Prezident Miloš Zeman přijal demisi vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), informoval o tom mluvčí Hradu na Twitteru. Hlava státu podle ústavy pověřuje vládu, jejíž demisi přijala, výkonem funkce až do jmenování nového kabinetu.
Babiš prohlásil, že vláda v demisi bude dál pracovat. „Pokud bychom měli jenom topit a svítit, to by nám nová koalice vyčítala,“ uvedl na dotaz, zda hodlá omezit rozhodování kabinetu v závěrečné fázi existence.
„Budeme normálně pracovat, úkoly je potřeba dodělat,“ řekla končící ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). „Pokud vím, tak i ministr v demisi má kompetence stejné a je zhruba v podobné pozici z hlediska výkonu funkce, takže na tomhle se nemění nic,“ prohlásil ministr kultury v demisi Lubomír Zaorálek (ČSSD).
V pátek bude odcházející vláda projednávat další pandemická zpřísnění. „Opatření budou významná z toho hlediska, aby se lidé skutečně očkovali, protože nic jiného než očkování neexistuje,“ poznamenal Babiš – a že by jeho vláda měla dál řešit epidemickou situaci, si myslí i strany nastupující k moci.
„Měla by řešit akutní průšvihy, které zde jsou, to znamená covidovou situaci a také energetický průšvih, který probíhá celou společností,“ poznamenal předseda poslaneckého klubu Starostů Jan Farský. „Neměla by dělat žádná systémová rozhodnutí, personální a další věci, které takové vládě už nepříslušejí,“ doplnil šéf ODS Petr Fiala.
Lídr opoziční SPD Tomio Okamura pak explicitně sděluje, že odcházející kabinet má fungovat jen v rovině údržby. „V situaci, že současná vláda podala demisi, by měla být její funkce jen udržovací,“ sdělil.
Protože je prezident hospitalizovaný a návštěvy k němu nemohou, Babiš mu dopis s rozhodnutím o demisi svého menšinového kabinetu nepředal, ale poslal. Podle svých slov je ve hře návštěva prezidenta v příštím týdnu.
Mohlo by tak dojít i na osobní demisi, protože ústavní právníci se rozcházejí v názoru, zda písemné předání stačí. Na konci listopadu 2017 tak učinil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který demisi své vlády na Pražský hrad poslal písemně. Bylo to poprvé, co odcházející český premiér nepřišel za prezidentem osobně.
Jmenování nového premiéra
Šéfa hnutí ANO by měl nyní ve Strakově akademii vystřídat předseda ODS. Vedoucí hradní kanceláře Vratislav Mynář odhaduje jmenování Petra Fialy premiérem v řádu týdnů. Konalo by se v Lánech, což ale vyžaduje, aby byl prezident propuštěn z Ústřední vojenské nemocnice. „Bude-li povolen přesun do Lán, pak už nic nebrání tomu, aby osobně jmenoval pana premiéra,“ uvedl Mynář.
V Ústřední vojenské nemocnici je prezident asi měsíc, 4. listopadu byl přeložen z jednotky intenzivní péče, od pondělí by měl být na běžném oddělení, což mu umožní také přijímat návštěvy. „Pan prezident chce rozhovor s panem Fialou, rád by se scházel i s adepty na ministry,“ řekl Mynář.
Povolební určení
Koalice SPOLU, tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, s koalicí Pirátů a hnutí STAN začaly o nové vládě vyjednávat po říjnových sněmovních volbách. Na počátku týdne podepsali zástupci těchto pěti stran smlouvu o fungování v době vládního mandátu a o společném programu.
Prezident už v úterý pověřil Fialu jednáním o složení nového kabinetu. Fiala předpokládá, že by se jeho vláda mohla ujmout mandátu do vánočních svátků. „Někdy v průběhu příštího týdne bych ho měl navštívit,“ doplnil. Na jednání plánuje Zemanovi představit personální obsazení kabinetu. „Do pondělí budeme domluveni na všech jménech. Veřejnost by se je měla dozvědět poté, co je představím prezidentovi,“ uvedl.
Cestu k demisi současného kabinetu otevřelo ustavující zasedání Poslanecké sněmovny, které skončilo ve středu večer. Předsedkyní dolní komory parlamentu na ní poslanci zvolili Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09). Poslanci rovněž obsadili pět ze šesti místopředsednických křesel. V prvním kole volby byli zvoleni Jana Mračková Vildumetzová (ANO), Jan Skopeček (ODS), Věra Kovářová (STAN) a Jan Bartošek (KDU-ČSL). Ve druhém kole volby místopředsedů uspěla Olga Richterová (Piráti).
Menšinová vláda premiéra Babiše vzešla z voleb v roce 2017, které vyhrálo hnutí ANO. Byla druhým povolebním kabinetem, neboť první Babišova vláda složená z členů ANO a nestraníků nezískala od sněmovny důvěru. Druhá vláda, ve které hnutí ANO doplnili zástupci sociální demokracie, byla jmenována koncem června 2018. Důvěru Poslanecké sněmovny získala díky podpoře komunistů 12. července 2018.
Sněmovní volby na začátku letošního října vyhrála koalice SPOLU se ziskem 27,8 procenta hlasů. Druhé ANO podpořilo svými hlasy 27,1 procenta voličů a koalici Pirátů a Starostů 15,6 procenta. Do sněmovny se dostalo ještě hnutí SPD se ziskem 9,6 procenta hlasů. Bez zastoupení v dolní parlamentní komoře zůstali dosud vládní sociální demokraté a komunisté.
