Ruští studenti na citlivých oborech jsou potenciálně riziko, míní expert. Podle náměstka ale nelze aplikovat kolektivní vinu

Nahrávám video

Válka je vážný faktor a je zřejmé, že potřebujeme chránit některé obory, jako je jaderná fyzika, prohlásil v pořadu Události, komentáře sociolog Ivan Gabal v souvislosti s přítomností ruských studentů na českých univerzitách. Zmínil však, že je potřeba, aby studenti získávali evropské hodnoty. Podle bezpečnostního experta z CEVRO Institutu Jana Paďourka jde o určité riziko a situace by se měla řešit. Náměstek ministra školství Jaroslav Miller podotkl, že školy by měly každý případ vyhodnocovat individuálně, a zdůraznil, že nelze aplikovat něco jako kolektivní vinu.

Podle posledních průzkumů počet zahraničních studentů v Česku výrazně roste – nejvyšší nárůst je patrný u studentů z Ruska, Indie a Íránu, s odstupem jsou pak na dalších místech Ukrajina, Kazachstán a Bělorusko.

Podle Paďourka celý problém s ruskými studenty eskaloval s dopisem rektora Českého vysokého učení technického Vojtěcha Petráčka, který vyzval ruské studenty, aby napsali dopis, zda odsuzují válku na Ukrajině. Bezpečnostní expert zmínil, že části dopisu jsou vytržené z kontextu.

„Netýká se to všech ruských studentů, ale těch, kteří by měli začít studium v kritických oborech strategického významu. Je to věc, která je samozřejmě z mnoha hledisek senzitivní a je tam potenciální bezpečnostní riziko,“ podotkl s tím, že on sám se s textem ztotožňuje a nevidí problém. Paďourek zdůraznil, že se to týká jen určité části oborů.

I zahraniční studenti bývají verbováni

Zmínil, že i zahraniční studenti bývají verbováni cizími tajnými službami. „Neříkám, že všichni ruští studenti jsou členy FSB nebo některé další ruské zpravodajské služby, ale musím upozornit na riziko,“ dodal Paďourek s tím, že pokud studenti navštěvují kritické studijní programy, kdy se seznamují s citlivými informacemi, tak se většina z nich nechce vrátit zpět do své rodné země, ale na druhou stranu to podle něj nelze vyloučit.

„Mají tam rodiny, možná majetky a přátele. A mohu garantovat, že pokud se do Ruska někdy vrátí, tak budou kontaktováni ruskými bezpečnostními složkami a může dojít k vyzrazení docela důležitých informací,“ podotkl s tím, že ale věří BIS, která má tyto informace pod kontrolou a snaží se, aby nedošlo ke škodě.

Gabal zmínil, že potenciálně citlivé obory na univerzitách musí Česko chránit nejen vůči Rusku, ale i v případě Íránu či Číny. Podotkl, že v minulosti se země otevřela i Pekingu. „Nabírali jsme neuvěřitelné množství čínských studentů i do těch senzitivních oborů, což já jsem nepovažoval za úplně ideální,“ uvedl.

Dodal, že univerzity musí hledat způsoby, jak tuto delikátní věc řešit. „Je to skutečně na univerzitě, nemyslím si, že by se měly tvořit prověrkové komise,“ podotkl Gabal s tím, že však školy musí nějakým způsobem vyhovět sankčním režimům. „Jestliže se rozhodne studenta garantovat, tak může doporučit udělení dalšího pobytu.“

Řada velkých univerzit podle něj hlásí poměrně velký zájem studentů především z Ruska. „Je otázkou, jestli za tím stojí vůle odejít z Ruska, zůstat na Západě,“ zmínil s tím, že problém je ale jinde. „Řada těch studentů nedostane vízum, kromě těch, kteří pobývají v schengenském prostoru dnes,“ zdůraznil.

Složitá situace

Miller v pořadu označil celou situaci za složitou a nešťastnou. „České univerzity s tímto nemají žádnou zkušenost. Určitá míra improvizace tady nepochybně nastane a každá se s touto situací popasuje po svém,“ upozornil. Dodal, že před týdnem poslal univerzitám ministr školství Petr Gazdík (STAN) dopis, kde je žádá, aby se nesnažily uplatňovat princip kolektivní viny a posuzovaly, pokud to půjde, každý případ zvlášť.

Podotkl, že rektor není na univerzitě sám, ale má k ruce tým kolegů. „Jsou to i vedoucí pracovišť, školitelé – celá skupina lidí by měla nějakým způsobem být zmobilizována k tomu, aby bylo dosaženo cíle,“ řekl Miller. „Princip kolektivní viny, navíc uplatňován dopředu, by nás posunul někam na okraj civilizace,“ zdůraznil.

Univerzity mají možnost sledovat studenty z hlediska jejich výsledků či kvality práce ve škole. „Máme zájem, aby tu evropskou vzdělanost, v historických, právních a sociálních disciplínách, vystudovalo co nejvíce studentů, kteří se potenciálně mohou vrátit domů a být k dispozici,“ zdůraznil Gabal s tím, že jde i o naší obranu. „Vzpomeňme si, když jsme začínali, jak nám chyběla každá nová ruka, s těmi zkušenostmi,“ zmínil s tím, že útok na Ukrajinu za to, že se ona přiklonila k evropské kultuře i právnímu systému, je útokem i na nás.

„A my se budeme bránit tím, že ho musíme posilovat, a pokud možno, tak ho budeme i exportovat do Ruska a zejména pak do Běloruska,“ zdůraznil Gabal s tím, že je důležité naše evropské hodnoty dále rozšiřovat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Minutu po minutěV prvním kole senátních voleb uspělo nejméně pět kandidátů

Občané ve 27 volebních obvodech napříč Českem rozhodovali o obměně třetiny horní parlamentní komory. Asi v polovině senátních obvodů je jasno. Senátorem se stává kandidát, který v obvodě získá nadpoloviční většinu platných hlasů. Pokud takový není, první dva kandidáti s nejvyšším ziskem postupují do druhého kola, které bude v pátek a sobotu 16. a 17. října.
13:59AktualizovánoPrávě teď‌‌

Za Děčín bude senátorem pravděpodobně Linhart (STAN)

Senátorem ve volebním obvodu Děčín bude podle propočtu ČTK již v prvním kole zvolen Zbyněk Linhart (STAN). Získá nadpoloviční počet hlasů.
Právě teď‌‌

Macinka uznal slabý výsledek Motoristů v Praze, úspěch vidí v Ostravě

Průběžné výsledky komunálních voleb podle šéfa Motoristů Petra Macinky naznačují, že v Praze strana spokojená nebude a bude se muset v hlavním městě lépe politicky pohybovat. Úspěch naopak z velkých měst vidí Macinka v Ostravě. Řekl to novinářům ve volebním štábu v Praze. Historicky první mandát v komunálních volbách získali vládní Motoristé v obci Černouček, kde volil prezident Petr Pavel.
16:06Aktualizovánopřed 1 mminutou

V Chebu se o Senát střetnou Plevný (STAN) a Tsoukernik (ANO)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Cheb podle propočtů ČTK postoupili obhajující senátor Miroslav Plevný (STAN) a Sandra Tsoukernik (ANO). Plevný po 21. hodině vede asi o dvanáct procentních bodů. Voleb se zúčastnilo přibližně 36,6 procenta voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů.
19:30Aktualizovánopřed 4 mminutami

V obvodu Hradec Králové se o Senát utkají Dvořák (STAN) a Ceralová Petrofová (ODS)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu 45 Hradec Králové podle propočtů ČTK postoupili Martin Dvořák (STAN) a Zuzana Ceralová Petrofová (ODS). Dvořák má nyní 24,88 procenta hlasů, Ceralová Petrofová má 21,71 procenta hlasů. Dosavadní senátor Jan Holásek z uskupení Rozvíjíme Hradec (RH) tak mandát neobhájil.
před 6 mminutami

Ve Zlíně jsou sečteny dvě třetiny okrsků, zatím vítězí ANO

Ve volbách do zastupitelstva Zlína zatím vede hnutí ANO, následují Starostové. V 41členném zastupitelstvu by ANO získalo 11 mandátů, Starostové pak devět. Dosud je sečteno sedmdesát procent okrsků.
18:59Aktualizovánopřed 10 mminutami

Obhajující senátor Třetina (TOP 09) se na Znojemsku v druhém kole utká s Kyněrou (za ANO)

Obhajující senátor Tomáš Třetina (TOP 09) se podle propočtů ČTK v druhém kole voleb na Znojemsku utká s Jiřím Kyněrou (za ANO). Třetina má po sečtení více než 96 procent hlasů 35,51 procenta, druhý Kyněra 22,42 procenta. Třetí skončil nezávislý kandidát Jindřich Růžička. Hlasování se zúčastnilo přes 45 procent voličů, o hlasy usilovalo šest kandidátů. Třetina, který post obhajuje, řekl, že je to pro něj čest a potvrzení toho, že jím nabídnutý program funguje.
20:38Aktualizovánopřed 11 mminutami

V obvodu Karviná postoupili Brzyszkowská (ANO) a Kazík (OK)

Do druhého kola senátních voleb v obvodu Karviná postoupila Lenka Brzyszkowská (ANO), za týden se utká s Petrem Kazíkem (OK). Brzyszkowská získala 33,62 procenta hlasů, druhý Kazík má 14,31 procenta hlasů. Dosavadní senátor Ondřej Feber (ANO) letos nekandidoval. Voleb se zúčastnilo 29,51 procenta voličů, o hlasy usilovalo sedm kandidátů.
19:45Aktualizovánopřed 17 mminutami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.