Zvýšená sluneční aktivita může škodit srdci. Zejména ženskému, naznačuje výzkum

Je to zatím jen „divoká hypotéza“, ale vědci upozorňují na to, že našli souvislost mezi sluneční aktivitou a zvýšeným rizikem infarktů. To je podle studie, která vyšla v odborném časopisu Nature Communications Medicine, znatelně vyšší hlavně u žen.

Podle nové studie to vypadá, že ve dnech, kdy je Slunce více aktivní, lidé více trpí nejrůznějšími srdečními problémy, které mohou skončit až hospitalizací kvůli infarktu. Jde o první výzkum svého druhu, proto jeho autoři vyzývají k opatrnosti, než si čtenáři utvoří nějaké silnější závěry.

Studie, která už prošla recenzním řízením, může vypadat jako poněkud odvážná, ale vychází z rozsáhlých dat: konkrétně ze sedmi let údajů z veřejné zdravotní sítě ve státě São Paulo v Brazílii. Autoři vzali údaje za roky 1998 až 2005, kdy bylo Slunce nadprůměrně aktivní.

Vědci získali zdravotní dokumentaci 871 mužů a 469 žen, kteří byli ve výše uvedené době hospitalizovaní s infarktem myokardu. A pak tato data srovnávali s indexem, který ukazuje, jak se mění geomagnetické pole Země. To reaguje právě na sluneční aktivitu.

„Analyzované dny jsme klasifikovali jako klidné, s mírnou aktivitou, nebo rušné. Zdravotní údaje byly rozděleny podle pohlaví a věkové skupiny. Stojí za zmínku, že počet infarktů u mužů je téměř dvakrát vyšší – bez ohledu na geomagnetické podmínky,“ popsal jeden z autorů práce Luiz Felipe Campos de Rezende, výzkumník z brazilského Národního institutu pro vesmírný výzkum.

„Když se však podíváme na relativní počet případů, zjistíme, že u žen je během geomagnetických poruch výrazně vyšší než za klidných podmínek. Ve věkové skupině 31 až 60 let je vyšší dokonce až třikrát. Naše výsledky tedy naznačují, že ženy jsou citlivější na geomagnetické podmínky,“ shrnuje vědec základní poznatky, které z výzkumu vyplynuly.

Klíčová otázka

Je ale sluneční aktivita opravdu zdrojem těchto zdravotních problémů? Anebo je příčina jiná a tato souvislost je pouze náhodná? Tento konkrétní výzkum sám o sobě takovou souvislost odhalit nedokázal. Ale existují další, které ukazují, že opravdu o příčinu obtíží jde.

Už od konce 70. let minulého století totiž studie prováděné na severní polokouli ukazují na to, že magnetické částice vyvržené Sluncem mohou mít vliv na lidské zdraví, zejména na kardiovaskulární systém. Data z těchto studií naznačují, že se to projevuje rovnou několika způsoby. Například změnami krevního tlaku, srdeční frekvence a takzvaného cirkadiánního rytmu, který reguluje cyklus spánku a bdění a všechny tělesné funkce. Jak velký ale tento vliv je, až doposud vědci nedokázali odhadnout. A sami autoři aktuální studie jsou skeptičtí k tomu, je-li už jejich práce jednoznačným důkazem této spojitosti.

„Jedná se o první studii na toto téma provedenou v našich zeměpisných šířkách, ale není průkazná. Proto není jejím záměrem vyvolávat paniku mezi obyvatelstvem, zejména mezi ženami. Je třeba vzít v úvahu určitá omezení: jedná se o observační studii provedenou v jediném městě s velikostí vzorku, která pro lékařské otázky zatím není ideální. Domníváme se ale, že tyto poznatky představují empirický výsledek hypotetického významu a relevance, který by neměl být ve vědeckém kontextu opomíjen,“ říká Campos de Rezende.

Zdá se, že se jedná o první, nebo alespoň jednu z mála studií, která naznačuje, že ženy jsou náchylnější k obtížím způsobeným poruchami geomagnetického pole. Článek se nezabýval příčinami tohoto jevu. „V literatuře jsme nenašli žádné významné publikace na toto téma. Je to otázka pro budoucí studie,“ dodává výzkumník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 12 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 14 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 17 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 17 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 19 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 22 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...