Stres je jedním z největších problémů moderní doby. Vědci hledají jeho příčiny, ale také lepší obranu. Někteří lidé totiž odolávají stresu výrazně lépe než ostatní. Teď skupina psychologů popsala, jaké skupiny vydrží stres nejsnadněji. Jde o lidi s takzvanými temnými osobnostními rysy, tedy skupinu, která se zjednodušeně a ne úplně správně označuje jako psychopati.
Temná triáda jsou tři vlastnosti spojené s negativními osobnostními rysy. Patří do nich narcisismus, psychopatie a machiavellismus. A podle nové studie pozitivně ovlivňují schopnost snášet a zpracovávat stres.
Výzkum byl poměrně malý rozsahem, ale velký detailností. Vědci pracovali se 139 studenty bakalářského studia z USA, kteří na začátku výzkumu museli nejprve vyplnit test měřící jejich osobnostní rysy – konkrétně zaměřené právě na výše popsanou temnou triádu. A když vědci věděli dost, přiměli studenty pustit se do úkolu navrženého tak, aby u nich vyvolal stres. Výsledky byly poměrně jednoznačné.
Psychopatické rysy a narcismus
Výsledky odhalily jasný vzorec. Studenti, kteří měli vyšší míru narcismu, uváděli, že se pod tlakem cítí méně úzkostně. Potvrzovala to i data o naměřeném tlaku. Ten jim stoupal méně, což naznačuje, že jejich těla opravdu reagovala na stres méně intenzivně. Studenti s vyšší mírou psychopatie také uváděli nižší úroveň stresu a i oni zaznamenali menší nárůst srdeční frekvence. Machiavellismus jako jediný z temné triády v obraně proti stresu nehrál žádnou roli.
Podle autorů jsou výsledky nesmírně zajímavé. Naznačují totiž evoluční smysl temné triády. Je sice společensky škodlivá, ale fyziologicky má význam, protože může velmi účinně chránit člověka před nejhoršími dopady stresu.
Narcisismus se vyznačuje přehnaným pocitem vlastní důležitosti. Lidé s vysokou mírou narcisismu často pociťují nárok na zvláštní zacházení a mají silnou touhu po dominanci a nadřazenosti nad ostatními.
Psychopatie spojuje emocionální chlad s impulzivností. Lidé s vysokou mírou psychopatie mají větší sklon porušovat pravidla, manipulovat s ostatními pro osobní prospěch a dopouštět se kriminálního chování.
Machiavellismus spočívá v promyšlené manipulaci. Lidé s vysokou mírou machiavellismu používají lstivé sociální strategie, aby dosáhli toho, co chtějí, i když je to na úkor ostatních.
Zdroj: International Journal of Psychophysiology
Společensky je celá tato trojice považovaná za negativní. Narušuje totiž mezilidské vztahy, vztahy na pracovišti, ale i ve společnosti. Že ale mají nějaký význam a svým nositelům nějak prospívají, už vědci tuší nějakou dobu. Ochrana před stresem byla hlavním podezřelým, přičemž z minulosti pro to existuje už docela dobrý soubor náznaků. Nový výzkum přináší další dobré důkazy, že to tak opravdu je.
Myšlenka vychází z hypotézy reaktivity, která naznačuje, že u lidí, u nichž ve stresových situacích dochází k prudkému zvýšení srdeční frekvence nebo krevního tlaku, je vyšší pravděpodobnost, že se u nich v pozdějším věku objeví srdeční problémy.
Některé studie zjistily, že lidé s „temnými“ osobnostními rysy vykazují při stresu menší fyzické reakce, což by mohlo naznačovat větší odolnost, nebo dokonce lepší zdraví srdce. Výsledky ale nebyly jednotné – některé studie ukázaly, že tyto rysy vedly k slabším stresovým reakcím, zatímco jiné naopak k silnějším.
Nový přístup
Místo toho, aby výzkumníci studovali „temnou triádu“ jako jeden celek, rozhodli se prozkoumat každý jeden rys z ní zvlášť a jeho dopady na stres samostatně.
Lidé s vysokými skóre v oblasti psychopatie vnímali plnění úkolu jako mnohem méně stresující a ti s narcismem uváděli, že pociťovali výrazně menší úzkost než ostatní. Zpočátku se zdálo, že machiavellismus nijak neovlivňuje reakci lidí na stres, ale když se všechny tři rysy analyzovaly společně v rámci stejného modelu, ukázalo se, že lidé s tímto rysem pociťovali během zátěžového testu mírně silnější úzkost.
Výsledky naznačují, že narcismus a psychopatie by ve skutečnosti mohly být spojeny s lepším zdravotním stavem srdce prostřednictvím biologického mechanismu v těle, což si podle autorů zaslouží další a hlubší zkoumání.
Vědci navrhují, aby budoucí studie zahrnovaly širší spektrum účastníků různých věkových skupin a zdravotních stavů, aby se ověřilo, jestli tento ochranný efekt funguje nejen u studentů, ale ve všech věkových a sociálních skupinách.
