Lidský život začíná prvním nádechem a končí posledním výdechem. Dech rovná se život – když o něj člověk přijde, nemůže žít. Tyto věčné pravdy v poslední době narušují moderní technologie. Vědci z americké Northwestern University teď přišli na to, jak dech uměle plně nahradit, a to na celé dva dny. Zachránili tím život třiatřicetiletému pacientovi, který umíral po těžkém průběhu chřipky.
V současné době existuje řada systémů, které pomáhají funkce plic, a dokonce i srdce nahrazovat. Tím nejznámějším a nejúčinnějším jsou přístroje známé pod zkratkou ECMO. To je ale velmi invazivní metoda, která přečerpává krevní oběh mimo tělo.
Nový systém TAL zcela převzal funkci plic a současně udržoval srdeční funkce mnohem šetrněji – a to i přesto, že orgány nemocného muže byly zasažené sepsí.
Pomoc zesláblému tělu
Třiatřicetiletý pacient se do těžkého stavu dostal velmi rychle. Nejprve dostal běžnou sezonní chřipku, která u něj vyvolala syndrom akutní dechové tísně (ARDS), při němž mu do plic vnikala tekutina. Všechno zkomplikoval fakt, že se navíc nakazil bakteriální pneumonií a jeho plíce, ledviny i srdce začaly selhávat. Bez transplantace obou plic by nepřežil – současně byl ale pro takový zákrok příliš zesláblý.
Díky TAL, který funkci plic nahradil, se tělo dokázalo zotavit a nabralo dostatek sil pro operaci. Navíc velmi rychle – vyčerpaný organismus se s pomocí TAL začal vzpamatovávat už během několika hodin. A tak mohli lékaři operovat už během dvou dní.
Dál už všechno probíhalo podle běžných protokolů – pacient byl propuštěný z nemocnice po osmi týdnech a po dvou letech od zákroku mu jeho transplantovaný orgán stále funguje velice dobře.
Zatím jen koncept
TAL má za úkol nejen okysličovat krev. Byl navržen tak, aby podporoval krevní oběh při absenci plic tím, že pomáhá udržovat vyvážený průtok krve srdcem, což je nezbytný předpoklad pro přežití po odstranění obou plic. Konstrukce zahrnuje části, které kompenzují ztrátu cévní sítě plic, dvojité cesty pro odvod krve z těla a návrat okysličeného krve zpět do srdce.
Systém je podle autorů technologicky velmi komplikovaný, a tedy drahý. Vědci ho chápou zatím jen jako koncept, který si zatím může dovolit jen několik nejlepších pracovišť světa. Věří ale, že se podaří technologii standardizovat a že prodlouží životy lidí, kteří by se jinak transplantace nedočkali.
