Kreml ohlásí anexi dalších ukrajinských území. Putin již podepsal dekrety

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Informovala o tom ruská agentura TASS. Krok předchází chystané formální anexi okupovaných území Ukrajiny, kterou Kreml plánuje na pátek. Při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojena čtyři okupovaná ukrajinská území.

Putin ve výnosech nařídil, aby byla uznána „státní svrchovanost a nezávislost“ dvojice oblastí na jihu Ukrajiny, uvedl TASS. Rozhodnutí bylo přijato s „přihlédnutím k vůli obyvatel regionu“ v souladu se zásadami mezinárodního práva, které přisuzuje národům právo na sebeurčení, cituje dále agentura z dekretů, které vstupují v platnost dnem jejich podpisu.

Kyjev a Západ daly již dříve najevo, že „referenda“ narychlo zorganizovaná Moskvou dosazenými úřady ani anexi okupovaných ukrajinských území uznat nehodlají. USA zároveň spolupracují se svými spojenci na sankcích, které by mohly být uvaleny na Rusko v případě další anexe ukrajinského území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina na pokus Ruska zmocnit se další části jejího území zareaguje „velmi tvrdě“.

Lipavský: Anexe je naprosto nepřijatelná

Okupační správa uspořádala v uplynulých dnech na okupovaných územích o připojení pseudoreferenda, a to v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak chystanou ceremonii označil za nezákonné panoptikum. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek při návštěvě Kosova řekl, že anexi považuje za naprosto nepřijatelnou. 

„Všechna čtyři území, kde se konala referenda a kde podali ruské straně příslušnou žádost,“ odpověděl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku, zda v pátek budou smlouvy o připojení k Rusku podepsány se všemi čtyřmi regiony, anebo jen s částí z nich.

Jde o mezinárodně neuznávané „republiky“ pod ruskou kontrolou v Doněcké a Luhanské oblasti (DNR a LNR) na východě Ukrajiny a také o okupované části Chersonské a Záporožské oblasti na jihu. Podle agentury Reuters se Putin chystá oficiálně anektovat přibližně patnáct procent celkové rozlohy Ukrajiny.

Ceremoniál podepsání smluv o přistoupení těchto regionů k Rusku se v Kremlu uskuteční v 15:00 moskevského času (14:00 SELČ) a Putin při této příležitosti pronese rozsáhlý projev, upřesnil Peskov podle další ruské agentury Interfax. Na tento termín dostali pozvánku do Kremlu také ruští zákonodárci, kteří v předstihu podstoupili testy na koronavirus coby podmínku účasti na slavnosti. Peskov novinářům přislíbil, že je včas vyrozumí, zda se Putin v pátek večer zúčastní koncertu na moskevském Rudém náměstí.

V Moskvě se nyní nacházejí vůdcové kolaborační správy okupovaných ukrajinských oblastí, aby podle vlastního vyjádření dokončili připojení k Rusku.

To plně neovládá žádný z těchto čtyř regionů. I když okupuje většinu Luhanské oblasti, z Doněcké obsadilo jen asi dvě třetiny a ještě méně ze Záporožské, jejíž hlavní město je dál pevně v rukou Kyjeva. Na území všech čtyř se stále bojuje, Ukrajinci nyní mírně postupují.

Na Rudém náměstí se před páteční oslavou stavěly velkoplošné obrazovky. Západní tajné služby zvyšují aktivitu v obavách přiživovaných Kremlem, že by Rusko mohlo nasadit jaderné zbraně. Tamní doktrína počítá s jejich nasazením při existenciálním ohrožení státu. Podle americké vlády ale Moskva velký jaderný útok nechystá.

„Kremelské panoptikum,“ okomentoval událost Podoljak

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres v reakci ve čtvrtek řekl, že anexe nemají v moderním světě místo a ohrožují naději na mír v regionu. „Rozhodnutí pokračovat v procesu anexe Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti na Ukrajině nemá žádnou právní hodnotu a je odsouzeníhodné,“ řekl Guterres. Anexe je podle šéfa OSN „nebezpečnou eskalací“, která v moderním světě nemá místo.

„Kremelské panoptikum. Ohlášená přístupová ceremonie nedává z právního pohledu žádný smysl. Neexistující subjekty se nemohou připojit k rozpadající se zemi,“ komentoval na Twitteru připravovanou páteční událost poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Neplýtvejte časem na ruskou virtuální agendu. Realita bude mnohem zajímavější: protiofenziva, deokupace, tribunál,“ načrtl Podoljak ukrajinské plány.

Americký prezident Joe Biden označil hlasování o připojení k Rusku za „naprostý podvod“ zinscenovaný Moskvou a dodal, že USA anexi nikdy neuznají. „Spojené státy, a to chci říci zcela jasně, nikdy, nikdy, nikdy neuznají nároky Ruska na svrchované území Ukrajiny,“ řekl Biden po setkání s představiteli tichomořských ostrovů.

Odborníci: Divadlo pro Rusy

Jako určité divadlo události vidí i Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity v Brně. „Kreml vysílá signál do země a ve chvíli, kdy bude okupovaná území prezentovat jako součást Ruska, může ospravedlnit útoky,“ uvedl v pořadu 90'. Dodal, že je v platnosti onen narativ obrany, se kterým Rusko od začátku operuje. „Jde o divadlo nebo jakési ospravedlnění toho, co bude následovat – předvedení Rusům, že jde o obranný boj, nutnost, kterou musí podniknout,“ dodal. Legitimita těchto referend není podle Jiruška žádná.

Nahrávám video

S tím souhlasí i Martin Faix z Katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který zmínil, že stav okupovaných území se z hlediska mezinárodního práva nezmění. „Rusko se jen snaží vytvořit dojem legality,“ podotkl s tím, že Moskva chce vytvořit dojem, že následné útoky ze strany Ukrajiny na tato území by byly útokem na samotné Rusko.

Podotkl, že i legalita těchto referend je z podstaty věci pochybná. „Část obyvatelstva odešla, zůstala tam část, která podporuje připojení k Rusku.“ Zmínil, že z hlediska mezinárodního práva je toto proti všem principům. „Hlasování by mělo být svobodné a pokud se koná pod hlavněmi zbraní, tak o tom nemůže být řeč,“ míní. „V momentě, kdy použijete ozbrojenou sílu, tak to nemá punc legality,“ dodal s tím, že se v tomto ohledu nic nemění ani v případě poskytování pomoci Ukrajině. 

Lipavský: Nepřijatelné, proces byl zfalšovaný

Český ministr zahraničí Jan Lipavský krok Kremlu považuje za zcela nepřijatelný. „Odmítáme takovouto jednostrannou anexi, která proběhla na základě zcela zfalšovaného procesu, bez jakékoli legitimity. Podle mě ani nemá smysl mluvit o pseudoreferendech, protože to byla opravdu divadelní hra,“ uvedl Lipavský.

„Nadále se jedná o území Ukrajiny. Ukrajina má právo spravovat toto území,“ poznamenal šéf české diplomacie a vyzval Ruskou federaci, aby ukončila veškeré válečné aktivity a stáhla se z Ukrajiny.

Podle Lipavského je třeba postupovat jednotně na evropské úrovni a přijmout další balík protiruských sankcí. „V tuto chvíli se domlouvá, jeho obsah nicméně ještě není úplně dotažen do konce,“ dodal ministr.

Nahrávám video

Kroky Ruska nemají oporu v mezinárodním právu, konstatuje ústavní právník

Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve vysílání ČT24 zdůraznil, že z pohledu mezinárodního práva se vyhlášením nic nezmění. „To, co zítra (v pátek, pozn. red.) prohlásí orgány Ruské federace, nemá oporu v mezinárodním právu. A vzhledem k tomu, že postoupení území musí mít nějaký mezinárodněprávní základ - smlouvu, nebo jiný titul v mezinárodním právu, který zde absentuje - z pohledu práva to proto nic znamenat nebude,“ konstatoval.

Co se týče faktické kontroly nad územím, ta už je vykonávána ruskými představiteli, takže tam se podle Tomoszeka také nic nezmění. „Možná ze svého pohledu bude mít představu té právní fikce, že tam nějakou kontrolu vykonává. Takže může třeba začít obsazovat nějaké orgány a snažit se uplatňovat nějakou moc,“ uvedl. „To ale není ani legální, ani legitimní,“ dodal odborník na ústavní právo.

Nahrávám video

To, že „referenda“ neuznaly nejen západní země, ale také spojenci Ruska, podle něj ukazuje, že na první pohled je patrné, že tato „referenda“ skutečnými referendy nejsou.

„Když se podíváme na Ruskem deklarované výsledky, vypadá to, jakoby tam hlasovaly miliony lidí. Ale miliony lidí na tom území vůbec nejsou, drtivá většina obyvatel, kteří tam žili, tak jsou pryč, odešli kvůli válce. Je tedy zjevné, že výsledky jsou vymyšlené, že je to celé jakási šaráda a mezinárodní společenství je toto schopné na první pohled identifikovat a říci 'tohle pro nás nemá vůbec žádnou váhu',“ vysvětlil Tomoszek.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli uskutečnily pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánského Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele pákistánské vlády.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 4 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 7 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 10 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 12 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...