EU chce po státech Latinské Ameriky, aby odsoudily Ruskou agresi proti Ukrajině. Spojenci Kremlu vzdorují

Zástupci Evropské unie se snažili na summitu v Bruselu přesvědčit Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC), aby podepsalo deklaraci jasně odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Podle diplomatů ale tento krok odmítla Venezuela, Nikaragua či Kuba, které mají blízké vztahy s Moskvou. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) dal summit nový impulz pro rozvíjení vzájemných vztahů. V regionu vidí nové možnosti obchodní spolupráce.

Společná deklarace, která je hlavním oficiálním výstupem dvoudenního jednání lídrů, obecně hovoří například o posilování obchodních a politických vazeb, společném boji proti klimatickým změnám, chudobě či diskriminaci.

Zástupci CELAC však podle diplomatických zdrojů odmítli jakoukoli zmínku o Rusku jako viníku konfliktu na Ukrajině. Ačkoli řada zámořských států s odsouzením ruské invaze souhlasí, Venezuela, Nikaragua a Kuba, jejichž autoritářské vlády mají blízké vztahy k Moskvě, deklaraci blokovaly.

„To se týká celého světového řádu, pokud nějaká země napadne jinou zemi. Nelze obětovat takto důležitý princip třeba jen tomu, abychom měli dobré obchodní vztahy,“ zdůraznil po jednání Fiala. Česko patřilo k zemím, které z deklarace odsouzení Moskvy vynechat nechtěly. 

Rozpory přetrvávají i v jiných oblastech

Předmětem sporů byly také další body deklarace. Zvláště karibské země se snažily do prohlášení prosadit zmínku o reparacích za obchod s otroky, z něhož v minulých staletích těžily evropské koloniální velmoci. Evropské státy souhlasily s vyjádřením lítosti nad utrpením obětí otrokářských praktik, k finančnímu odškodnění však podle zdrojů z jednání svolit nechtěly.

Šéfové států EU a Latinské Ameriky spolu zasedli po osmi letech a řada evropských lídrů připouštěla, že dlouhá doba nezájmu o zámořský region umožnila přenechat investiční iniciativu Číně. Pro evropské země je přitom oblast významná mimo jiné kvůli množství strategických surovin, jako je lithium, které se těží v jihoamerických zemích.

„Vidíme možnosti rozvíjení obchodní a ekonomické spolupráce,“ prohlásil Fiala. Pro české firmy dosud nebyl latinskoamerický region tak zajímavý, jako například geograficky bližší Asie. Některé firmy však již úspěšně působí v Chile či v Brazílii. Podle Fialy by mohly v regionu působit například firmy z odvětví energetiky, těžby surovin, strojírenství, automobilového průmyslu, pokročilých technologií či kybernetické bezpečnosti.

6 minut
Fiala a Lipavský hovořili o výsledcích summitu EU s Latinskou Amerikou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Ztráta je obrovská.“ Francie si připomíná deset let od teroru

Francie si ve čtvrtek připomíná deset let od teroristických útoků v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže, při nichž ozbrojenci zabili 130 lidí. Na řadě míst metropole se konají pietní akce, výstavy i koncerty. Hlavní státní ceremonie se účastní prezident Emmanuel Macron, který přes den navštívil všechna místa útoků, k nimž se přihlásila organizace Islámský stát (IS).
11:31Aktualizovánopřed 11 mminutami

V Německu zadrželi dalšího člena Hamásu, měl obstarávat zbraně k útokům

Německá policie zadržela dalšího člena palestinské teroristické organizace Hamás. Podle generálního státního zastupitelství v Karlsruhe je podezřelý, že se zapojil do obstarávání zbraní pro útoky na izraelské či židovské objekty v Německu nebo jinde v Evropě. Muže policisté zadrželi ve vlaku po příjezdu z Dánska. Už v úterý zadrželi po příjezdu z Česka jiného podezřelého člena Hamásu. Celkem je už v případu šest zatčených.
před 24 mminutami

Cla na levné balíky z Číny budou již příští rok, rozhodli ministři EU

Unijní ministři financí se ve čtvrtek v Bruselu dohodli, že co nejdříve v roce 2026 zavedou cla na balíky s nízkou hodnotou přicházející do zemí Evropské unie. Tento krok zasáhne i čínské on-line prodejce Shein nebo Temu. Původní plán spočíval ve zrušení osvobození od cla pro balíky v hodnotě nižší než 150 eur (přes 3600 korun) až v roce 2028. Miliardy balíků přicházejících do EU převážně z Číny však vyvolaly negativní reakci podniků a vznikl tlak na politiky, aby jednali rychleji, poznamenala agentura Reuters.
před 24 mminutami

Europoslanci podpořili snížení emisí o 90 procent do roku 2040

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Parlament odsouhlasil také snížení byrokracie a zmírnění zátěže pro firmy v souvislosti s podáváním zpráv o udržitelnosti.
11:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Židovští osadníci zapálili na Západním břehu mešitu, uvedli místní

Židovští osadníci v noci na čtvrtek při dalším útoku na palestinské obce na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu zapálili mešitu. Uvedli to tamní obyvatelé. Ve středu přitom násilnosti osadníků odsoudili i izraelský prezident Jicchak Herzog či náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir. Reagovali na úterní útok na dvě palestinské vesnice, při nichž se osadníci střetli i s izraelskými vojáky.
před 1 hhodinou

Polsko zákazem potratů porušilo úmluvu o lidských právech

Polsko porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, když v roce 2020 drasticky omezilo přístup k potratům včetně těch u postižených plodů, rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ECHR). Částečně vyhověl stížnosti ženy, kterou podala po rozhodnutí polského ústavního soudu o zákazu potratů.
před 2 hhodinami

Německá vláda se shodla na plošných odvodech i možné povinné službě

Německé vládní strany se dohodly na návrhu nové podoby vojenské služby. Odvody budou plošné, zákon stanoví i cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou „povinnou vojenskou službu z potřeby“. S odvoláním na své zdroje obeznámené s nočním jednáním koaličních stran to napsala agentura DPA.
09:57Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump podepsal obnovení financování vlády

Americký prezident Donald Trump ve středu večer místního času (v noci na čtvrtek SEČ) podepsal návrh zákona, který po bezmála 43 dnech plně obnovuje financování vládních úřadů. Návrh dříve schválila republikánská většina ve Sněmovně reprezentantů. Federální úřady již provoz obnovují, očekává se, že vládní služby budou znovu zprovozněny v nejbližších dnech.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...