Dvaatřicet zdravotních problémů. Vědci popsali, s čím je spojená konzumace ultrazpracovaných potravin

Potraviny, které jsou silně mechanicky, a zejména chemicky zpracované, mají obrovské množství negativních zdravotních účinků. Nová studie shromáždila spoustu důkazů, které říkají, proč se takovému jídlu raději vyhnout.

„Ultrazpracované potraviny“ lidem chutnají – mimo jiné proto, že jsou navržené a vyrobené tak, aby odpovídaly tomu, na co má člověk chuť. Patří mezi ně třeba brambůrky, sladkosti, krekry, limonády nebo další pochutiny spojené s příjemně tráveným časem. Podle nové studie jsou ale spojené i s cukrovkou, duševními chorobami a vyšší pravděpodobností úmrtí ze všech příčin.

Že je tento druh potravin hrozbou pro lidské zdraví, naznačovala už spousta menších výzkumů, ale až doposud se vědci nestíhali zaměřit na to, aby poznání v tomto oboru sjednotili podle nějakých jednoznačných měřítek a popsali fenomén celkově. Teď to udělal tým vědců v metastudii, která shrnula současné poznání o dopadech ultrazpracovaných potravin na lidské zdraví. Vyšla v odborném žurnálu BMJ a její výsledky naznačují pro tento druh stravy celou řadu problémů.

Autoři prozkoumali data ze čtrnácti výzkumů, které dokázaly analyzovat údaje více než deseti milionů lidí. Studie se cíleně vyhnula všem dílčím analýzám, které byly nějak spolufinancované výrobci těchto potravin.

Vědci zjistili, že vyšší konzumace této stravy je spojená s vyšším rizikem 32 zdravotních problémů: od nemocí srdce před deprese až po potíže se spánkem. Celkově byla častá konzumace ultrazpracovaných potravin spojená s o 21 procent vyšším rizikem úmrtí z jakékoli příčiny a také s o 66 procent vyšším rizikem úmrtí na srdeční choroby.

Složité výzkumy

Tento výzkum byl podle jeho tvůrce nesmírně složitý. Lidská strava se špatně zkoumá, navíc se spojuje spousta vlivů dohromady, a to nejen těch čistě nutričních, ale i vlivů prostředí, genetiky a mnoha socio-ekonomických.

U některých chorob, které bývají mnohdy s ultrazpracovanými potravinami spojované, proto vědci našli jen slabé důkazy. To se týká zejména rakoviny, obezity nebo Crohnovy nemoci. Není ale možné vyloučit, že tam souvislost je, jen se ji pomocí použitých metod nepodařilo najít.

A naopak: nejsilnější důkazy o vyšším riziku byly nalezené u úmrtí souvisejících se srdcem, běžných duševních poruch a cukrovky druhého typu.

Autoři proto doporučují, aby se bral tento problém vážně a věnovala se mu řada dalších výzkumů. Radí ale také politikům, aby využili možná společenská opatření, pomocí nichž by se snížilo vystavení lidí této stravě.

Co jsou ultrazpracované potraviny

Jako vůbec největší problém se ukázala neexistence jednotné přesné definice toho, co to „ultrazpracovaná potravina“ vlastně je, a různé studie tedy s pojmem zacházejí různým způsobem.

Obecně se tak označují potravinářské výrobky, které jsou převážně vyrobené z látek extrahovaných z potravin nebo syntetizovaných v laboratořích z potravinových substrátů nebo jiných organických zdrojů. Tato kritéria jsou ale značně obecná a ne všichni se shodují, zda mezi ně patří některé potraviny – spor je například o některé druhy pečiva.

Český Národní zdravotnický informační portál mezi ně řadí:

  • mražená nebo hotová jídla,
  • pečivo, včetně pizzy, koláčů a zákusků,
  • balené pečivo,
  • tavené sýry,
  • snídaňové cereálie,
  • krekry a chipsy,
  • cukrovinky a zmrzlina,
  • instantní nudle a polévky,
  • masné polotovary, jako jsou párky, nugety, rybí prsty a zpracovaná šunka,
  • limonády a jiné slazené nápoje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
před 38 mminutami

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
před 6 hhodinami

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
před 6 hhodinami

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
před 21 hhodinami

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
před 21 hhodinami

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
před 23 hhodinami

ISS je zastaralá, soukromá stanice ji plně nahradí, věří bývalý astronaut Kopra

Soukromé společnosti už ovládly dopravu nákladu i lidí do vesmíru. A teď se zaměřují na výstavbu vlastních stanic na oběžné dráze Země. Mimo jiné i proto, že Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude fungovat už jen několik let, přestat sloužit by měla kolem roku 2030. Jednu z plánovaných náhrad ISS má na starosti exastronaut NASA Tim Kopra, který poskytl rozhovor vědecké redakci České televize. Podílí se na vývoji stanice Starlab společnosti Voyager Technologies, přičemž využívá vlastních zkušeností z pobytu na ISS.
včera v 14:00

Žraloci tygří sežerou téměř cokoli. Oceánům tím pomáhají

Žraloci tygří patří k nejméně vybíravým predátorům v živočišné říši. Jejich jídelníček zahrnuje desítky druhů mořských i suchozemských zvířat, ale také lidský odpad – od pneumatik přes registrační značky až po televizory či kondomy. Právě díky tomu však podle odborníků hrají důležitou roli při udržování zdravého mořského ekosystému. Napsala o tom britská stanice BBC.
včera v 11:20

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.