Anexe strana 2 z 3

Přes Ruskem ohlášenou anexi čtveřice oblastí pokračuje Ukrajina v obraně svého území. Páteční připojení území navíc odporuje mezinárodnímu právu, stejně jako pseudoreferenda, která mu předcházela. Vstup napadené země do NATO je ale spíše nepravděpodobný. Tvrdí to hosté pořadu 90' ČT24.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Jde o mezinárodně neuznávané útvary, takzvanou „Doněckou a Luhanskou lidovou republiku“ (DNR a LNR) na východě Ukrajiny, a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských oblastí. Čína nebo Indie se hlasování zdržely.

Ukrajinské jednotky pravděpodobně ve čtvrtek oblíčily Lyman v Doněcké oblasti, uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Obráncům se podle institutu také podařilo přerušit poslední zásobovací trasy ruských jednotek. Kyjev uvedl, že Moskva posílá do oblasti špatně vycvičené a nově mobilizované vojáky. Komplikace v oblasti připustili i představitelé Ruskem dosazené okupační správy.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Informovala o tom ruská agentura TASS. Krok předchází chystané formální anexi okupovaných území Ukrajiny, kterou Kreml plánuje na pátek. Při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojena čtyři okupovaná ukrajinská území.

Vrchní státní zastupitelství podle informací České televize podalo obžalobu na Rusa Alexandra Frančettiho za účast na anexi Krymu. V Sevastopolu podle spisu vytvořil rozvědnou skupinu.

Rusko se podle Spojených států odhodlalo k anexi čtyř ukrajinských oblastí. Podle Washingtonu se jedná o Doněckou, Luhanskou, Chersonskou i Záporožskou oblast, nebo alespoň jejich části. To potvrzuje i prohlášení ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle kterého se geografické cíle Ruska změnily a nezůstávají jen u Donbasu. Američané nyní očekávají scénář použitý při anexi Krymu – to znamená uspořádání zdánlivých referend a následné připojení. To vše s využitím dosazených politiků, kteří o připojení k Rusku mluví už mnoho týdnů.

Obránci Mariupolu se ukončením boje v ocelárnách Azovstal dostali z nebezpečí jisté smrti v obklíčení do nebezpečí možné smrti v zajetí Ruskem podporovaných separatistů. Ti mají zájem především o členy pluku Azov, které označují za neonacisty. Azov ale prošel od svého vzniku reformou a národní garda jeho členy lustruje.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) řekl ČT, že Vrchní státní zastupitelství v Praze vyšetřuje první případ možného válečného zločinu na Ukrajině. Blažek chce o společném evropském postupu při stíhání válečných zločinců jednat přímo v Haagu. Šéf resortu spravedlnosti zároveň očekává, že ruské válečné zločiny na Ukrajině budou i jedním z témat českého předsednictví Evropské unii.

Česká policie obvinila Rusa Alexandra Frančettiho z účasti na zločinecké skupině v souvislosti s ruskou anexí na Krymu. Informoval o tom Radiožurnál. Soud nyní bude řešit jeho vzetí do vazby. Vrchní soud ho ve čtvrtek propustil na svobodu z vydávací vazby, policisté ale muže hned vzápětí zadrželi.

Ruské síly právě bombardují a ostřelují ocelárny Azovstal, které představují baštu ukrajinských sil ve strategicky důležitém přístavu Mariupol na březích Azovského moře. Ve městě se bojuje i o tramvajové depo, které je dosti vzdálené od oceláren, uvedl ve čtvrtek poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko na sociální síti Telegram. O dalších pokusech ruských jednotek dobýt námořní přístav a ocelárny v Mariupolu se zmiňuje i večerní hlášení ukrajinského generálního štábu o situaci na bojišti.

Izraelské letectvo brzy ráno zaútočilo na několik cílů v Pásmu Gazy. Útoky byly podle agentury AFP odvetou za vypuštění rakety z palestinského území proti Izraeli v pondělí večer. Napětí mezi Izraelem a Palestinci v posledních dnech vzrostlo kvůli střetům na Chrámové hoře v Jeruzalémě.

Ukrajinská armáda odolává té ruské mnohem lépe, než tušili západní i východní analytici. Velký pozitivní vliv na její bojeschopnost měly nedávné reformy – ty učinily ze zastaralého vojska moderní armádu.

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Lukáš Nováček odsouzený za zapojení do činnosti proruských separatistů na východní Ukrajině podal dovolání k Nejvyššímu soudu. České televizi to řekla mluvčí plzeňského krajského soudu Jana Durná. Vrchní soud v Praze Nováčkovi v lednu zmírnil původní dvacetiletý trest na šest let. Neprokázalo se, že se muž přímo účastnil bojů.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Pražské státní zastupitelství souhlasí s ukrajinskou žádostí o vydání Rusa Alexandra Franchettiho na Ukrajinu. Městskému soudu v Praze zaslalo návrh na jeho vydání k trestnímu stíhání. Na dotaz ČT to uvedl mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala. Franchettiho zadržela policie loni v září, a to na základě ukrajinského mezinárodního zatykače. Tamní úřady ho viní z toho, že byl v minulosti zapojen do ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym. Proti jeho vydání se ohrazuje Moskva. O přípustnosti opatření bude nyní rozhodovat Městský soud v Praze.

Nizozemský odvolací soud rozhodl, že kolekce zlatých předmětů z krymských muzeí, která byla v době obsazení ukrajinského poloostrova Ruskem v roce 2014 na výstavě v Nizozemsku, se má vrátit Ukrajině. Odvolací soud tak potvrdil rozhodnutí prvoinstančního soudu z roku 2016, proti kterému se Rusko odvolalo. Proti rozhodnutí, které ukrajinský prezident označil za „dlouho očekávané vítězství“, se lze odvolat k nizozemskému nejvyššímu soudu.

Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti tamním společnostem a představitelům. Odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument zveřejněný v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil „ochranou národních zájmů“.

Ukrajinské úřady podle ministra zahraničí Oleha Nikolenka dokončují žádost o vydání Alexandra Frančettiho, ruského občana zapojeného do anexe Krymu. Černínský palác informoval, že Kyjev o Rusovo vydání již požádal. Nikolenko také potvrdil, že české úřady zatkly Frančettiho právě na ukrajinskou žádost. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov doufá, že česká strana bude pečlivě dodržovat zákony a „nepoddá se politickým provokacím“.

Na pražském letišti byl zadržen ruský občan Alexandr Frančetti, známý zapojením do událostí spojených s anexí ukrajinského Krymu Ruskem. Informovala o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na představitele krymských úřadů Alexandra Molochova. Mluvčí české policie Ondřej Moravčík potvrdil zadržení ruského občana. Šéf ruských vyšetřovatelů nařídil „důkladné prozkoumání“ okolností tohoto zadržení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev udělá vše, co bude v jeho silách, pro návrat Krymu, jenž před sedmi lety anektovalo Rusko. Na summitu věnovaném Krymskému poloostrovu rovněž vyzval mezinárodní spojence, aby ho v této snaze podpořili. Apeloval také na posílení sankcí vůči Moskvě.

Experiment Evropské unie se sankcionováním jedné z významných regionálních ekonomik vstupuje již do osmého roku trvání. V polovině července rozhodla Rada EU jednomyslně o prodloužení hospodářských sankcí proti Rusku na dobu dalších šesti měsíců, s platností do 31. ledna 2022. Prodloužením sankcí evropská sedmadvacítka ocenila z pohledu členských zemí nedostatečný pokrok Moskvy v naplňování minských dohod, které by učinily tečku za válkou na východě Ukrajiny. O významu unijních sankcí v kontextu rostoucího soupeření se státy s odlišným hodnotovým systémem píše v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Část z půlmilionové komunity izraelských osadníků ostře nesouhlasí s mírovým plánem amerického prezidenta. Ten sice Izraeli umožňuje anektovat zhruba třicet procent Západního břehu Jordánu, ale zároveň předpokládá, že na zbylé ploše vznikne palestinský stát. Odpor části osadníků je komplikací pro premiéra Benjamina Netanjahua, který anexi plánuje provést už v červenci.