Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Jde o mezinárodně neuznávané útvary, takzvanou „Doněckou a Luhanskou lidovou republiku“ (DNR a LNR) na východě Ukrajiny, a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských oblastí. Čína nebo Indie se hlasování zdržely.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Rusko v pátek v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci, která anexi čtyř ukrajinských regionů odsuzuje jako porušení mezinárodního práva. Návrh rezoluce předložily Spojené státy a Albánie. Text, který vyzýval Rusko k okamžitému stažení z Ukrajiny, podpořilo deset z patnácti členů RB OSN. Čtyři země se zdržely: Čína, Indie, Brazílie a Gabon.
Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja hlasování o návrhu rezoluce označil za provokaci a otevřeně nepřátelský akt. Agentura DPA píše, že se očekává, že text v této nebo podobné formě bude v příštích dnech předložen k hlasování Valnému shromáždění OSN.
Putinův projev
Putin odpoledne vystoupil před oběma komorami ruského parlamentu při ceremonii, kterou završil připojení okupovaných ukrajinských území. Ruská federace tím oficiálně anektovala přibližně patnáct procent z celkové rozlohy nezávislé Ukrajiny.
„Lidé si jednoznačně si vybrali,“ prohlásil Putin v narážce na výsledky údajných hlasování ve zmíněných regionech, které Kyjev i mnoho dalších států považují za zmanipulované a neplatné. „Je to vůle milionů lidí,“ zdůraznil ruský vůdce, který se odvolával na právo na sebeurčení zakotvené v Chartě OSN. Plebiscity ale opakovaně provázely zprávy o nucené účasti voličů a dalších volebních podvodech.
Putin také v projevu vyzval Kyjev k jednáním. Anektovaných území se ale prý Moskva nevzdá a bude je hájit všemi dostupnými prostředky. Již předtím mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva bude považovat útok na anektované ukrajinské území za agresi vůči Rusku samotnému. Čtyři ukrajinské územní celky jsou podle něj neoddělitelnou součástí Ruska.
Putin již ve čtvrtek podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Ve výnosech nařídil, aby byla uznána „státní svrchovanost a nezávislost“ dvojice oblastí na jihu Ukrajiny, uvedla ruská státní agentura TASS.
Rozhodnutí bylo údajně přijato s „přihlédnutím k vůli obyvatel regionu“ (ruská armáda je napadla na konci února a vojenskou silou jim vnutila okupační správu). Dekrety se dále zaštiťují zásadami mezinárodního práva a argumentují také právem národů právo na sebeurčení, mezinárodní právo ale ve skutečnosti pošlapávají.
Diktátor, na jehož rozkaz ruská vojska vpadla na konci února na Ukrajinu, také obvinil „kolektivní Západ“, že vede proti Rusku hybridní válku a snaží se podřídit si všechny země světa. „Nikdy jsme nepřijali a nepřijmeme takový politický rasismus, nenávist proti Rusku,“ řekl.
Putin mimo jiné vyčetl Spojeným státům bombardování Drážďan, Hirošimy a Nagasaki za druhé světové války i to, že podle jeho slov „fakticky dodnes okupují“ Německo a Japonsko.
Po pátečním ceremoniálu prezident předá podepsané dokumenty ruskému ústavnímu soudu; pokud ten nevznese námitky, bude se smlouvami zabývat ruský parlament, který se tak chystá učinit příští týden. Není pochyb, že ratifikace ve Státní dumě a Radě federace bude čistě formální, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Poslední fází procedury je podpis příslušného zákona Putinem.
Ukrajina zareaguje tvrdě, varoval Zelenskyj
Kyjev a Západ daly již dříve najevo, že plebiscity narychlo zorganizované Moskvou dosazenými úřady ani anexi okupovaných ukrajinských území uznat nehodlají. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina zareaguje „velmi tvrdě“ na pokus Ruska anektovat další části jejího území, a svolal mimořádné zasedání ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany.
Ve společném prohlášení odtržení rozhodně odsoudila také Evropská rada. Tento krok podle unijních představitelů porušuje právo Ukrajiny na nezávislost a suverenitu a Rusko jím ohrožuje globální bezpečnost.
Velká Británie si na protest proti anexi předvolala ruského velvyslance v Londýně, uvedla agentura Reuters. Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron budou o nejnovějším dění na Ukrajině osobně jednat v pondělí, oznámil Elysejský palác.
Němečtí představitelé také prohlásili, že považují anexi ukrajinských oblastí Ruskem za protiprávní krok, a slíbili, že ji Německo nikdy neuzná. Prezident Frank-Walter Steinmeier vyzval k posílení obranyschopnosti demokracie.
Americký prezident Joe Biden odsoudil „podvodný pokus o anexi suverénního ukrajinského území“ a slíbil, že Washington sjednotí mezinárodní komunitu a požene Rusko k odpovědnosti. Ve stejném projevu šéf Bílého domu ohlásil rozšíření protiruských sankcí o dalších téměř tisíc osob a firem spojených s kremelským režimem.
Na sankčním seznamu jsou i vysoce postavení představitelé státních institucí včetně dvou šéfů ruské centrální banky a lidí blízkých národní bezpečnostní radě. Figuruje na nich i žena a děti ruského premiéra Michaila Mišustina. Americké sankce se týkají také zatím blíže nespecifikovaných 278 ruských zákonodárců, kteří „umožnili organizaci ruského hlasování“.
Uchvácení ukrajinské půdy je podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nezákonné. „Vyzýváme všechny státy, aby odmítly tento akt,“ řekl. „Doněck je Ukrajina. Luhansk je Ukrajina. Cherson je Ukrajina. Záporoží je Ukrajina. Stejně jako Krym je Ukrajina,“ zdůraznil Stoltenberg.
„Pokud přestane bojovat Rusko, bude mír. Pokud přestane bojovat Ukrajina, přestane existovat jako nezávislý stát v Evropě,“ prohlásil také generální tajemník. Aliance podporuje ukrajinskou suverenitu a teritoriální integritu, dodal. Dodávky zbraní podle něj budou pokračovat tak dlouho, jak bude potřeba.
Proti anexi se vyslovily i některé státy, které mají s Moskvou vřelé vztahy, jako je třeba Kazachstán nebo Srbsko. „Srbsko referenda neuzná, protože se řídí mezinárodním právem, Chartou OSN a rezolucemi OSN,“ řekl srbský prezident Aleksandar Vučić ve středu. Podobně se vyjádřil i mluvčí kazachstánské diplomacie, podle kterého „Kazachstán vychází z principů územní celistvosti států“.
I Čína, strategický partner Ruska, ve středu v souvislosti s referendy na okupovaných územích Ukrajiny zopakovala svoji výzvu k respektování národní suverenity. „Čínský prezident Si Ťin-pching zdůraznil, že suverenita a integrita všech zemí musí být respektována a principy Charty OSN musí být důkladně střeženy,“ uvedl čínský ministr zahraničí Wang.
Fiala: Česko nadále území považuje za ukrajinská
Anexi odsoudil také premiér Petr Fiala (ODS), který ji na Twitteru označil za nepřijatelnou a nelegitimní. Česko tak prý nadále tato území považuje za ukrajinská.
Řekl také, že je potřeba pokračovat v jednotném postupu EU a NATO, v jasné podpoře Ukrajiny a v nesouhlasu s ruskou politikou. „Není možné se smířit s agresivní politikou. Zkušenosti s anexí Krymu a slabou reakcí Západu ukázaly, že jakákoli slabá reakce nevede ani k míru, ani k rozumnému řešení pro mezinárodní společenství,“ dodal předseda vlády.
Ruskou agresi a „krádež ukrajinského území“ odsoudil také prezident Miloš Zeman. „Společně s dalšími ústavními činiteli prohlašuje, že anexe ukrajinského území nesmí být a nebude uznána. Rusko se dopouští zločinů proti míru,“ poznamenal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru.
K události se vyjádřil i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Putin může mít proslovů kolik chce, sprostou krádež území Ukrajiny mu neuznáme. Ruská potápějící se loď chce stáhnout ke dnu i nevinné lidi a území suverénního státu. To nedovolíme. Budeme se zasazovat o zřízení mezinárodního tribunálu a potrestání zločinných představitelů Ruska,“ napsal Lipavský.
Jeho resort poznamenal, že ruské vedení nesmí ujít své odpovědnosti. „Ve statečném boji proti ruské agresi, která ohrožuje i nás, budeme Ukrajincům dál pomáhat,“ napsalo ministerstvo zahraničí.
