Čím dál více vědeckých studií naznačuje, že pro plešaté muže představuje nový koronavirus větší hrozbu než pro ty vlasaté.
Muži s pleší mívají horší průběh covidu, ukazují výzkumy
Už od začátku pandemie si lékaři a vědci v Číně začali všímat, že muži s nedostatkem vlasů končí častěji v nemocnici a mají horší průběh nemoci. A protože muži jsou častější obětí covidu-19, přišly rychle první hypotézy o tom, že mužské pohlavní hormony (například testosteron) nějak umožňují viru SARS-CoV-2 napadat buňky.
První, kdo tuto teorii formuloval, byl profesor Carlos Wambier z Brownovy univerzity, který tento fenomén v létě studoval na menším vzorku osob. Pojmenoval ho „Gabrinovo znamení“ – po plešatém americkém lékaři Franku Gabrinovi, který na covid zemřel.
Wambierova studie, která proběhla ve Španělsku, zjistila, že 79 procent mužů, kteří byli hospitalizovaní v Madridu s covidem, trpělo plešatostí. Výsledky vyšly v odborném časopise Journal of the American Academy of Dermatology.
Potvrdila to i další práce z Itálie, která se věnovala mužům léčícím se z rakoviny prostaty. Ti, kteří užívali terapii založenou na potlačování mužských hormonů, se covidem nakazili o čtvrtinu méně často než ti s jiným typem léčby.
První rozsáhlá studie
Na začátku listopadu vyšla první větší práce, která zkoumala souvislost mezi plešatěním a rizikem covidu na rozsáhlejším vzorku pacientů. V časopise Journal of American Academy of Dermatology na 1941 lidech popsali, že čím méně muži mají vlasů, tím větší hrozbu pro ně covid představoval.
Riziko covidu pro různě plešaté muže
Platilo to, i když se přihlédlo k dalším faktorům, jako byly věk a hmotnost – pleš se totiž častěji objevuje u starších mužů. Ve studii ale vyšla jako nejčastější znak, který vedl k těžkému průběhu covidu.
Vědci chtějí tento fenomén zkoumat i nadále, aby odhalili, které jevy spojené s plešatěním mají na riziko covidu větší dopad. Mohlo by to pomoci odhalit zranitelnější populaci, ale i možné terapie, které budou cílit na schopnost viru tyto slabiny napadat.