V Německu začíná soud se šéfem zkrachovalé finanční společnosti Wirecard Markusem Braunem. Proces začíná více než dva roky poté, co firma zabývající se digitálními platbami, která byla německou nadějí na technologického šampiona, jenž by konkuroval Silicon Valley, zkrachovala.
Šéf Wirecard stanul před soudem. Firma zesměšnila úřady a podvedla banky i akcionáře
9 minut
Horizont ČT24: Proces Wirecard
Braun, který pochází z Rakouska, čelí obvinění z podvodu a dalších trestných činů, od července 2020 je ve vyšetřovací vazbě. Spolu s ním před soudem stanou ještě dva zaměstnanci společnosti, uvedla agentura Bloomberg.
Ke sledování procesu se přihlásily více než tři desítky novinářů z celého světa. Slyšení je naplánováno na sto dní a soud se zřejmě protáhne až do roku 2024. Předsedající pětice soudců musí pročíst materiály shromážděné ve více než 700 svazcích dokumentů. Obžalovaným hrozí až patnáct let vězení.
Finanční společnost Wirecard v červnu 2020 vyhlásila insolvenci, když se ukázalo, že jí chybí zhruba 1,9 miliardy eur (46,2 miliardy korun), které vykazovala v účetnictví. Prokuratura tvrdí, že obvinění od roku 2015 falšovali údaje o hospodářských výsledcích firmy.
Braun je od svého zatčení ve vazbě. Na veřejnosti se objevil pouze před dvěma lety v listopadu, kdy jej v Berlíně vyslechl parlamentní výbor, který se snažil skandál objasnit. Neposkytl však žádné informace o tom, co mohlo způsobit krach někdejšího oblíbence investorů a politiků.
Negativní světlo na regulační orgány
Pád firmy Wirecard vrhl negativní světlo i na německé regulační orgány a politické instituce, protože varovné signály existovaly řadu let. Mnichovští prokurátoři se po sérii kritických článků o firmě dokonce nejprve postavili na její stranu a místo Wirecard začali vyšetřovat novináře a některé obchodníky. Po pádu firmy odstoupil šéf německého úřadu pro finanční dohled BaFin Felix Hufeld.
„To, co se stalo, je kombinací několika faktorů. BaFin tvrdí, že ten finanční dohled měla mít jiná instituce v Bavorsku. Na jednu stranu je dobře, že máme federativní uspořádání, ale to nám na druhou stranu může i škodit. Menší organizace v Dolním Bavorsku zkrátka nemůže tak obrovský případ kontrolovat,“ uvedl v pořadu Horizont ČT24 korespondent pro Česko deníku Sächsische Zeitung Steffen Neumann.
Dalším důvodem je podle něj určitá hrdost. „My i naši politici jsme se tím chlubili a možná nás to zaslepilo tolik, že jsme byli hrdí na to, že máme firmu, která může konkurovat Američanům. Chtěli jsme to a podle toho to bohužel dopadlo,“ dodal.
Skandál je nepříjemný právě i pro spolkovou vládu. Angela Merkelová jako kancléřka za Wirecard a jeho akviziční plány lobbovala v Číně. Musela pak vypovídat před parlamentní vyšetřovací komisí, stejně jako její tehdejší ministr financí Olaf Scholz.
V iluzi úspěšné firmy se rozplynulo 20 miliard eur
Prokurátoři podali žalobu letos v březnu. Obvinili Brauna spolu s bývalým účetním Stephanem von Erffou a šéfem pobočky Wirecard v Dubaji Oliverem Bellenhausem, který se stal důležitým svědkem.
Podle žalobců si trojice vymyslela mimořádně ziskové aktivity, zvláště v Asii, aby vyvolala důvěru, že Wirecard je úspěšnou společností. Ve skutečnosti ale podkladová aktiva v Dubaji, na Filipínách a v Singapuru neexistovala a dokumenty byly podle prokurátorů zfalšované a od roku 2015 byl Wirecard ve ztrátě.
„Své významné obchody – hlavně v Asii – si prostě vymysleli. Jsou obviněni z manipulace trhu, falšování účetnictví, zpronevěry a organizovaného podvodu,“ uvedla mluvčí státního zastupitelství Anne Leidingová.
Banky a dluhopisoví investoři pak firmě půjčili 3,1 miliardy eur s mylným předpokladem, že dlužník je úspěšná, prosperující, řádně řízená a bonitní společnost.
Kolaps Wirecardu nepoškodil pouze banky a držitele dluhopisů, ale i desetitisíce akcionářů podniku. Tržní hodnota firmy Wirecard po jejím zařazení do hlavního indexu frankfurtské burzy DAX v září 2018 překročila dvacet miliard eur, tyto peníze se však následně rozplynuly.
Dalšího ředitele hledá Interpol
Braun je také obviněn ze zneužití důvěry, protože přiměl Wirecard zaplatit více než 200 milionů eur téměř neznámé společnosti, což byl manévr, který vymyslel se svou tehdejší pravou rukou, provozním ředitelem Wirecardu Janem Marsalekem. Část těchto peněz se pak vrátila těmto dvěma mužům. Marsalek po vypuknutí skandálu uprchl a nyní je na seznamu nejhledanějších osob Interpolu.
Zpětné dohledání obchodních aktivit trvalo početnému týmu vyšetřovatelů více než rok. Jen v Německu kvůli tomu vydaly úřady více než čtyřicet příkazů k domovní prohlídce, potřebné údaje zajistily také z míst, jako jsou Mauricius, Filipíny a Brazílie.
Braun obvinění odmítá a trvá na tom, že zahraniční partnerský obchod, který je centrem obvinění, byl skutečný. Jeho právník Alfred Dierlamm tvrdí, že Marsalek a další osoby podle zjištěných důkazů vytvořili propracovaný systém, který bez Braunova vědomí odváděl peníze z Wirecardu do jejich vlastních kapes.
Společnost Wirecard vznikla v roce 1999 a zaměřila se na zpracovávání plateb a na finanční služby. V Německu byla považována za nadějného hráče na rychle rostoucím trhu finančních služeb, dávána za vzor domácího úspěchu a označována za hvězdu německého technologického sektoru. Pád firmy v roce 2020 zasáhl i klienty v Česku.
Německo zažilo řadu účetních skandálů i významných finančních krachů, s Wirecardem se jich ale dá srovnat málo. To byl totiž první krach firmy obchodované na burze, která byla součástí hlavního indexu DAX.
