Zvýšená sluneční aktivita může škodit srdci. Zejména ženskému, naznačuje výzkum

Je to zatím jen „divoká hypotéza“, ale vědci upozorňují na to, že našli souvislost mezi sluneční aktivitou a zvýšeným rizikem infarktů. To je podle studie, která vyšla v odborném časopisu Nature Communications Medicine, znatelně vyšší hlavně u žen.

Podle nové studie to vypadá, že ve dnech, kdy je Slunce více aktivní, lidé více trpí nejrůznějšími srdečními problémy, které mohou skončit až hospitalizací kvůli infarktu. Jde o první výzkum svého druhu, proto jeho autoři vyzývají k opatrnosti, než si čtenáři utvoří nějaké silnější závěry.

Studie, která už prošla recenzním řízením, může vypadat jako poněkud odvážná, ale vychází z rozsáhlých dat: konkrétně ze sedmi let údajů z veřejné zdravotní sítě ve státě São Paulo v Brazílii. Autoři vzali údaje za roky 1998 až 2005, kdy bylo Slunce nadprůměrně aktivní.

Vědci získali zdravotní dokumentaci 871 mužů a 469 žen, kteří byli ve výše uvedené době hospitalizovaní s infarktem myokardu. A pak tato data srovnávali s indexem, který ukazuje, jak se mění geomagnetické pole Země. To reaguje právě na sluneční aktivitu.

„Analyzované dny jsme klasifikovali jako klidné, s mírnou aktivitou, nebo rušné. Zdravotní údaje byly rozděleny podle pohlaví a věkové skupiny. Stojí za zmínku, že počet infarktů u mužů je téměř dvakrát vyšší – bez ohledu na geomagnetické podmínky,“ popsal jeden z autorů práce Luiz Felipe Campos de Rezende, výzkumník z brazilského Národního institutu pro vesmírný výzkum.

„Když se však podíváme na relativní počet případů, zjistíme, že u žen je během geomagnetických poruch výrazně vyšší než za klidných podmínek. Ve věkové skupině 31 až 60 let je vyšší dokonce až třikrát. Naše výsledky tedy naznačují, že ženy jsou citlivější na geomagnetické podmínky,“ shrnuje vědec základní poznatky, které z výzkumu vyplynuly.

Klíčová otázka

Je ale sluneční aktivita opravdu zdrojem těchto zdravotních problémů? Anebo je příčina jiná a tato souvislost je pouze náhodná? Tento konkrétní výzkum sám o sobě takovou souvislost odhalit nedokázal. Ale existují další, které ukazují, že opravdu o příčinu obtíží jde.

Už od konce 70. let minulého století totiž studie prováděné na severní polokouli ukazují na to, že magnetické částice vyvržené Sluncem mohou mít vliv na lidské zdraví, zejména na kardiovaskulární systém. Data z těchto studií naznačují, že se to projevuje rovnou několika způsoby. Například změnami krevního tlaku, srdeční frekvence a takzvaného cirkadiánního rytmu, který reguluje cyklus spánku a bdění a všechny tělesné funkce. Jak velký ale tento vliv je, až doposud vědci nedokázali odhadnout. A sami autoři aktuální studie jsou skeptičtí k tomu, je-li už jejich práce jednoznačným důkazem této spojitosti.

„Jedná se o první studii na toto téma provedenou v našich zeměpisných šířkách, ale není průkazná. Proto není jejím záměrem vyvolávat paniku mezi obyvatelstvem, zejména mezi ženami. Je třeba vzít v úvahu určitá omezení: jedná se o observační studii provedenou v jediném městě s velikostí vzorku, která pro lékařské otázky zatím není ideální. Domníváme se ale, že tyto poznatky představují empirický výsledek hypotetického významu a relevance, který by neměl být ve vědeckém kontextu opomíjen,“ říká Campos de Rezende.

Zdá se, že se jedná o první, nebo alespoň jednu z mála studií, která naznačuje, že ženy jsou náchylnější k obtížím způsobeným poruchami geomagnetického pole. Článek se nezabýval příčinami tohoto jevu. „V literatuře jsme nenašli žádné významné publikace na toto téma. Je to otázka pro budoucí studie,“ dodává výzkumník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 6 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 10 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 11 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 12 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.