Dvaadevadesátiletá běžkyně láme rekordy. Vědci zkoumali, čím je výjimečná

Italka Emma Maria Mazzengová má už dvaadevadesát let. Takového věku se mnoho lidí nedožije a ti, kteří ano, už zrovna moc nesportují. Zato Mazzengová překonává světové rekordy v běhu. Její výkony jsou takovým fenoménem, že se na ni podrobně podívali vědci.

Když Emma Maria Mazzengová proběhla cílovou páskou, ukazoval čas na digitálních stopkách 51,47 sekundy. Publikum jásalo, Mazzengová také – uběhla dvě stě metrů v čase, který v její kategorii překonal rekord o 1,5 sekundy. Její kategorie je „ženy nad 90 let“, ona sama už letos sfoukla na dortu dvaadevadesát svíček. Rekord pokořila před rokem a tak snadno, že to zaujalo i vědce.

Položili si otázku: jak je možné, že drobná a na pohled křehká, 155 centimetrů vysoká žena dokáže běhat rychleji než lidé o dvacet nebo třicet let mladší? V čem to je? A začali ji detailně zkoumat. Výsledky, o nichž tento týden informoval americký deník Washington Post, jsou pozoruhodné. Ukazují totiž, že žena, která momentálně drží ve své věkové kategorii rovnou několik rekordů, je opravdu výjimečná. Dnes Emma Maria Mazzengová drží pět světových rekordů, devět evropských rekordů a 28 nejlepších italských výkonů v různých kategoriích sprintu Masters.

Nahrávám video
Italská devadesátnice Emma Maria Mazzengová se snaží o světový rekord
Zdroj: Reuters

Testy, kterým tuto ženu italští vědci podrobili, byly velmi rozsáhlé a pestré, ale přitom musely respektovat její věk, proto vědci přišli s vlastní novou metodologií.

Našli dva klíčové faktory, které jsou zodpovědné za její úspěch. Tím prvním je její výjimečná kardiorespirační kondice. Tímto slovním spojením se označuje prostý fakt, jak dobře její srdce a plíce pumpují kyslík do svalů. Podle výsledků analýzy její stav odpovídá tomu, jako by byla na úrovni nadprůměrně fyzicky zdatné ženy ve věku kolem padesátky. Také energetická centra jejích buněk odpovídala stavu, v jakém jsou u lidí, kteří jsou o celé desítky let mladší.

Ještě pozoruhodnější a podle vědců zcela unikátní byl stav jejích svalů. Její takzvaná pomalá svalová vlákna byla podle vědců pozoruhodně velká, díky čemuž je schopná překonávat velké vzdálenosti, aniž by se vyčerpala. Tento druh svalu je totiž zodpovědný právě za vytrvalost a odolnost vůči vyčerpání. Ale současně má Mazzengová také vysoké procento rychlých svalových vláken, která dělají přesný opak: umí uvolnit velké množství energie najednou, takže umožňují výkony, jako je právě rychlý sprint.

Celková kondice italské závodnice podle vědců odpovídá někomu přibližně polovičního věku, tedy asi pětačtyřicetiletému člověku. „Tato jedinečná kombinace vlastností pravděpodobně přispěla k jejím výjimečným výkonům ve sprintu na 200 metrů, díky nimž si i v pokročilém věku udržela vytrvalost a rychlost,“ uvedla hlavní autorka studie Marta Colosioová z Marquette University.

Bez tréninku by to nešlo

Podle autorů nejsou její výjimečné úspěchy výsledkem jen nějaké zázračné genetiky. Emma Maria Mazzengová si totiž svoje úspěchy těžce vydřela.

Narodila se roku 1933 a sportu se věnuje už od studií. Věnovala se běhání na nejrůznější tratě, od stovky až po osmistovku, ale nikdy nebyla výjimečně úspěšná. Její největší úspěch bylo čtvrté místo na národním šampionátu v Římě. Jenže na rozdíl od těch, kdo tehdy získali medaile, běhá Mazzengová dodnes.

Když se vdala, na běhání musela zapomenout, a to téměř na čtvrtstoletí. Mezi roky 1963 a 1986 neměla na sport ani čas, ani náladu, věnovala se dětem, kariéře ve vědě (stala se profesorkou chemie) a povinnostem.

Nikdy není pozdě

Když začala běhat podruhé, bylo jí 53 let, to už ale závodila v kategorii pro starší běžce. „Všechny náklady hradím sama, ale dělám to ráda,“ řekla v rozhovoru pro Vogue Italia. „Emoce, které mi závod přináší, adrenalin, který mi dává každý trénink, mi dodávají čistou energii.“

Podle Colosiové se tento životní styl Mazzengové vyplatil, jen díky němu je schopná podávat takové sportovní výkony, jaké podává. „Celoživotní trénink může umožnit mimořádné výkony a udržet vysokou funkční úroveň i v deváté dekádě života,“ uvedla vědkyně pro The New York Post.

Mazzengová tvrdí, že jí běh dodává nejen pevné tělo, ale i svěží myšlení. Je sice už čtyřicet let vdovou, i tak si ale udržuje dobrou náladu a mentální schopnosti, jež jsou také vyšší, než je běžné u lidí v jejím věku.

Vědci zatím informace o unikátní fyzičce Mazzengové zveřejnili na vědeckých konferencích, slibují ale, že brzy výsledky publikují také v odborném recenzovaném časopise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...