Zvýšená sluneční aktivita může škodit srdci. Zejména ženskému, naznačuje výzkum

Je to zatím jen „divoká hypotéza“, ale vědci upozorňují na to, že našli souvislost mezi sluneční aktivitou a zvýšeným rizikem infarktů. To je podle studie, která vyšla v odborném časopisu Nature Communications Medicine, znatelně vyšší hlavně u žen.

Podle nové studie to vypadá, že ve dnech, kdy je Slunce více aktivní, lidé více trpí nejrůznějšími srdečními problémy, které mohou skončit až hospitalizací kvůli infarktu. Jde o první výzkum svého druhu, proto jeho autoři vyzývají k opatrnosti, než si čtenáři utvoří nějaké silnější závěry.

Studie, která už prošla recenzním řízením, může vypadat jako poněkud odvážná, ale vychází z rozsáhlých dat: konkrétně ze sedmi let údajů z veřejné zdravotní sítě ve státě São Paulo v Brazílii. Autoři vzali údaje za roky 1998 až 2005, kdy bylo Slunce nadprůměrně aktivní.

Vědci získali zdravotní dokumentaci 871 mužů a 469 žen, kteří byli ve výše uvedené době hospitalizovaní s infarktem myokardu. A pak tato data srovnávali s indexem, který ukazuje, jak se mění geomagnetické pole Země. To reaguje právě na sluneční aktivitu.

„Analyzované dny jsme klasifikovali jako klidné, s mírnou aktivitou, nebo rušné. Zdravotní údaje byly rozděleny podle pohlaví a věkové skupiny. Stojí za zmínku, že počet infarktů u mužů je téměř dvakrát vyšší – bez ohledu na geomagnetické podmínky,“ popsal jeden z autorů práce Luiz Felipe Campos de Rezende, výzkumník z brazilského Národního institutu pro vesmírný výzkum.

„Když se však podíváme na relativní počet případů, zjistíme, že u žen je během geomagnetických poruch výrazně vyšší než za klidných podmínek. Ve věkové skupině 31 až 60 let je vyšší dokonce až třikrát. Naše výsledky tedy naznačují, že ženy jsou citlivější na geomagnetické podmínky,“ shrnuje vědec základní poznatky, které z výzkumu vyplynuly.

Klíčová otázka

Je ale sluneční aktivita opravdu zdrojem těchto zdravotních problémů? Anebo je příčina jiná a tato souvislost je pouze náhodná? Tento konkrétní výzkum sám o sobě takovou souvislost odhalit nedokázal. Ale existují další, které ukazují, že opravdu o příčinu obtíží jde.

Už od konce 70. let minulého století totiž studie prováděné na severní polokouli ukazují na to, že magnetické částice vyvržené Sluncem mohou mít vliv na lidské zdraví, zejména na kardiovaskulární systém. Data z těchto studií naznačují, že se to projevuje rovnou několika způsoby. Například změnami krevního tlaku, srdeční frekvence a takzvaného cirkadiánního rytmu, který reguluje cyklus spánku a bdění a všechny tělesné funkce. Jak velký ale tento vliv je, až doposud vědci nedokázali odhadnout. A sami autoři aktuální studie jsou skeptičtí k tomu, je-li už jejich práce jednoznačným důkazem této spojitosti.

„Jedná se o první studii na toto téma provedenou v našich zeměpisných šířkách, ale není průkazná. Proto není jejím záměrem vyvolávat paniku mezi obyvatelstvem, zejména mezi ženami. Je třeba vzít v úvahu určitá omezení: jedná se o observační studii provedenou v jediném městě s velikostí vzorku, která pro lékařské otázky zatím není ideální. Domníváme se ale, že tyto poznatky představují empirický výsledek hypotetického významu a relevance, který by neměl být ve vědeckém kontextu opomíjen,“ říká Campos de Rezende.

Zdá se, že se jedná o první, nebo alespoň jednu z mála studií, která naznačuje, že ženy jsou náchylnější k obtížím způsobeným poruchami geomagnetického pole. Článek se nezabýval příčinami tohoto jevu. „V literatuře jsme nenašli žádné významné publikace na toto téma. Je to otázka pro budoucí studie,“ dodává výzkumník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 26 mminutami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
před 22 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
26. 6. 2026

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
26. 6. 2026

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
26. 6. 2026

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
26. 6. 2026

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
26. 6. 2026
Načítání...