Kreml ohlásí anexi dalších ukrajinských území. Putin již podepsal dekrety

4 minuty
Události ČT: Kreml ohlásil anexi dalších ukrajinských území
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Informovala o tom ruská agentura TASS. Krok předchází chystané formální anexi okupovaných území Ukrajiny, kterou Kreml plánuje na pátek. Při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojena čtyři okupovaná ukrajinská území.

Putin ve výnosech nařídil, aby byla uznána „státní svrchovanost a nezávislost“ dvojice oblastí na jihu Ukrajiny, uvedl TASS. Rozhodnutí bylo přijato s „přihlédnutím k vůli obyvatel regionu“ v souladu se zásadami mezinárodního práva, které přisuzuje národům právo na sebeurčení, cituje dále agentura z dekretů, které vstupují v platnost dnem jejich podpisu.

Kyjev a Západ daly již dříve najevo, že „referenda“ narychlo zorganizovaná Moskvou dosazenými úřady ani anexi okupovaných ukrajinských území uznat nehodlají. USA zároveň spolupracují se svými spojenci na sankcích, které by mohly být uvaleny na Rusko v případě další anexe ukrajinského území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina na pokus Ruska zmocnit se další části jejího území zareaguje „velmi tvrdě“.

Lipavský: Anexe je naprosto nepřijatelná

Okupační správa uspořádala v uplynulých dnech na okupovaných územích o připojení pseudoreferenda, a to v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak chystanou ceremonii označil za nezákonné panoptikum. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek při návštěvě Kosova řekl, že anexi považuje za naprosto nepřijatelnou. 

„Všechna čtyři území, kde se konala referenda a kde podali ruské straně příslušnou žádost,“ odpověděl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku, zda v pátek budou smlouvy o připojení k Rusku podepsány se všemi čtyřmi regiony, anebo jen s částí z nich.

Jde o mezinárodně neuznávané „republiky“ pod ruskou kontrolou v Doněcké a Luhanské oblasti (DNR a LNR) na východě Ukrajiny a také o okupované části Chersonské a Záporožské oblasti na jihu. Podle agentury Reuters se Putin chystá oficiálně anektovat přibližně patnáct procent celkové rozlohy Ukrajiny.

Ceremoniál podepsání smluv o přistoupení těchto regionů k Rusku se v Kremlu uskuteční v 15:00 moskevského času (14:00 SELČ) a Putin při této příležitosti pronese rozsáhlý projev, upřesnil Peskov podle další ruské agentury Interfax. Na tento termín dostali pozvánku do Kremlu také ruští zákonodárci, kteří v předstihu podstoupili testy na koronavirus coby podmínku účasti na slavnosti. Peskov novinářům přislíbil, že je včas vyrozumí, zda se Putin v pátek večer zúčastní koncertu na moskevském Rudém náměstí.

V Moskvě se nyní nacházejí vůdcové kolaborační správy okupovaných ukrajinských oblastí, aby podle vlastního vyjádření dokončili připojení k Rusku.

To plně neovládá žádný z těchto čtyř regionů. I když okupuje většinu Luhanské oblasti, z Doněcké obsadilo jen asi dvě třetiny a ještě méně ze Záporožské, jejíž hlavní město je dál pevně v rukou Kyjeva. Na území všech čtyř se stále bojuje, Ukrajinci nyní mírně postupují.

Na Rudém náměstí se před páteční oslavou stavěly velkoplošné obrazovky. Západní tajné služby zvyšují aktivitu v obavách přiživovaných Kremlem, že by Rusko mohlo nasadit jaderné zbraně. Tamní doktrína počítá s jejich nasazením při existenciálním ohrožení státu. Podle americké vlády ale Moskva velký jaderný útok nechystá.

„Kremelské panoptikum,“ okomentoval událost Podoljak

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres v reakci ve čtvrtek řekl, že anexe nemají v moderním světě místo a ohrožují naději na mír v regionu. „Rozhodnutí pokračovat v procesu anexe Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti na Ukrajině nemá žádnou právní hodnotu a je odsouzeníhodné,“ řekl Guterres. Anexe je podle šéfa OSN „nebezpečnou eskalací“, která v moderním světě nemá místo.

„Kremelské panoptikum. Ohlášená přístupová ceremonie nedává z právního pohledu žádný smysl. Neexistující subjekty se nemohou připojit k rozpadající se zemi,“ komentoval na Twitteru připravovanou páteční událost poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Neplýtvejte časem na ruskou virtuální agendu. Realita bude mnohem zajímavější: protiofenziva, deokupace, tribunál,“ načrtl Podoljak ukrajinské plány.

Americký prezident Joe Biden označil hlasování o připojení k Rusku za „naprostý podvod“ zinscenovaný Moskvou a dodal, že USA anexi nikdy neuznají. „Spojené státy, a to chci říci zcela jasně, nikdy, nikdy, nikdy neuznají nároky Ruska na svrchované území Ukrajiny,“ řekl Biden po setkání s představiteli tichomořských ostrovů.

Odborníci: Divadlo pro Rusy

Jako určité divadlo události vidí i Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity v Brně. „Kreml vysílá signál do země a ve chvíli, kdy bude okupovaná území prezentovat jako součást Ruska, může ospravedlnit útoky,“ uvedl v pořadu 90'. Dodal, že je v platnosti onen narativ obrany, se kterým Rusko od začátku operuje. „Jde o divadlo nebo jakési ospravedlnění toho, co bude následovat – předvedení Rusům, že jde o obranný boj, nutnost, kterou musí podniknout,“ dodal. Legitimita těchto referend není podle Jiruška žádná.

20 minut
90’ ČT24: Rusko se chystá anektovat čtyři ukrajinská území
Zdroj: ČT24

S tím souhlasí i Martin Faix z Katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který zmínil, že stav okupovaných území se z hlediska mezinárodního práva nezmění. „Rusko se jen snaží vytvořit dojem legality,“ podotkl s tím, že Moskva chce vytvořit dojem, že následné útoky ze strany Ukrajiny na tato území by byly útokem na samotné Rusko.

Podotkl, že i legalita těchto referend je z podstaty věci pochybná. „Část obyvatelstva odešla, zůstala tam část, která podporuje připojení k Rusku.“ Zmínil, že z hlediska mezinárodního práva je toto proti všem principům. „Hlasování by mělo být svobodné a pokud se koná pod hlavněmi zbraní, tak o tom nemůže být řeč,“ míní. „V momentě, kdy použijete ozbrojenou sílu, tak to nemá punc legality,“ dodal s tím, že se v tomto ohledu nic nemění ani v případě poskytování pomoci Ukrajině. 

Lipavský: Nepřijatelné, proces byl zfalšovaný

Český ministr zahraničí Jan Lipavský krok Kremlu považuje za zcela nepřijatelný. „Odmítáme takovouto jednostrannou anexi, která proběhla na základě zcela zfalšovaného procesu, bez jakékoli legitimity. Podle mě ani nemá smysl mluvit o pseudoreferendech, protože to byla opravdu divadelní hra,“ uvedl Lipavský.

„Nadále se jedná o území Ukrajiny. Ukrajina má právo spravovat toto území,“ poznamenal šéf české diplomacie a vyzval Ruskou federaci, aby ukončila veškeré válečné aktivity a stáhla se z Ukrajiny.

Podle Lipavského je třeba postupovat jednotně na evropské úrovni a přijmout další balík protiruských sankcí. „V tuto chvíli se domlouvá, jeho obsah nicméně ještě není úplně dotažen do konce,“ dodal ministr.

3 minuty
Ministr zahraničí Lipavský o ruském úmyslu anektovat ukrajinská území
Zdroj: ČT24

Kroky Ruska nemají oporu v mezinárodním právu, konstatuje ústavní právník

Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve vysílání ČT24 zdůraznil, že z pohledu mezinárodního práva se vyhlášením nic nezmění. „To, co zítra (v pátek, pozn. red.) prohlásí orgány Ruské federace, nemá oporu v mezinárodním právu. A vzhledem k tomu, že postoupení území musí mít nějaký mezinárodněprávní základ - smlouvu, nebo jiný titul v mezinárodním právu, který zde absentuje - z pohledu práva to proto nic znamenat nebude,“ konstatoval.

Co se týče faktické kontroly nad územím, ta už je vykonávána ruskými představiteli, takže tam se podle Tomoszeka také nic nezmění. „Možná ze svého pohledu bude mít představu té právní fikce, že tam nějakou kontrolu vykonává. Takže může třeba začít obsazovat nějaké orgány a snažit se uplatňovat nějakou moc,“ uvedl. „To ale není ani legální, ani legitimní,“ dodal odborník na ústavní právo.

11 minut
Maxim Tomoszek o úmyslu Rusů anektovat ukrajinská území
Zdroj: ČT24

To, že „referenda“ neuznaly nejen západní země, ale také spojenci Ruska, podle něj ukazuje, že na první pohled je patrné, že tato „referenda“ skutečnými referendy nejsou.

„Když se podíváme na Ruskem deklarované výsledky, vypadá to, jakoby tam hlasovaly miliony lidí. Ale miliony lidí na tom území vůbec nejsou, drtivá většina obyvatel, kteří tam žili, tak jsou pryč, odešli kvůli válce. Je tedy zjevné, že výsledky jsou vymyšlené, že je to celé jakási šaráda a mezinárodní společenství je toto schopné na první pohled identifikovat a říci 'tohle pro nás nemá vůbec žádnou váhu',“ vysvětlil Tomoszek.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán obvinil Izrael a USA z „odpovědnosti za oběti protestů“

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že „nesou odpovědnost“ za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní podněcuje k násilí, hledá prý záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Přes dva týdny trvající protivládní protesty si podle lidskoprávních agentur vyžádaly nejméně dva tisíce obětí. Některým zatčeným protestujícím hrozí trest smrti.
před 23 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 6 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 9 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...