Prezident promluvil o své nemoci, trpí prý nechutenstvím

Prezident Miloš Zeman dnes v pořadu Partie Terezie Tománkové v CNN Prima News uvedl, že trpěl všední nemocí, a to nechutenstvím. Má kvůli tomu zavedenou vyživovací sondu do žaludku. Chirurg Pavel Pafko, který naznačil, že má Zeman cirhózu jater, podle prezidenta o jeho zdraví nic neví. Pafko je přitom členem jeho lékařského konzilia.

Zeman byl krátce po sněmovních volbách převezen do Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) s potížemi způsobenými nespecifikovaným onemocněním. Prezident byl propuštěn asi po měsíci a půl. Nemocnice při propuštění uvedla, že Zemanovi i nadále doporučuje péči ve specializovaném zdravotnickém zařízení. Vzhledem k významnému zlepšení prezidentova zdravotního stavu respektovala jeho rozhodnutí ukončit hospitalizaci a věnovat se ústavním povinnostem.

Pafko nic neví, říká prezident

Podle chirurga Pavla Pafka, který byl členem prezidentova konzilia, má chronické jaterní onemocnění. Naznačil, že to je cirhóza. „Pan profesor Pafko mě nikdy nevyšetřoval a nic o mém zdraví neví,“ reagoval v rozhovoru pro Primu Zeman a kritizoval, že se vynořila celá řada spekulací.

„Nejodpornější byla jakási Džamila Stehlíková, která mě sice nevyšetřovala, ale zato suverénně udělala diagnózu asi deseti nemocí a zapomněla na tu jedenáctou, kterou jsem skutečně měl,“ řekl prezident.

Psychiatrička a bývalá ministryně pro lidská práva Stehlíková uvedla před volbami do Poslanecké sněmovny, a tedy i před Zemanovým převozem do nemocnice, že prezidentovy zdravotní problémy souvisí s alkoholickou jaterní cirhózou. Na Twitteru 5. října mimo jiné napsala, že prezident trpí demencí a že následkem abstinence při předchozí zářijové hospitalizaci se o něj pokoušelo delirium tremens.

Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček následně oznámil, že prezident se prostřednictvím svého právníka „obrátí s žalobou na příslušný soud“. Právník Hradu Marek Nespala později uvedl, že vedle žaloby na ochranu osobnosti zvažuje Hrad i další právní kroky.

Zeman: Bude to nudný rok

Hlava státu nyní v rozhovoru z lánského zámku prohlásila, že trpěla nechutenstvím. Podle Zemana trvalo dva roky. Zhubnul kvůli němu o deset kilogramů, přestal téměř jíst s výjimkou sladkostí. „Takže teď mám umělou výživu,“ řekl.

Zeman také uvedl, že mu doktoři zakázali kouření a alkohol. Postěžoval si, že si nemůže dopřát ani víno, které má rád. Ošetřující lékař Miroslav Zavoral mu zakázal též létat. Prezident litoval, že už nenavštíví Izrael ani Čínu a jeho poslední rok ve funkci bude naplněn spíše rutinními akcemi. „Takže bude to takový z mého hlediska nudný rok. Budu se zájmem sledovat, zda v prezidentském klání zvítězí nudný, nebo provokativní kandidát,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 40 mminutami

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 1 hhodinou

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 11 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 11 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.