Zástupci Evropské unie se snažili na summitu v Bruselu přesvědčit Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), aby podepsalo deklaraci jasně odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Podle diplomatů ale tento krok odmítla Venezuela, Nikaragua či Kuba, které mají blízké vztahy s Moskvou. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) dal summit nový impulz pro rozvíjení vzájemných vztahů. V regionu vidí nové možnosti obchodní spolupráce.
EU chce po státech Latinské Ameriky, aby odsoudily Ruskou agresi proti Ukrajině. Spojenci Kremlu vzdorují
Společná deklarace, která je hlavním oficiálním výstupem dvoudenního jednání lídrů, obecně hovoří například o posilování obchodních a politických vazeb, společném boji proti klimatickým změnám, chudobě či diskriminaci.
Zástupci CELAC však podle diplomatických zdrojů odmítli jakoukoli zmínku o Rusku jako viníku konfliktu na Ukrajině. Ačkoli řada zámořských států s odsouzením ruské invaze souhlasí, Venezuela, Nikaragua a Kuba, jejichž autoritářské vlády mají blízké vztahy k Moskvě, deklaraci blokovaly.
„To se týká celého světového řádu, pokud nějaká země napadne jinou zemi. Nelze obětovat takto důležitý princip třeba jen tomu, abychom měli dobré obchodní vztahy,“ zdůraznil po jednání Fiala. Česko patřilo k zemím, které z deklarace odsouzení Moskvy vynechat nechtěly.
Rozpory přetrvávají i v jiných oblastech
Předmětem sporů byly také další body deklarace. Zvláště karibské země se snažily do prohlášení prosadit zmínku o reparacích za obchod s otroky, z něhož v minulých staletích těžily evropské koloniální velmoci. Evropské státy souhlasily s vyjádřením lítosti nad utrpením obětí otrokářských praktik, k finančnímu odškodnění však podle zdrojů z jednání svolit nechtěly.
Šéfové států EU a Latinské Ameriky spolu zasedli po osmi letech a řada evropských lídrů připouštěla, že dlouhá doba nezájmu o zámořský region umožnila přenechat investiční iniciativu Číně. Pro evropské země je přitom oblast významná mimo jiné kvůli množství strategických surovin, jako je lithium, které se těží v jihoamerických zemích.
„Vidíme možnosti rozvíjení obchodní a ekonomické spolupráce,“ prohlásil Fiala. Pro české firmy dosud nebyl latinskoamerický region tak zajímavý, jako například geograficky bližší Asie. Některé firmy však již úspěšně působí v Chile či v Brazílii. Podle Fialy by mohly v regionu působit například firmy z odvětví energetiky, těžby surovin, strojírenství, automobilového průmyslu, pokročilých technologií či kybernetické bezpečnosti.
Fiala a Lipavský hovořili o výsledcích summitu EU s Latinskou Amerikou (zdroj: ČT24)