Anexe strana 2 z 2

Ukrajinská armáda odolává té ruské mnohem lépe, než tušili západní i východní analytici. Velký pozitivní vliv na její bojeschopnost měly nedávné reformy – ty učinily ze zastaralého vojska moderní armádu.

Zemřel známý vůdce ruské krajní pravice Vladimir Žirinovskij, který se léčil z covidu. Jeho smrt oznámil šéf Státní dumy Vjačeslav Volodin.

Lukáš Nováček odsouzený za zapojení do činnosti proruských separatistů na východní Ukrajině podal dovolání k Nejvyššímu soudu. České televizi to řekla mluvčí plzeňského krajského soudu Jana Durná. Vrchní soud v Praze Nováčkovi v lednu zmírnil původní dvacetiletý trest na šest let. Neprokázalo se, že se muž přímo účastnil bojů.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Napětí mezi Kyjevem a Moskvou se už několik týdnů stupňuje a znepokojuje jak evropské státy, Česko nevyjímaje, tak politiky na druhé straně Atlantiku. Otevřeně se hovoří o možnosti, že ruská armáda znovu vtrhne přes hranice na Ukrajinu, i když to Kreml vytrvale odmítá. Tématu se věnovalo úterní vydání pořadu 90' ČT24 i Události, komentáře, o krizi debatovali jak čeští poslanci, tak novinář či bezpečnostní analytik.

Pražské státní zastupitelství souhlasí s ukrajinskou žádostí o vydání Rusa Alexandra Franchettiho na Ukrajinu. Městskému soudu v Praze zaslalo návrh na jeho vydání k trestnímu stíhání. Na dotaz ČT to uvedl mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala. Franchettiho zadržela policie loni v září, a to na základě ukrajinského mezinárodního zatykače. Tamní úřady ho viní z toho, že byl v minulosti zapojen do ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym. Proti jeho vydání se ohrazuje Moskva. O přípustnosti opatření bude nyní rozhodovat Městský soud v Praze.

Nizozemský odvolací soud rozhodl, že kolekce zlatých předmětů z krymských muzeí, která byla v době obsazení ukrajinského poloostrova Ruskem v roce 2014 na výstavě v Nizozemsku, se má vrátit Ukrajině. Odvolací soud tak potvrdil rozhodnutí prvoinstančního soudu z roku 2016, proti kterému se Rusko odvolalo. Proti rozhodnutí, které ukrajinský prezident označil za „dlouho očekávané vítězství“, se lze odvolat k nizozemskému nejvyššímu soudu.

Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti tamním společnostem a představitelům. Odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument zveřejněný v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil „ochranou národních zájmů“.

Ukrajinské úřady podle ministra zahraničí Oleha Nikolenka dokončují žádost o vydání Alexandra Frančettiho, ruského občana zapojeného do anexe Krymu. Černínský palác informoval, že Kyjev o Rusovo vydání již požádal. Nikolenko také potvrdil, že české úřady zatkly Frančettiho právě na ukrajinskou žádost. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov doufá, že česká strana bude pečlivě dodržovat zákony a „nepoddá se politickým provokacím“.

Na pražském letišti byl zadržen ruský občan Alexandr Frančetti, známý zapojením do událostí spojených s anexí ukrajinského Krymu Ruskem. Informovala o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na představitele krymských úřadů Alexandra Molochova. Mluvčí české policie Ondřej Moravčík potvrdil zadržení ruského občana. Šéf ruských vyšetřovatelů nařídil „důkladné prozkoumání“ okolností tohoto zadržení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev udělá vše, co bude v jeho silách, pro návrat Krymu, jenž před sedmi lety anektovalo Rusko. Na summitu věnovaném Krymskému poloostrovu rovněž vyzval mezinárodní spojence, aby ho v této snaze podpořili. Apeloval také na posílení sankcí vůči Moskvě.

Experiment Evropské unie se sankcionováním jedné z významných regionálních ekonomik vstupuje již do osmého roku trvání. V polovině července rozhodla Rada EU jednomyslně o prodloužení hospodářských sankcí proti Rusku na dobu dalších šesti měsíců, s platností do 31. ledna 2022. Prodloužením sankcí evropská sedmadvacítka ocenila z pohledu členských zemí nedostatečný pokrok Moskvy v naplňování minských dohod, které by učinily tečku za válkou na východě Ukrajiny. O významu unijních sankcí v kontextu rostoucího soupeření se státy s odlišným hodnotovým systémem píše v komentáři pro web ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Část z půlmilionové komunity izraelských osadníků ostře nesouhlasí s mírovým plánem amerického prezidenta. Ten sice Izraeli umožňuje anektovat zhruba třicet procent Západního břehu Jordánu, ale zároveň předpokládá, že na zbylé ploše vznikne palestinský stát. Odpor části osadníků je komplikací pro premiéra Benjamina Netanjahua, který anexi plánuje provést už v červenci.

Palestina vypoví všechny dohody včetně bezpečnostních s Izraelem a Spojenými státy. Na schůzce palestinského vedení to podle agentury DPA prohlásil předseda samosprávy Mahmúd Abbás. Zdůvodnil to záměrem Izraele anektovat část Západního břehu Jordánu, který okupuje. Vypovězením smluv hrozil Abbás již na konci dubna.

Izraelská vláda kvůli tlaku z Washingtonu odkládá anexi osad na Západním břehu Jordánu. Týden po zveřejnění Trumpova mírového plánu tak kabinet Benjamina Netanjahua musí mírnit svá vyjádření o rychlém připojení dalších území. Palestinská autonomie mezitím řeší, jak reagovat na diplomatickou porážku v podobě amerického návrhu na nové územní a politické uspořádání.

Při nehodě tchajwanského armádního vrtulníku ve čtvrtek zahynulo osm lidí, včetně náčelníka generálního štábu Šen I-minga a dalších vysoce postavených představitelů armády. Uvedlo to místní ministerstvo obrany. Havárii přežilo pět ze 13 lidí, kteří byli na palubě.

Rusko slavnostně zahájilo provoz železničního spojení mezi Ruskem a anektovaným ukrajinským poloostrovem Krym. Projížďku po devatenáct kilometrů dlouhém mostě přes Kerčský průliv už absolvoval šéf Kremlu Vladimir Putin. První vlak pravidelného spojení přijede ve středu z Petrohradu, následovat bude souprava z Moskvy. Rusko anektovalo Krym v březnu 2014.

Světová rada Podkarpatských Rusínů se prostřednictvím svého místopředsedy Mychajla Ťaska omluvila prezidentovi Miloši Zemanovi i české veřejnosti. Zeman podle něj při jednání s delegací Rusínů ani při oslavách 28. října na Pražském hradě nikdy neřekl, že uznává Moskvou obsazený ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska. Ťasko také zdůraznil, že pozvání prezidenta na Hrad se týkala výhradně zástupců Rusínů. Uvedl to na videu, které večer na sociálních sítích sdílel mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Británie, Francie, Itálie, Německo a Španělsko kritizovaly ve společném prohlášení plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua anektovat část okupovaného Západního břehu Jordánu, pokud vyhraje nadcházející parlamentní volby. Považovaly by to za závažné porušení mezinárodního práva. Ve stejném smyslu se vyjádřil i generální tajemník OSN.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl, že pokud jeho strana Likud vyhraje příští týden parlamentní volby, anektuje strategicky významnou část okupovaného Západního břehu Jordánu. Letos druhé předčasné volby se uskuteční 17. září. Palestina takový plán považuje za válečný zločin.

Cesta komunistického poslance Zdeňka Ondráčka na území Ukrajiny ovládané silami složenými z ruských občanů a místních separatistů není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) v souladu se zahraniční politikou české vlády. Premiér ve čtvrtek uvedl, že neví, kdo Ondráčka pozval a o jakou akci šlo. Naopak prezident Miloš Zeman je toho názoru, že pokud šlo o cestu soukromou, nikomu do ní nic není. Od Ondráčkova pobytu v Doněcku se už ve středu distancovala česká diplomacie, ve čtvrtek tak učinil i sněmovní zahraniční výbor. Věcí se bude zřejmě zabývat i plénum sněmovny.

Ruská armáda začala před pěti lety obsazovat strategická místa na Krymu. Její vojáci neměli označení, i když jejich maskování nebylo dokonalé. V prvních chvílích zapomněli sundat poznávací značky z ruských vojenských aut. Prezident Vladimir Putin tehdy otevřeně lhal a tvrdil, že s invazní armádou nemá nic společného. Později však přiznal, že operaci nařídil.

Někdejší ministr spravedlnosti a současný europoslanec a předseda TOP 09 Jiří Pospíšil v Interview ČT24 upozornil, že současný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou v Azovském moři eskaloval z několik měsíců trvající blokády lodí směřujících do ukrajinských přístavů. Podle Pospíšila tím byly poškozeny i zájmy Evropské unie, protože došlo i k zablokování unijních plavidel.

Ruská anexe vod Azovského moře je pro Česko stejně nepřijatelná, jako byla anexe ukrajinského poloostrova Krym. Na Twitteru to uvedl šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). Ministerstvo zahraničí v tiskovém prohlášení označilo blokování plavby Kerčským průlivem ze strany Ruska za hrubé porušení mezinárodního práva a vyzvalo k propuštění zajatých ukrajinských lodí i námořníků.