Dvaadevadesátiletá běžkyně láme rekordy. Vědci zkoumali, čím je výjimečná

Italka Emma Maria Mazzengová má už dvaadevadesát let. Takového věku se mnoho lidí nedožije a ti, kteří ano, už zrovna moc nesportují. Zato Mazzengová překonává světové rekordy v běhu. Její výkony jsou takovým fenoménem, že se na ni podrobně podívali vědci.

Když Emma Maria Mazzengová proběhla cílovou páskou, ukazoval čas na digitálních stopkách 51,47 sekundy. Publikum jásalo, Mazzengová také – uběhla dvě stě metrů v čase, který v její kategorii překonal rekord o 1,5 sekundy. Její kategorie je „ženy nad 90 let“, ona sama už letos sfoukla na dortu dvaadevadesát svíček. Rekord pokořila před rokem a tak snadno, že to zaujalo i vědce.

Položili si otázku: jak je možné, že drobná a na pohled křehká, 155 centimetrů vysoká žena dokáže běhat rychleji než lidé o dvacet nebo třicet let mladší? V čem to je? A začali ji detailně zkoumat. Výsledky, o nichž tento týden informoval americký deník Washington Post, jsou pozoruhodné. Ukazují totiž, že žena, která momentálně drží ve své věkové kategorii rovnou několik rekordů, je opravdu výjimečná. Dnes Emma Maria Mazzengová drží pět světových rekordů, devět evropských rekordů a 28 nejlepších italských výkonů v různých kategoriích sprintu Masters.

Nahrávám video

Testy, kterým tuto ženu italští vědci podrobili, byly velmi rozsáhlé a pestré, ale přitom musely respektovat její věk, proto vědci přišli s vlastní novou metodologií.

Našli dva klíčové faktory, které jsou zodpovědné za její úspěch. Tím prvním je její výjimečná kardiorespirační kondice. Tímto slovním spojením se označuje prostý fakt, jak dobře její srdce a plíce pumpují kyslík do svalů. Podle výsledků analýzy její stav odpovídá tomu, jako by byla na úrovni nadprůměrně fyzicky zdatné ženy ve věku kolem padesátky. Také energetická centra jejích buněk odpovídala stavu, v jakém jsou u lidí, kteří jsou o celé desítky let mladší.

Ještě pozoruhodnější a podle vědců zcela unikátní byl stav jejích svalů. Její takzvaná pomalá svalová vlákna byla podle vědců pozoruhodně velká, díky čemuž je schopná překonávat velké vzdálenosti, aniž by se vyčerpala. Tento druh svalu je totiž zodpovědný právě za vytrvalost a odolnost vůči vyčerpání. Ale současně má Mazzengová také vysoké procento rychlých svalových vláken, která dělají přesný opak: umí uvolnit velké množství energie najednou, takže umožňují výkony, jako je právě rychlý sprint.

Celková kondice italské závodnice podle vědců odpovídá někomu přibližně polovičního věku, tedy asi pětačtyřicetiletému člověku. „Tato jedinečná kombinace vlastností pravděpodobně přispěla k jejím výjimečným výkonům ve sprintu na 200 metrů, díky nimž si i v pokročilém věku udržela vytrvalost a rychlost,“ uvedla hlavní autorka studie Marta Colosioová z Marquette University.

Bez tréninku by to nešlo

Podle autorů nejsou její výjimečné úspěchy výsledkem jen nějaké zázračné genetiky. Emma Maria Mazzengová si totiž svoje úspěchy těžce vydřela.

Narodila se roku 1933 a sportu se věnuje už od studií. Věnovala se běhání na nejrůznější tratě, od stovky až po osmistovku, ale nikdy nebyla výjimečně úspěšná. Její největší úspěch bylo čtvrté místo na národním šampionátu v Římě. Jenže na rozdíl od těch, kdo tehdy získali medaile, běhá Mazzengová dodnes.

Když se vdala, na běhání musela zapomenout, a to téměř na čtvrtstoletí. Mezi roky 1963 a 1986 neměla na sport ani čas, ani náladu, věnovala se dětem, kariéře ve vědě (stala se profesorkou chemie) a povinnostem.

Nikdy není pozdě

Když začala běhat podruhé, bylo jí 53 let, to už ale závodila v kategorii pro starší běžce. „Všechny náklady hradím sama, ale dělám to ráda,“ řekla v rozhovoru pro Vogue Italia. „Emoce, které mi závod přináší, adrenalin, který mi dává každý trénink, mi dodávají čistou energii.“

Podle Colosiové se tento životní styl Mazzengové vyplatil, jen díky němu je schopná podávat takové sportovní výkony, jaké podává. „Celoživotní trénink může umožnit mimořádné výkony a udržet vysokou funkční úroveň i v deváté dekádě života,“ uvedla vědkyně pro The New York Post.

Mazzengová tvrdí, že jí běh dodává nejen pevné tělo, ale i svěží myšlení. Je sice už čtyřicet let vdovou, i tak si ale udržuje dobrou náladu a mentální schopnosti, jež jsou také vyšší, než je běžné u lidí v jejím věku.

Vědci zatím informace o unikátní fyzičce Mazzengové zveřejnili na vědeckých konferencích, slibují ale, že brzy výsledky publikují také v odborném recenzovaném časopise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 4 hhodinami

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
5. 6. 2026

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
5. 6. 2026

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026
Načítání...