Prezident promluvil o své nemoci, trpí prý nechutenstvím

Prezident Miloš Zeman dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News uvedl, že trpěl všední nemocí, a to nechutenstvím. Má kvůli tomu zavedenou vyživovací sondu do žaludku. Chirurg Pavel Pafko, který naznačil, že má Zeman cirhózu jater, podle prezidenta o jeho zdraví nic neví. Pafko je přitom členem jeho lékařského konzilia.

Zeman byl krátce po sněmovních volbách převezen do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) s potížemi způsobenými nespecifikovaným onemocněním. Prezident byl propuštěn asi po měsíci a půl. Nemocnice při propuštění uvedla, že Zemanovi i nadále doporučuje péči ve specializovaném zdravotnickém zařízení. Vzhledem k významnému zlepšení prezidentova zdravotního stavu respektovala jeho rozhodnutí ukončit hospitalizaci a věnovat se ústavním povinnostem.

Pafko nic neví, říká prezident

Podle chirurga Pavla Pafka, který byl členem prezidentova konzilia, má chronické jaterní onemocnění. Naznačil, že to je cirhóza. „Pan profesor Pafko mě nikdy nevyšetřoval a nic o mém zdraví neví,“ reagoval v rozhovoru pro Primu Zeman a kritizoval, že se vynořila celá řada spekulací.

„Nejodpornější byla jakási Džamila Stehlíková, která mě sice nevyšetřovala, ale zato suverénně udělala diagnózu asi deseti nemocí a zapomněla na tu jedenáctou, kterou jsem skutečně měl,“ řekl prezident.

Psychiatrička a bývalá ministryně pro lidská práva Stehlíková uvedla před volbami do Poslanecké sněmovny, a tedy i před Zemanovým převozem do nemocnice, že prezidentovy zdravotní problémy souvisí s alkoholickou jaterní cirhózou. Na Twitteru 5. října mimo jiné napsala, že prezident trpí demencí a že následkem abstinence při předchozí zářijové hospitalizaci se o něj pokoušelo delirium tremens.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček následně oznámil, že prezident se prostřednictvím svého právníka „obrátí s žalobou na příslušný soud“. Právník Hradu Marek Nespala později uvedl, že vedle žaloby na ochranu osobnosti zvažuje Hrad i další právní kroky.

Zeman: Bude to nudný rok

Hlava státu nyní v rozhovoru z lánského zámku prohlásila, že trpěla nechutenstvím. Podle Zemana trvalo dva roky. Zhubnul kvůli němu o deset kilogramů, přestal téměř jíst s výjimkou sladkostí. „Takže teď mám umělou výživu,“ řekl.

Zeman také uvedl, že mu doktoři zakázali kouření a alkohol. Postěžoval si, že si nemůže dopřát ani víno, které má rád. Ošetřující lékař Miroslav Zavoral mu zakázal též létat. Prezident litoval, že už nenavštíví Izrael ani Čínu a jeho poslední rok ve funkci bude naplněn spíše rutinními akcemi. „Takže bude to takový z mého hlediska nudný rok. Budu se zájmem sledovat, zda v prezidentském klání zvítězí nudný, nebo provokativní kandidát,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 1 hhodinou

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 1 hhodinou

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
11:30Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 8 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 9 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 16 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.