Vědci zřejmě našli příčinu šedivění vlasů, zodpovědné jsou zaseknuté buňky

Američtí vědci věří, že se jim podařilo odhalit příčinu šedivění vlasů s přibývajícím věkem. Za tento fenomén podle nich mohou pigmentové buňky ve vlasových folikulech, které ztrácejí schopnost dozrávat, a nejsou tak vlasům déle schopny dodávat přirozenou barvu nebo odstín. Tento objev by jednou mohl pomoci proces zcela zvrátit, napsal server BBC News.

Vlasy lidem rostou a vypadávají neustále – je to normální cyklus, který se opakuje po celý život. Nové vlasy vyrůstají z vlasových folikulů, které se nacházejí v kůži a v nichž sídlí také melanocyty produkující pigment. Melanocyty se také neustále rozpadají a obnovují. Nové se vytvářejí z kmenových buněk a právě tyto buňky se podle vědců „zasekly“ v limbu u lidí, jejichž vlasy zešedivěly.

Jak vlasy stárnou, vypadávají a pak opakovaně dorůstají, stále větší počet kmenových buněk začíná zpomalovat. Přestanou se pohybovat po folikulu a ustálí se, čímž nedozrají v plnohodnotné melanocyty. Bez tvorby pigmentu vlasy zešednou, zbělají nebo zestříbrní.

Tým z Newyorské univerzity studoval tento proces u myší, které mají identické buňky, jež u nich určují brvu srsti. Pokud se jeho poznatky potvrdí u lidí, bylo by pravděpodobně možné vyvinout způsob, jak do budoucna předejít šedinám. Vědci to popsali v odborném žurnálu Nature.

Podle Britské asociace dermatologů (BAD) by práce na melanocytech mohla také pomoci lidskému chápání některých druhů rakoviny a dalších onemocnění a jejich léčbě.

Sen o konci šedin

Není to poprvé, co vědci naznačili, že šedivění vlasů by mohlo být částečně vratným procesem. Jednou z možných příčin je podle dřívějších studií špatná strava.

Někteří vědci také tvrdí, že stres může přispívat k tomu, že lidské vlasy zbělají, a navrhují, že odstranění příčin úzkosti by mohlo obnovit proces pigmentace – alespoň na chvíli. Jiné výzkumy naznačují, že o tom, kdy lidé zešediví, částečně rozhoduje genetika nebo DNA.

Zatímco někteří lidé raději skrývají šediny barvou, jiní je přijímají. Někteří se dokonce rozhodnou předběhnout přírodu a předčasně si obarví vlasy na stříbrno, bílo nebo na šedo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 2 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 8 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 8 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 9 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...