Dvaadevadesátiletá běžkyně láme rekordy. Vědci zkoumali, čím je výjimečná

Italka Emma Maria Mazzengová má už dvaadevadesát let. Takového věku se mnoho lidí nedožije a ti, kteří ano, už zrovna moc nesportují. Zato Mazzengová překonává světové rekordy v běhu. Její výkony jsou takovým fenoménem, že se na ni podrobně podívali vědci.

Když Emma Maria Mazzengová proběhla cílovou páskou, ukazoval čas na digitálních stopkách 51,47 sekundy. Publikum jásalo, Mazzengová také – uběhla dvě stě metrů v čase, který v její kategorii překonal rekord o 1,5 sekundy. Její kategorie je „ženy nad 90 let“, ona sama už letos sfoukla na dortu dvaadevadesát svíček. Rekord pokořila před rokem a tak snadno, že to zaujalo i vědce.

Položili si otázku: jak je možné, že drobná a na pohled křehká, 155 centimetrů vysoká žena dokáže běhat rychleji než lidé o dvacet nebo třicet let mladší? V čem to je? A začali ji detailně zkoumat. Výsledky, o nichž tento týden informoval americký deník Washington Post, jsou pozoruhodné. Ukazují totiž, že žena, která momentálně drží ve své věkové kategorii rovnou několik rekordů, je opravdu výjimečná. Dnes Emma Maria Mazzengová drží pět světových rekordů, devět evropských rekordů a 28 nejlepších italských výkonů v různých kategoriích sprintu Masters.

4 minuty
Italská devadesátnice Emma Maria Mazzengová se snaží o světový rekord
Zdroj: Reuters

Testy, kterým tuto ženu italští vědci podrobili, byly velmi rozsáhlé a pestré, ale přitom musely respektovat její věk, proto vědci přišli s vlastní novou metodologií.

Našli dva klíčové faktory, které jsou zodpovědné za její úspěch. Tím prvním je její výjimečná kardiorespirační kondice. Tímto slovním spojením se označuje prostý fakt, jak dobře její srdce a plíce pumpují kyslík do svalů. Podle výsledků analýzy její stav odpovídá tomu, jako by byla na úrovni nadprůměrně fyzicky zdatné ženy ve věku kolem padesátky. Také energetická centra jejích buněk odpovídala stavu, v jakém jsou u lidí, kteří jsou o celé desítky let mladší.

Ještě pozoruhodnější a podle vědců zcela unikátní byl stav jejích svalů. Její takzvaná pomalá svalová vlákna byla podle vědců pozoruhodně velká, díky čemuž je schopná překonávat velké vzdálenosti, aniž by se vyčerpala. Tento druh svalu je totiž zodpovědný právě za vytrvalost a odolnost vůči vyčerpání. Ale současně má Mazzengová také vysoké procento rychlých svalových vláken, která dělají přesný opak: umí uvolnit velké množství energie najednou, takže umožňují výkony, jako je právě rychlý sprint.

Celková kondice italské závodnice podle vědců odpovídá někomu přibližně polovičního věku, tedy asi pětačtyřicetiletému člověku. „Tato jedinečná kombinace vlastností pravděpodobně přispěla k jejím výjimečným výkonům ve sprintu na 200 metrů, díky nimž si i v pokročilém věku udržela vytrvalost a rychlost,“ uvedla hlavní autorka studie Marta Colosioová z Marquette University.

Bez tréninku by to nešlo

Podle autorů nejsou její výjimečné úspěchy výsledkem jen nějaké zázračné genetiky. Emma Maria Mazzengová si totiž svoje úspěchy těžce vydřela.

Narodila se roku 1933 a sportu se věnuje už od studií. Věnovala se běhání na nejrůznější tratě, od stovky až po osmistovku, ale nikdy nebyla výjimečně úspěšná. Její největší úspěch bylo čtvrté místo na národním šampionátu v Římě. Jenže na rozdíl od těch, kdo tehdy získali medaile, běhá Mazzengová dodnes.

Když se vdala, na běhání musela zapomenout, a to téměř na čtvrtstoletí. Mezi roky 1963 a 1986 neměla na sport ani čas, ani náladu, věnovala se dětem, kariéře ve vědě (stala se profesorkou chemie) a povinnostem.

Nikdy není pozdě

Když začala běhat podruhé, bylo jí 53 let, to už ale závodila v kategorii pro starší běžce. „Všechny náklady hradím sama, ale dělám to ráda,“ řekla v rozhovoru pro Vogue Italia. „Emoce, které mi závod přináší, adrenalin, který mi dává každý trénink, mi dodávají čistou energii.“

Podle Colosiové se tento životní styl Mazzengové vyplatil, jen díky němu je schopná podávat takové sportovní výkony, jaké podává. „Celoživotní trénink může umožnit mimořádné výkony a udržet vysokou funkční úroveň i v deváté dekádě života,“ uvedla vědkyně pro The New York Post.

Mazzengová tvrdí, že jí běh dodává nejen pevné tělo, ale i svěží myšlení. Je sice už čtyřicet let vdovou, i tak si ale udržuje dobrou náladu a mentální schopnosti, jež jsou také vyšší, než je běžné u lidí v jejím věku.

Vědci zatím informace o unikátní fyzičce Mazzengové zveřejnili na vědeckých konferencích, slibují ale, že brzy výsledky publikují také v odborném recenzovaném časopise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
před 20 hhodinami

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
před 22 hhodinami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025
Načítání...