Kreml ohlásí anexi dalších ukrajinských území. Putin již podepsal dekrety

4 minuty
Události ČT: Kreml ohlásil anexi dalších ukrajinských území
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Informovala o tom ruská agentura TASS. Krok předchází chystané formální anexi okupovaných území Ukrajiny, kterou Kreml plánuje na pátek. Při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojena čtyři okupovaná ukrajinská území.

Putin ve výnosech nařídil, aby byla uznána „státní svrchovanost a nezávislost“ dvojice oblastí na jihu Ukrajiny, uvedl TASS. Rozhodnutí bylo přijato s „přihlédnutím k vůli obyvatel regionu“ v souladu se zásadami mezinárodního práva, které přisuzuje národům právo na sebeurčení, cituje dále agentura z dekretů, které vstupují v platnost dnem jejich podpisu.

Kyjev a Západ daly již dříve najevo, že „referenda“ narychlo zorganizovaná Moskvou dosazenými úřady ani anexi okupovaných ukrajinských území uznat nehodlají. USA zároveň spolupracují se svými spojenci na sankcích, které by mohly být uvaleny na Rusko v případě další anexe ukrajinského území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina na pokus Ruska zmocnit se další části jejího území zareaguje „velmi tvrdě“.

Lipavský: Anexe je naprosto nepřijatelná

Okupační správa uspořádala v uplynulých dnech na okupovaných územích o připojení pseudoreferenda, a to v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak chystanou ceremonii označil za nezákonné panoptikum. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek při návštěvě Kosova řekl, že anexi považuje za naprosto nepřijatelnou. 

„Všechna čtyři území, kde se konala referenda a kde podali ruské straně příslušnou žádost,“ odpověděl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku, zda v pátek budou smlouvy o připojení k Rusku podepsány se všemi čtyřmi regiony, anebo jen s částí z nich.

Jde o mezinárodně neuznávané „republiky“ pod ruskou kontrolou v Doněcké a Luhanské oblasti (DNR a LNR) na východě Ukrajiny a také o okupované části Chersonské a Záporožské oblasti na jihu. Podle agentury Reuters se Putin chystá oficiálně anektovat přibližně patnáct procent celkové rozlohy Ukrajiny.

Ceremoniál podepsání smluv o přistoupení těchto regionů k Rusku se v Kremlu uskuteční v 15:00 moskevského času (14:00 SELČ) a Putin při této příležitosti pronese rozsáhlý projev, upřesnil Peskov podle další ruské agentury Interfax. Na tento termín dostali pozvánku do Kremlu také ruští zákonodárci, kteří v předstihu podstoupili testy na koronavirus coby podmínku účasti na slavnosti. Peskov novinářům přislíbil, že je včas vyrozumí, zda se Putin v pátek večer zúčastní koncertu na moskevském Rudém náměstí.

V Moskvě se nyní nacházejí vůdcové kolaborační správy okupovaných ukrajinských oblastí, aby podle vlastního vyjádření dokončili připojení k Rusku.

To plně neovládá žádný z těchto čtyř regionů. I když okupuje většinu Luhanské oblasti, z Doněcké obsadilo jen asi dvě třetiny a ještě méně ze Záporožské, jejíž hlavní město je dál pevně v rukou Kyjeva. Na území všech čtyř se stále bojuje, Ukrajinci nyní mírně postupují.

Na Rudém náměstí se před páteční oslavou stavěly velkoplošné obrazovky. Západní tajné služby zvyšují aktivitu v obavách přiživovaných Kremlem, že by Rusko mohlo nasadit jaderné zbraně. Tamní doktrína počítá s jejich nasazením při existenciálním ohrožení státu. Podle americké vlády ale Moskva velký jaderný útok nechystá.

„Kremelské panoptikum,“ okomentoval událost Podoljak

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres v reakci ve čtvrtek řekl, že anexe nemají v moderním světě místo a ohrožují naději na mír v regionu. „Rozhodnutí pokračovat v procesu anexe Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti na Ukrajině nemá žádnou právní hodnotu a je odsouzeníhodné,“ řekl Guterres. Anexe je podle šéfa OSN „nebezpečnou eskalací“, která v moderním světě nemá místo.

„Kremelské panoptikum. Ohlášená přístupová ceremonie nedává z právního pohledu žádný smysl. Neexistující subjekty se nemohou připojit k rozpadající se zemi,“ komentoval na Twitteru připravovanou páteční událost poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Neplýtvejte časem na ruskou virtuální agendu. Realita bude mnohem zajímavější: protiofenziva, deokupace, tribunál,“ načrtl Podoljak ukrajinské plány.

Americký prezident Joe Biden označil hlasování o připojení k Rusku za „naprostý podvod“ zinscenovaný Moskvou a dodal, že USA anexi nikdy neuznají. „Spojené státy, a to chci říci zcela jasně, nikdy, nikdy, nikdy neuznají nároky Ruska na svrchované území Ukrajiny,“ řekl Biden po setkání s představiteli tichomořských ostrovů.

Odborníci: Divadlo pro Rusy

Jako určité divadlo události vidí i Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity v Brně. „Kreml vysílá signál do země a ve chvíli, kdy bude okupovaná území prezentovat jako součást Ruska, může ospravedlnit útoky,“ uvedl v pořadu 90'. Dodal, že je v platnosti onen narativ obrany, se kterým Rusko od začátku operuje. „Jde o divadlo nebo jakési ospravedlnění toho, co bude následovat – předvedení Rusům, že jde o obranný boj, nutnost, kterou musí podniknout,“ dodal. Legitimita těchto referend není podle Jiruška žádná.

20 minut
90’ ČT24: Rusko se chystá anektovat čtyři ukrajinská území
Zdroj: ČT24

S tím souhlasí i Martin Faix z Katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který zmínil, že stav okupovaných území se z hlediska mezinárodního práva nezmění. „Rusko se jen snaží vytvořit dojem legality,“ podotkl s tím, že Moskva chce vytvořit dojem, že následné útoky ze strany Ukrajiny na tato území by byly útokem na samotné Rusko.

Podotkl, že i legalita těchto referend je z podstaty věci pochybná. „Část obyvatelstva odešla, zůstala tam část, která podporuje připojení k Rusku.“ Zmínil, že z hlediska mezinárodního práva je toto proti všem principům. „Hlasování by mělo být svobodné a pokud se koná pod hlavněmi zbraní, tak o tom nemůže být řeč,“ míní. „V momentě, kdy použijete ozbrojenou sílu, tak to nemá punc legality,“ dodal s tím, že se v tomto ohledu nic nemění ani v případě poskytování pomoci Ukrajině. 

Lipavský: Nepřijatelné, proces byl zfalšovaný

Český ministr zahraničí Jan Lipavský krok Kremlu považuje za zcela nepřijatelný. „Odmítáme takovouto jednostrannou anexi, která proběhla na základě zcela zfalšovaného procesu, bez jakékoli legitimity. Podle mě ani nemá smysl mluvit o pseudoreferendech, protože to byla opravdu divadelní hra,“ uvedl Lipavský.

„Nadále se jedná o území Ukrajiny. Ukrajina má právo spravovat toto území,“ poznamenal šéf české diplomacie a vyzval Ruskou federaci, aby ukončila veškeré válečné aktivity a stáhla se z Ukrajiny.

Podle Lipavského je třeba postupovat jednotně na evropské úrovni a přijmout další balík protiruských sankcí. „V tuto chvíli se domlouvá, jeho obsah nicméně ještě není úplně dotažen do konce,“ dodal ministr.

3 minuty
Ministr zahraničí Lipavský o ruském úmyslu anektovat ukrajinská území
Zdroj: ČT24

Kroky Ruska nemají oporu v mezinárodním právu, konstatuje ústavní právník

Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve vysílání ČT24 zdůraznil, že z pohledu mezinárodního práva se vyhlášením nic nezmění. „To, co zítra (v pátek, pozn. red.) prohlásí orgány Ruské federace, nemá oporu v mezinárodním právu. A vzhledem k tomu, že postoupení území musí mít nějaký mezinárodněprávní základ - smlouvu, nebo jiný titul v mezinárodním právu, který zde absentuje - z pohledu práva to proto nic znamenat nebude,“ konstatoval.

Co se týče faktické kontroly nad územím, ta už je vykonávána ruskými představiteli, takže tam se podle Tomoszeka také nic nezmění. „Možná ze svého pohledu bude mít představu té právní fikce, že tam nějakou kontrolu vykonává. Takže může třeba začít obsazovat nějaké orgány a snažit se uplatňovat nějakou moc,“ uvedl. „To ale není ani legální, ani legitimní,“ dodal odborník na ústavní právo.

11 minut
Maxim Tomoszek o úmyslu Rusů anektovat ukrajinská území
Zdroj: ČT24

To, že „referenda“ neuznaly nejen západní země, ale také spojenci Ruska, podle něj ukazuje, že na první pohled je patrné, že tato „referenda“ skutečnými referendy nejsou.

„Když se podíváme na Ruskem deklarované výsledky, vypadá to, jakoby tam hlasovaly miliony lidí. Ale miliony lidí na tom území vůbec nejsou, drtivá většina obyvatel, kteří tam žili, tak jsou pryč, odešli kvůli válce. Je tedy zjevné, že výsledky jsou vymyšlené, že je to celé jakási šaráda a mezinárodní společenství je toto schopné na první pohled identifikovat a říci 'tohle pro nás nemá vůbec žádnou váhu',“ vysvětlil Tomoszek.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsuzují, mezi jiným viní Unii z toho, že se tak snaží „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 27 mminutami

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 37 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 4 hhodinami
Načítání...