Dvaatřicet zdravotních problémů. Vědci popsali, s čím je spojená konzumace ultrazpracovaných potravin

Potraviny, které jsou silně mechanicky, a zejména chemicky zpracované, mají obrovské množství negativních zdravotních účinků. Nová studie shromáždila spoustu důkazů, které říkají, proč se takovému jídlu raději vyhnout.

„Ultrazpracované potraviny“ lidem chutnají – mimo jiné proto, že jsou navržené a vyrobené tak, aby odpovídaly tomu, na co má člověk chuť. Patří mezi ně třeba brambůrky, sladkosti, krekry, limonády nebo další pochutiny spojené s příjemně tráveným časem. Podle nové studie jsou ale spojené i s cukrovkou, duševními chorobami a vyšší pravděpodobností úmrtí ze všech příčin.

Že je tento druh potravin hrozbou pro lidské zdraví, naznačovala už spousta menších výzkumů, ale až doposud se vědci nestíhali zaměřit na to, aby poznání v tomto oboru sjednotili podle nějakých jednoznačných měřítek a popsali fenomén celkově. Teď to udělal tým vědců v metastudii, která shrnula současné poznání o dopadech ultrazpracovaných potravin na lidské zdraví. Vyšla v odborném žurnálu BMJ a její výsledky naznačují pro tento druh stravy celou řadu problémů.

Autoři prozkoumali data ze čtrnácti výzkumů, které dokázaly analyzovat údaje více než deseti milionů lidí. Studie se cíleně vyhnula všem dílčím analýzám, které byly nějak spolufinancované výrobci těchto potravin.

Vědci zjistili, že vyšší konzumace této stravy je spojená s vyšším rizikem 32 zdravotních problémů: od nemocí srdce před deprese až po potíže se spánkem. Celkově byla častá konzumace ultrazpracovaných potravin spojená s o 21 procent vyšším rizikem úmrtí z jakékoli příčiny a také s o 66 procent vyšším rizikem úmrtí na srdeční choroby.

Složité výzkumy

Tento výzkum byl podle jeho tvůrce nesmírně složitý. Lidská strava se špatně zkoumá, navíc se spojuje spousta vlivů dohromady, a to nejen těch čistě nutričních, ale i vlivů prostředí, genetiky a mnoha socio-ekonomických.

U některých chorob, které bývají mnohdy s ultrazpracovanými potravinami spojované, proto vědci našli jen slabé důkazy. To se týká zejména rakoviny, obezity nebo Crohnovy nemoci. Není ale možné vyloučit, že tam souvislost je, jen se ji pomocí použitých metod nepodařilo najít.

A naopak: nejsilnější důkazy o vyšším riziku byly nalezené u úmrtí souvisejících se srdcem, běžných duševních poruch a cukrovky druhého typu.

Autoři proto doporučují, aby se bral tento problém vážně a věnovala se mu řada dalších výzkumů. Radí ale také politikům, aby využili možná společenská opatření, pomocí nichž by se snížilo vystavení lidí této stravě.

Co jsou ultrazpracované potraviny

Jako vůbec největší problém se ukázala neexistence jednotné přesné definice toho, co to „ultrazpracovaná potravina“ vlastně je, a různé studie tedy s pojmem zacházejí různým způsobem.

Obecně se tak označují potravinářské výrobky, které jsou převážně vyrobené z látek extrahovaných z potravin nebo syntetizovaných v laboratořích z potravinových substrátů nebo jiných organických zdrojů. Tato kritéria jsou ale značně obecná a ne všichni se shodují, zda mezi ně patří některé potraviny – spor je například o některé druhy pečiva.

Český Národní zdravotnický informační portál mezi ně řadí:

  • mražená nebo hotová jídla,
  • pečivo, včetně pizzy, koláčů a zákusků,
  • balené pečivo,
  • tavené sýry,
  • snídaňové cereálie,
  • krekry a chipsy,
  • cukrovinky a zmrzlina,
  • instantní nudle a polévky,
  • masné polotovary, jako jsou párky, nugety, rybí prsty a zpracovaná šunka,
  • limonády a jiné slazené nápoje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obětí komunistických procesů se stal i americký novinář. Byl cennou trofejí

Píka, Horáková, Slánský – oběti vykonstruovaných politických procesů z 50. let. Češi, politici, odbojáři. Před zmanipulovaný soud se tehdy v Praze dostal ale i americký občan – novinář William Nathan Oatis. Snažil se zjistit pravdu o nepohodlných politicích i duchovních, kteří začali záhadně „mizet“ a objevovali se pak právě ve vykonstruovaných procesech. Soud s Oatisem a jeho spolupracovníky se v pátek rozhodli rekonstruovat studenti v rámci festivalu Mene Tekel.
před 13 mminutami

Změny klimatu měly dle vědců silný vliv na katastrofální deště ve Španělsku a Portugalsku

Zimní lijáky jsou na Pyrenejském poloostrově a na severu Afriky stále silnější. Vědci identifikovali jasný trend, podle kterého jsou nejdeštivější dny nyní asi o třetinu deštivější než v minulosti. Jev podle nich souvisí s globálním oteplováním a přináší hlavně do Portugalska a Španělska extrémní deště, které poškozují ekonomiku a připravují lidi o životy,
před 15 hhodinami

Spermie plavou v létě rychleji než v zimě v Dánsku i na Floridě, ukázal výzkum

Kvalita spermií je nejvyšší v létě a nejnižší v zimě, ukázala nová studie britských, kanadských a dánských vědců. Ti analyzovali vzorky semene od 15 581 mužů ve věku 18 až 45 let žijících v Dánsku a na Floridě. Výsledky výzkumníků ukazují, že pohyblivost spermií – čili jejich schopnost efektivně plavat – byla v obou částech světa, bez ohledu na zeměpisnou šířku, nejvyšší v červnu a červenci.
před 17 hhodinami

Monogamie se uchytila kvůli soupeření o dědictví, míní čeští vědci

Proč se v některých společnostech prosadilo monogamní manželství, i když většina lidských kultur historicky umožňovala polygynii, tedy vztah muže s více ženami? Nová mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity ukazuje, že hlavním důvodem nebyla snaha o omezení násilí nebo zvýšení společenské stability, ale soupeření o dědičný majetek – hlavně o zemědělskou půdu.
před 20 hhodinami

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 23 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
25. 2. 2026

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
25. 2. 2026

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
25. 2. 2026
Načítání...