Vědci zřejmě našli příčinu šedivění vlasů, zodpovědné jsou zaseknuté buňky

Američtí vědci věří, že se jim podařilo odhalit příčinu šedivění vlasů s přibývajícím věkem. Za tento fenomén podle nich mohou pigmentové buňky ve vlasových folikulech, které ztrácejí schopnost dozrávat, a nejsou tak vlasům déle schopny dodávat přirozenou barvu nebo odstín. Tento objev by jednou mohl pomoci proces zcela zvrátit, napsal server BBC News.

Vlasy lidem rostou a vypadávají neustále – je to normální cyklus, který se opakuje po celý život. Nové vlasy vyrůstají z vlasových folikulů, které se nacházejí v kůži a v nichž sídlí také melanocyty produkující pigment. Melanocyty se také neustále rozpadají a obnovují. Nové se vytvářejí z kmenových buněk a právě tyto buňky se podle vědců „zasekly“ v limbu u lidí, jejichž vlasy zešedivěly.

Jak vlasy stárnou, vypadávají a pak opakovaně dorůstají, stále větší počet kmenových buněk začíná zpomalovat. Přestanou se pohybovat po folikulu a ustálí se, čímž nedozrají v plnohodnotné melanocyty. Bez tvorby pigmentu vlasy zešednou, zbělají nebo zestříbrní.

Tým z Newyorské univerzity studoval tento proces u myší, které mají identické buňky, jež u nich určují brvu srsti. Pokud se jeho poznatky potvrdí u lidí, bylo by pravděpodobně možné vyvinout způsob, jak do budoucna předejít šedinám. Vědci to popsali v odborném žurnálu Nature.

Podle Britské asociace dermatologů (BAD) by práce na melanocytech mohla také pomoci lidskému chápání některých druhů rakoviny a dalších onemocnění a jejich léčbě.

Sen o konci šedin

Není to poprvé, co vědci naznačili, že šedivění vlasů by mohlo být částečně vratným procesem. Jednou z možných příčin je podle dřívějších studií špatná strava.

Někteří vědci také tvrdí, že stres může přispívat k tomu, že lidské vlasy zbělají, a navrhují, že odstranění příčin úzkosti by mohlo obnovit proces pigmentace – alespoň na chvíli. Jiné výzkumy naznačují, že o tom, kdy lidé zešediví, částečně rozhoduje genetika nebo DNA.

Zatímco někteří lidé raději skrývají šediny barvou, jiní je přijímají. Někteří se dokonce rozhodnou předběhnout přírodu a předčasně si obarví vlasy na stříbrno, bílo nebo na šedo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 14 mminutami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 1 hhodinou

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 18 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 19 hhodinami

Evropský pohled