Vůdce syrských rebelů učinil během tažení mnohá prohlášení, důležité ale budou činy, shodli se v Událostech, komentářích bývalá velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi a ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky z ministerstva zahraničí Petr Hladík. Podle Filipi má zájem na dalším směřování Sýrie mimo jiné Turecko.
Íránci Asada varovali týden předem, říká Filipi
26 minut
Události, komentáře: Petr Hladík a Eva Filipi o situaci v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada
Bývalou velvyslankyni v Sýrii pád režimu Bašára Asada překvapil. Dostala ale prý informace o tom, že „to věděli i vevnitř v Sýrii, že to věděli Íránci a Asadovi to řekli asi týden před tím, než (povstalci) přišli do Damašku“.
Za jednoho z důležitých aktérů současné situace považuje Filipi Turecko. Důvodem je podle ní například jeho enkláva a Kurdové. „Turecko má velký zájem na tom, jak bude vypadat Sýrie,“ vysvětlila. Turecko podle ní usilovalo již od roku 2011 o to, aby v Sýrii vládly muslimské síly. „Asad to tehdy odmítl, proto Turecko a Katar začaly vyzbrojovat tyto skupiny. Jestli má někdo zájem na větším vlivu těchto skupin, tak je to především Turecko,“ myslí si.
Důležité budou činy, ne deklarace
Vůdce HTS Abú Muhammad al-Džulání měl podle diplomatky během tažení mnoho důležitých prohlášení, včetně interview pro CNN. Al-Džulání podle ní „vyhlásil druhý nebo třetí den do Izraele, že jakmile tam budou, otevřou izraelskou ambasádu v Damašku“. Je podle ní důležité počkat, do jaké míry bude šéf HTS „splňovat to, co teď říká – to znamená, že tam chce vytvořit stát, kde budou v míru žít všechny komunity a tak dále“.
Skupina HTS je podle Hladíka „bez ohledu na nějaké dojmy designovaná teroristická organizace, která je na seznamu Evropské unie“. Je podle něj tedy nutné počkat na to, jak bude přechodný vládní orgán složen a jak bude vypadat nejen jeho deklaratorní politika, „ale co budou dělat ve skutečnosti. A potom se v rámci celé EU musíme dohodnout, jak a s kým budeme komunikovat“.
Pro stabilitu v Sýrii je také podle diplomatky zásadní, aby se země zvedla ekonomicky. „Pokud bychom my dokázali během jednoho dne zrušit sankce, nechat tam dojít nějaké byznysmeny, nacpat tam nějaké peníze, aby vůbec Sýrie začala fungoval, pak je jistá naděje,“ dodala.
Hladík připomněl, že Česko do země od roku 2016 posílá pomoc. „Máme na to program, který byl vládou prodloužen na další tři roky,“ upřesnil Hladík, který objem pomoci odhadl na sto milionů korun.
Podle Hladíka je budova české ambasády v Damašku stále funkční i přes to, že čeští diplomaté se přesunuli do Bejrútu. „Zůstaly tam místní síly a my samozřejmě jsme v kontaktu jak přímo s nimi, tak s ostatními Evropany, kteří v Damašku zůstali,“ řekl s tím, že místními silami myslí původní zaměstnance ambasády se syrským občanstvím.
Stažení českých zaměstnanců ministerstva podle Hladíka proběhlo ve dvou vlnách. „Část zaměstnanců opustila Damašek již v sobotu a ta poslední část poté v neděli ráno. (…) Bezprostřední důvod ke stažení i těch posledních bylo to, že v Damašku začalo nekontrolované rabování,“ řekl s tím, že propuštěny z věznic byly i kriminální živly. Evakuaci proto zprostředkoval Útvar rychlého nasazení.
Načítání...
