aktivity týdně poněkud skličující, pak by pro vás naše zjištění měla být dobrou zprávou,“ říká Brage. „Jestliže zjistíte, že 75 minut týdně zvládáte, můžete zkusit postupně zvyšovat intenzitu pohybu až na celou doporučovanou dobu,“ dodal.

Analýza, která vyšla v odborném časopise British Journal of Sports Medicine, se zabývala předchozími publikovanými výzkumy o přínosech cvičení v téměř 100 rozsáhlých studiích a téměř 200 recenzovaných článcích. Vědci vypočítali, že pokud by všichni účastníci studií cvičili alespoň 150 minut týdně, tedy po plnou doporučenou dobu, předešlo by se přibližně jednomu ze šesti předčasných úmrtí.

K dosažení cíle podle vědců stačí změnit jen některé návyky, například chodit do práce pěšky nebo jezdit tam na kole místo autem. Doporučují také, aby byli rodiče a prarodiče aktivní při hrách s potomky či vnoučaty.

NHS doporučuje dospělým také dvakrát týdně cvičením posilovat svaly. Počítá se jóga, pilates, zvedání činek, těžká práce na zahradě a nošení těžkých nákupních tašek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
11:36Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 8 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 11 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 12 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
včera v 16:05

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
včera v 14:54

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
včera v 12:34

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
včera v 10:11
Načítání...