Kreml ohlásí anexi dalších ukrajinských území. Putin již podepsal dekrety

4 minuty
Události ČT: Kreml ohlásil anexi dalších ukrajinských území
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekrety, kterými uznal nezávislost ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Informovala o tom ruská agentura TASS. Krok předchází chystané formální anexi okupovaných území Ukrajiny, kterou Kreml plánuje na pátek. Při páteční ceremonii v Kremlu budou k Rusku připojena čtyři okupovaná ukrajinská území.

Putin ve výnosech nařídil, aby byla uznána „státní svrchovanost a nezávislost“ dvojice oblastí na jihu Ukrajiny, uvedl TASS. Rozhodnutí bylo přijato s „přihlédnutím k vůli obyvatel regionu“ v souladu se zásadami mezinárodního práva, které přisuzuje národům právo na sebeurčení, cituje dále agentura z dekretů, které vstupují v platnost dnem jejich podpisu.

Kyjev a Západ daly již dříve najevo, že „referenda“ narychlo zorganizovaná Moskvou dosazenými úřady ani anexi okupovaných ukrajinských území uznat nehodlají. USA zároveň spolupracují se svými spojenci na sankcích, které by mohly být uvaleny na Rusko v případě další anexe ukrajinského území. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek varoval, že Ukrajina na pokus Ruska zmocnit se další části jejího území zareaguje „velmi tvrdě“.

Lipavský: Anexe je naprosto nepřijatelná

Okupační správa uspořádala v uplynulých dnech na okupovaných územích o připojení pseudoreferenda, a to v rozporu s ukrajinským i mezinárodním právem. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak chystanou ceremonii označil za nezákonné panoptikum. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) ve čtvrtek při návštěvě Kosova řekl, že anexi považuje za naprosto nepřijatelnou. 

„Všechna čtyři území, kde se konala referenda a kde podali ruské straně příslušnou žádost,“ odpověděl ve čtvrtek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku, zda v pátek budou smlouvy o připojení k Rusku podepsány se všemi čtyřmi regiony, anebo jen s částí z nich.

Jde o mezinárodně neuznávané „republiky“ pod ruskou kontrolou v Doněcké a Luhanské oblasti (DNR a LNR) na východě Ukrajiny a také o okupované části Chersonské a Záporožské oblasti na jihu. Podle agentury Reuters se Putin chystá oficiálně anektovat přibližně patnáct procent celkové rozlohy Ukrajiny.

Ceremoniál podepsání smluv o přistoupení těchto regionů k Rusku se v Kremlu uskuteční v 15:00 moskevského času (14:00 SELČ) a Putin při této příležitosti pronese rozsáhlý projev, upřesnil Peskov podle další ruské agentury Interfax. Na tento termín dostali pozvánku do Kremlu také ruští zákonodárci, kteří v předstihu podstoupili testy na koronavirus coby podmínku účasti na slavnosti. Peskov novinářům přislíbil, že je včas vyrozumí, zda se Putin v pátek večer zúčastní koncertu na moskevském Rudém náměstí.

V Moskvě se nyní nacházejí vůdcové kolaborační správy okupovaných ukrajinských oblastí, aby podle vlastního vyjádření dokončili připojení k Rusku.

To plně neovládá žádný z těchto čtyř regionů. I když okupuje většinu Luhanské oblasti, z Doněcké obsadilo jen asi dvě třetiny a ještě méně ze Záporožské, jejíž hlavní město je dál pevně v rukou Kyjeva. Na území všech čtyř se stále bojuje, Ukrajinci nyní mírně postupují.

Na Rudém náměstí se před páteční oslavou stavěly velkoplošné obrazovky. Západní tajné služby zvyšují aktivitu v obavách přiživovaných Kremlem, že by Rusko mohlo nasadit jaderné zbraně. Tamní doktrína počítá s jejich nasazením při existenciálním ohrožení státu. Podle americké vlády ale Moskva velký jaderný útok nechystá.

„Kremelské panoptikum,“ okomentoval událost Podoljak

Generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres v reakci ve čtvrtek řekl, že anexe nemají v moderním světě místo a ohrožují naději na mír v regionu. „Rozhodnutí pokračovat v procesu anexe Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti na Ukrajině nemá žádnou právní hodnotu a je odsouzeníhodné,“ řekl Guterres. Anexe je podle šéfa OSN „nebezpečnou eskalací“, která v moderním světě nemá místo.

„Kremelské panoptikum. Ohlášená přístupová ceremonie nedává z právního pohledu žádný smysl. Neexistující subjekty se nemohou připojit k rozpadající se zemi,“ komentoval na Twitteru připravovanou páteční událost poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. „Neplýtvejte časem na ruskou virtuální agendu. Realita bude mnohem zajímavější: protiofenziva, deokupace, tribunál,“ načrtl Podoljak ukrajinské plány.

Americký prezident Joe Biden označil hlasování o připojení k Rusku za „naprostý podvod“ zinscenovaný Moskvou a dodal, že USA anexi nikdy neuznají. „Spojené státy, a to chci říci zcela jasně, nikdy, nikdy, nikdy neuznají nároky Ruska na svrchované území Ukrajiny,“ řekl Biden po setkání s představiteli tichomořských ostrovů.

Odborníci: Divadlo pro Rusy

Jako určité divadlo události vidí i Martin Jirušek z Katedry mezinárodních vztahů Masarykovy univerzity v Brně. „Kreml vysílá signál do země a ve chvíli, kdy bude okupovaná území prezentovat jako součást Ruska, může ospravedlnit útoky,“ uvedl v pořadu 90'. Dodal, že je v platnosti onen narativ obrany, se kterým Rusko od začátku operuje. „Jde o divadlo nebo jakési ospravedlnění toho, co bude následovat – předvedení Rusům, že jde o obranný boj, nutnost, kterou musí podniknout,“ dodal. Legitimita těchto referend není podle Jiruška žádná.

20 minut
90’ ČT24: Rusko se chystá anektovat čtyři ukrajinská území
Zdroj: ČT24

S tím souhlasí i Martin Faix z Katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který zmínil, že stav okupovaných území se z hlediska mezinárodního práva nezmění. „Rusko se jen snaží vytvořit dojem legality,“ podotkl s tím, že Moskva chce vytvořit dojem, že následné útoky ze strany Ukrajiny na tato území by byly útokem na samotné Rusko.

Podotkl, že i legalita těchto referend je z podstaty věci pochybná. „Část obyvatelstva odešla, zůstala tam část, která podporuje připojení k Rusku.“ Zmínil, že z hlediska mezinárodního práva je toto proti všem principům. „Hlasování by mělo být svobodné a pokud se koná pod hlavněmi zbraní, tak o tom nemůže být řeč,“ míní. „V momentě, kdy použijete ozbrojenou sílu, tak to nemá punc legality,“ dodal s tím, že se v tomto ohledu nic nemění ani v případě poskytování pomoci Ukrajině. 

Lipavský: Nepřijatelné, proces byl zfalšovaný

Český ministr zahraničí Jan Lipavský krok Kremlu považuje za zcela nepřijatelný. „Odmítáme takovouto jednostrannou anexi, která proběhla na základě zcela zfalšovaného procesu, bez jakékoli legitimity. Podle mě ani nemá smysl mluvit o pseudoreferendech, protože to byla opravdu divadelní hra,“ uvedl Lipavský.

„Nadále se jedná o území Ukrajiny. Ukrajina má právo spravovat toto území,“ poznamenal šéf české diplomacie a vyzval Ruskou federaci, aby ukončila veškeré válečné aktivity a stáhla se z Ukrajiny.

Podle Lipavského je třeba postupovat jednotně na evropské úrovni a přijmout další balík protiruských sankcí. „V tuto chvíli se domlouvá, jeho obsah nicméně ještě není úplně dotažen do konce,“ dodal ministr.

3 minuty
Ministr zahraničí Lipavský o ruském úmyslu anektovat ukrajinská území
Zdroj: ČT24

Kroky Ruska nemají oporu v mezinárodním právu, konstatuje ústavní právník

Maxim Tomoszek z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve vysílání ČT24 zdůraznil, že z pohledu mezinárodního práva se vyhlášením nic nezmění. „To, co zítra (v pátek, pozn. red.) prohlásí orgány Ruské federace, nemá oporu v mezinárodním právu. A vzhledem k tomu, že postoupení území musí mít nějaký mezinárodněprávní základ - smlouvu, nebo jiný titul v mezinárodním právu, který zde absentuje - z pohledu práva to proto nic znamenat nebude,“ konstatoval.

Co se týče faktické kontroly nad územím, ta už je vykonávána ruskými představiteli, takže tam se podle Tomoszeka také nic nezmění. „Možná ze svého pohledu bude mít představu té právní fikce, že tam nějakou kontrolu vykonává. Takže může třeba začít obsazovat nějaké orgány a snažit se uplatňovat nějakou moc,“ uvedl. „To ale není ani legální, ani legitimní,“ dodal odborník na ústavní právo.

11 minut
Maxim Tomoszek o úmyslu Rusů anektovat ukrajinská území
Zdroj: ČT24

To, že „referenda“ neuznaly nejen západní země, ale také spojenci Ruska, podle něj ukazuje, že na první pohled je patrné, že tato „referenda“ skutečnými referendy nejsou.

„Když se podíváme na Ruskem deklarované výsledky, vypadá to, jakoby tam hlasovaly miliony lidí. Ale miliony lidí na tom území vůbec nejsou, drtivá většina obyvatel, kteří tam žili, tak jsou pryč, odešli kvůli válce. Je tedy zjevné, že výsledky jsou vymyšlené, že je to celé jakási šaráda a mezinárodní společenství je toto schopné na první pohled identifikovat a říci 'tohle pro nás nemá vůbec žádnou váhu',“ vysvětlil Tomoszek.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou byl problém s elektřinou. Prezident poté nastoupil do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vracel preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Japonský soud uložil doživotí za vraždu expremiéra Abeho

Japonský soud uložil doživotní trest muži obžalovanému z vraždy bývalého premiéra Šinzóa Abeho. Pětačtyřicetiletý Tecuja Jamagami se již loni k vraždě předsedy vlády přiznal. Případ podle agentury AP vynesl na světlo dlouhá léta trvající vazby japonských vládních politiků na kontroverzní jihokorejskou Církev sjednocení.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 4 hhodinami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek.
před 5 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM) se operace uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 8 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...