Vznikající vláda slibuje v koaliční smlouvě, že se v dopravě zaměří na přípravu vysokorychlostních železničních tratí a na dostavbu dálnic, zejména D35, dokončení D1 a také Pražského okruhu. Martin Kupka (ODS), který má být v budoucím kabinetu ministrem dopravy, však v Interview ČT24 ujistil, že považuje za důležité i další dálniční stavby. Nechtěl říct, zda považuje za důležitější rozvoj železnic či dálniční a silniční sítě.
Klíčové je dostavět tři dálnice, říká Kupka. Vysokorychlostní tratě rozestavět nestihne
26 minut
Martin Kupka v Interview ČT24: Nezačali jsme ještě stavět ani kilometr vysokorychlostních tratí
Vysokorychlostní tratě jsou v koaličním programu jmenované na prvním místě, podle Martina Kupky to ale neznamená, že by jejich příprava dostala přednost před dálničními stavbami. „Když jsou disciplíny vedle sebe tak odlišné – železnice a dálnice, silnice – tak musíte držet tempo a rytmus v obou směrech,“ podotkl.
Upozornil zároveň, že současná situace obou druhů dopravy je významně odlišná. Zatímco dálniční síť je děravá, síť vysokorychlostních železnic zatím vůbec neexistuje. „Nezačali jsme ještě stavět ani první kilometr,“ poznamenal Kupka. Připustil, že až bude nynější vláda v roce 2025 končit, vysokorychlostní vlaky v Česku ještě jezdit nebudou. „Měřitelným výsledkem bude, když získáme posudek EIA, kdy získáme územní rozhodnutí a stavební povolení,“ míní navržený ministr dopravy.
Od vysokorychlostních tratí si slibuje nejenom zrychlení osobní železniční dopravy, ale také to, že díky nim bude celkově víc místa pro všechny vlaky. „V současné době je poptávka po osobní i po nákladní dopravě vyšší, než kapacita stávajících koridorů je schopna uspokojit. V okamžiku, kdy se podaří přesunout část rychlé dopravy do vyhrazených koridorů, tak to přinese efekt pro zlepšení nákladní dopravy i pro osobní železniční dopravu,“ zdůraznil Martin Kupka.
Zmínil se také o tom, že by vysokorychlostní tratě mohly využívat i nákladní vlaky. „Věc, kterou musíme zmapovat, a může být novinkou, může být dostat vysokorychlostní nákladní vlaky do vysokorychlostních koridorů. Je to věc, která se začíná ve světě zvažovat a pro nás by to mohlo být významné pozitivum,“ naznačil.
Dálnice se sice – na rozdíl od vysokorychlostních železnic – stavějí v Česku již přes půl století, ale v plánované délce je zatím hotových jen šest (D2, D5, D8, D10, D46 a D56). Dalších jedenáct není dokončených (D0, D1, D3, D4, D6, D7, D11, D35, D48, D52 a D55) a dvě (D43 a D49) ještě nemají dokončený ani metr. Vznikající koalice ve svém programu akcentovala tři z těch nedokončených – D1, D35 a D0 neboli Pražský okruh.
Podle Martina Kupky to však neznamená, že další dálnice by se nestavěly. Je přesvědčen, že pokud bude svůj úřad předávat v roce 2025, bude si moci odškrtnout kromě dokončení okruhu mezi Běchovicemi a Modleticemi také dokončení dálnice D3 od Českých Budějovic k hranicím s Rakouskem a prvního úseku D49 k Fryštáku. Stavět by se do té doby měla začít dálnice D52 směrem k rakouským hranicím i D11 k hranicím s Polskem.
„Zjistil jsem, že když nezmíníme všechny, tak ti, kteří jsou na dalších tazích, se cítí odstrčeni. D6 je také významné téma pro všechny, kteří bydlí na západě Čech, nebo se potřebují z významné části pohraničí, zahraničních částí Německa dostat do Česka, je to jedna z vážných překážek,“ dodal.
Kupka věří, že se mu podaří přípravu všech dopravních staveb zrychlit, hodně si slibuje od možnosti spojit územní a stavební řízení, chce také často prověřovat, nakolik se příprava posouvá. Nyní se podle něj konají porady jednou za čtvrt roku, a to bez ministra. „Je potřeba jít do budoucího úřadu s tím, že každý měsíc budou probíhat kontrolní dny přípravy staveb,“ nastínil.
V Interview ČT24 předpokládaný budoucí ministr dopravy také zdůraznil, že je potřeba přesvědčit o potřebnosti dopravních staveb lidi, kterým budou stát v sousedství. Je to podle něj potřeba v případě dálnic a zejména vysokorychlostních tratí, které sice budou krajinou procházet, ale vlaky na nich budou zastavovat jen zřídka, a tak lidé na venkově na první pohled nepocítí jejich přínos.
„Pokud nenajde Česká republika způsob, jak do těch míst něco přinést, jak například vyřešit prostupnost krajiny v okamžiku, kdy tam takový infrastrukturní projekt vznikne, tak bude mít pořád spoustu nepřátel. Bude velmi těžké dobrat se ke stavebnímu povolení,“ podotkl Kupka.
