Dvaadevadesátiletá běžkyně láme rekordy. Vědci zkoumali, čím je výjimečná

Italka Emma Maria Mazzengová má už dvaadevadesát let. Takového věku se mnoho lidí nedožije a ti, kteří ano, už zrovna moc nesportují. Zato Mazzengová překonává světové rekordy v běhu. Její výkony jsou takovým fenoménem, že se na ni podrobně podívali vědci.

Když Emma Maria Mazzengová proběhla cílovou páskou, ukazoval čas na digitálních stopkách 51,47 sekundy. Publikum jásalo, Mazzengová také – uběhla dvě stě metrů v čase, který v její kategorii překonal rekord o 1,5 sekundy. Její kategorie je „ženy nad 90 let“, ona sama už letos sfoukla na dortu dvaadevadesát svíček. Rekord pokořila před rokem a tak snadno, že to zaujalo i vědce.

Položili si otázku: jak je možné, že drobná a na pohled křehká, 155 centimetrů vysoká žena dokáže běhat rychleji než lidé o dvacet nebo třicet let mladší? V čem to je? A začali ji detailně zkoumat. Výsledky, o nichž tento týden informoval americký deník Washington Post, jsou pozoruhodné. Ukazují totiž, že žena, která momentálně drží ve své věkové kategorii rovnou několik rekordů, je opravdu výjimečná. Dnes Emma Maria Mazzengová drží pět světových rekordů, devět evropských rekordů a 28 nejlepších italských výkonů v různých kategoriích sprintu Masters.

Nahrávám video
Italská devadesátnice Emma Maria Mazzengová se snaží o světový rekord
Zdroj: Reuters

Testy, kterým tuto ženu italští vědci podrobili, byly velmi rozsáhlé a pestré, ale přitom musely respektovat její věk, proto vědci přišli s vlastní novou metodologií.

Našli dva klíčové faktory, které jsou zodpovědné za její úspěch. Tím prvním je její výjimečná kardiorespirační kondice. Tímto slovním spojením se označuje prostý fakt, jak dobře její srdce a plíce pumpují kyslík do svalů. Podle výsledků analýzy její stav odpovídá tomu, jako by byla na úrovni nadprůměrně fyzicky zdatné ženy ve věku kolem padesátky. Také energetická centra jejích buněk odpovídala stavu, v jakém jsou u lidí, kteří jsou o celé desítky let mladší.

Ještě pozoruhodnější a podle vědců zcela unikátní byl stav jejích svalů. Její takzvaná pomalá svalová vlákna byla podle vědců pozoruhodně velká, díky čemuž je schopná překonávat velké vzdálenosti, aniž by se vyčerpala. Tento druh svalu je totiž zodpovědný právě za vytrvalost a odolnost vůči vyčerpání. Ale současně má Mazzengová také vysoké procento rychlých svalových vláken, která dělají přesný opak: umí uvolnit velké množství energie najednou, takže umožňují výkony, jako je právě rychlý sprint.

Celková kondice italské závodnice podle vědců odpovídá někomu přibližně polovičního věku, tedy asi pětačtyřicetiletému člověku. „Tato jedinečná kombinace vlastností pravděpodobně přispěla k jejím výjimečným výkonům ve sprintu na 200 metrů, díky nimž si i v pokročilém věku udržela vytrvalost a rychlost,“ uvedla hlavní autorka studie Marta Colosioová z Marquette University.

Bez tréninku by to nešlo

Podle autorů nejsou její výjimečné úspěchy výsledkem jen nějaké zázračné genetiky. Emma Maria Mazzengová si totiž svoje úspěchy těžce vydřela.

Narodila se roku 1933 a sportu se věnuje už od studií. Věnovala se běhání na nejrůznější tratě, od stovky až po osmistovku, ale nikdy nebyla výjimečně úspěšná. Její největší úspěch bylo čtvrté místo na národním šampionátu v Římě. Jenže na rozdíl od těch, kdo tehdy získali medaile, běhá Mazzengová dodnes.

Když se vdala, na běhání musela zapomenout, a to téměř na čtvrtstoletí. Mezi roky 1963 a 1986 neměla na sport ani čas, ani náladu, věnovala se dětem, kariéře ve vědě (stala se profesorkou chemie) a povinnostem.

Nikdy není pozdě

Když začala běhat podruhé, bylo jí 53 let, to už ale závodila v kategorii pro starší běžce. „Všechny náklady hradím sama, ale dělám to ráda,“ řekla v rozhovoru pro Vogue Italia. „Emoce, které mi závod přináší, adrenalin, který mi dává každý trénink, mi dodávají čistou energii.“

Podle Colosiové se tento životní styl Mazzengové vyplatil, jen díky němu je schopná podávat takové sportovní výkony, jaké podává. „Celoživotní trénink může umožnit mimořádné výkony a udržet vysokou funkční úroveň i v deváté dekádě života,“ uvedla vědkyně pro The New York Post.

Mazzengová tvrdí, že jí běh dodává nejen pevné tělo, ale i svěží myšlení. Je sice už čtyřicet let vdovou, i tak si ale udržuje dobrou náladu a mentální schopnosti, jež jsou také vyšší, než je běžné u lidí v jejím věku.

Vědci zatím informace o unikátní fyzičce Mazzengové zveřejnili na vědeckých konferencích, slibují ale, že brzy výsledky publikují také v odborném recenzovaném časopise.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 5 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 6 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 9 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
před 12 hhodinami

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
včera v 14:25

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
včera v 12:24

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
včera v 10:55

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
včera v 07:00
Načítání...