Čtvrtstoletí s modrou pilulkou. Přelomový objev ovlivnil životy mnoha lidí

Přesně před pětadvaceti lety si mohli první čeští muži koupit v lékárnách tabletku, která „vrací mužnost“. Právě tak tehdy společnost Pfizer promovala svůj přípravek Viagra, který byl první fungující léčbou na erektilní dysfunkci – zdravotní problém, který podle některých odhadů trápí až polovinu mužů.

Ve druhém století před naším letopočtem doporučoval řecký lékař Galén na erektilní dysfunkci med. Starověký lékař z Alexandrie Aelius Promotus v knize Dynameron přinesl specifičtější recept: „Nasekejte dvě unce semen rukoly, jednu unci pepře a půl unce celeru a užívejte jednu lžíci s ochuceným vínem smíchaným s horkou vodou na lačný žaludek po koupeli po dobu tří dnů.“ Muži 21. století to mají snazší: stačí jim jedna malá modrá tabletka.

Od Nobelovy ceny do českých ložnic

Viagra, která se v České republice začala poprvé prodávat 29. ledna 1999, je klasickým příkladem toho, jak se teoretická věda může změnit v produkt, který pozitivně ovlivňuje životy stovek milionů lidí.

Příběh Viagry začal na začátku devadesátých let dvacátého století v laboratoři amerického vědce Roberta Furchgotta. Ten se věnoval otázce, jakou roli hraje oxid dusnatý v lidském organismu. Jeho základní výzkum byl natolik přelomový, že za něj dostal roku 1998 Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.

Furchgottovy objevy otevřely cestu dalšímu bádání, které vedlo až ke vzniku tabletky proti impotenci. Sildenafil citrát, jak se jmenuje účinná látka v pilulce, pak vědci zkoumali v souvislosti s léčbou vysokého krevního tlaku a anginy pektoris. Během testování ale zaznamenali jeho blahodárný vliv i v jiné oblasti.

Když farmaceutická společnost Pfizer lék testovala, získávala od léčených mužů nečekaně často v části dotazníku věnované vedlejším účinkům přípravku odpověď: „Kromě tlaku zvedá i něco jiného.“ Když to lékaři prověřili, zjistili, že si muži nevymýšlí.

Sildenafil citrát totiž působí stejně jako kysličník dusnatý, který při vzrušení uvolňuje tkáň penisu. Klesne tak napětí v buňkách cév a ty se pak naplní krví, což vyvolá erekci.

Reklama na uspokojení

Když společnost Pfizer modrou pilulku vytvořila, spustila masivní reklamní kampaň. Jako léku na erekci, a tedy i sexuální uspokojení, jí propůjčila tvář celá řada celebrit a významných osobností – například neúspěšný kandidát na amerického prezidenta Bob Dole nebo slavný brazilský fotbalista Pelé. A kampaň, která zdůrazňovala, jak časté a nepříjemné jsou erektilní dysfunkce, zabrala.

Už první rok prodeje „modrého zázraku“ zajistil Pfizeru jen v USA miliardové tržby. Celosvětové prodeje Viagry vystoupaly nejvýš v roce 2012, kdy se pilulek prodalo za více než dvě miliardy dolarů. Vysoká poptávka po přípravku způsobila také růst jeho ceny. V roce 2017 se cena léku vyšplhala až na sedmdesát dolarů (přes dva tisíce korun) za stomiligramovou verzi.

Zlaté časy ale skončily roku 2013, kdy Viagra ztratila v Evropské unii svoji patentovou ochranu, o několik let později vypršela i v USA.

Farmaceutické společnosti tak nyní mohou prodávat neznačkové kopie modré pilulky za necelou desetinu původní ceny. Svou verzi Viagry tak v současné době prodává celá řada firem z různých částí planety. Samotný Pfizer už také nabízí levnější variantu.

V říjnu 2015 začala společnost Sprout Pharmaceuticals v USA prodávat první lék proti nízké sexuální touze žen. Přípravek zvaný Addyi, přezdívaný ženská viagra, však podle studií zvýšil sexuální touhu jen u malého počtu žen a prodejním trhákem se nestal.

Jak se (ne)bere viagra

Většině mužů zabírá Viagra napoprvé. Pokud se tak nestane, není třeba věšet hlavu, stačí to zkusit druhý den znova. Jinak zdravý člověk totiž může Viagru brát každý den. Pro zrychlení účinku, který se obvykle dostaví do hodiny a je k němu nutná sexuální stimulace, se doporučuje nepít příliš alkoholu a nejíst tučná jídla. Účinek pilulky trvá v ideálním případě až čtyři hodiny.

Chyby se někdy dopouštějí začátečníci, kteří celí netrpěliví z nedostatečně rychlého nástupu vezmou další tabletu. Tím si ale mohou přivodit vážné zdravotní potíže.

Použití bezesporu nejslavnějšího léku na potenci totiž není úplně bez rizika. Lidem, kteří berou některé léky na srdce, může Viagra dokonce přivodit smrt, a vždy by ji proto měl předepsat lékař. Podle odborníků ale není vinna pilulka, nýbrž sama sexuální aktivita, neboť muži s poruchou erekce mívají často též srdeční potíže. Na problémy se srdcem někteří lidé berou nitráty, například nitroglycerin, které se ale spolu s Viagrou užívat nesmí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 7 mminutami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 3 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 4 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 5 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 7 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.