Moskva se snaží udržet alespoň nějaké mezinárodní partnery, pokusit se s nimi navázat ekonomickou spolupráci a zároveň legitimizovat invazi na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie v posledních dnech vyrazil přesvědčovat Latinskou Ameriku. Brazilský prezident Lula da Silva už dal najevo, že za konflikt mohou obě strany a Západ jej umocňuje dodávkami zbraní. Kyjev jeho slova pobouřila. Lavrov poté zamířil do autoritářských států v regionu, po Venezuele ho čeká návštěva Kuby či Nikaraguy.
Návštěva z Kremlu se dočkala v Brazílii slavnostního přivítání. Jihoamerická země se náklonností k Rusku netají a i současný režim vzbuzuje svou pozicí k Moskvě a její agresi na Ukrajině kritiku na Západě. „Pokud jde o proces na Ukrajině, jsme vděčni našim brazilským přátelům za jejich výborné porozumění, jak tato situace vznikla. Jsme vděční za snahu přispět k hledání způsobů, jak ji urovnat,“ prohlásil Lavrov.
Brazilský lídr Lula da Silva vyzývá, aby Západ a Kyjev usedli k jednacímu stolu s Ruskem. Zdůrazňuje sice, že odsuzuje narušení ukrajinské integrity a že je pro to, aby se Rusové z Ukrajiny stáhli, na druhou stranu je ale toho názoru, že by obránci země měli Moskvě obětovat Krym.
Před kamerami se Lavrov sešel pouze se svým protějškem, u Luly měl soukromou audienci. „Zopakoval jsem ochotu Brazílie přispět k mírovému řešení konfliktu a připomněl jsem výroky prezidenta Luly, který říká, že chce usnadnit vytvoření skupiny spřátelených zemí a zprostředkovat jednání mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedl brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira.
Společná řeč
Latinskoamerické turné poté pokračovalo do Venezuely za socialistickým vůdcem Nicolásem Madurem. Lavrov se s ním dohodl na spolupráci v energetice i zemědělství a rétoriku společně přitvrdili i směrem ke Spojeným státům a protiruským sankcím.
„Sleduji vás na vašich četných cestách po celém světě. Vždy ve světě šíříte pravdu o Rusku,“ řekl Lavrovovi Maduro. „Naše spolupráce ve skutečnosti přispívá k posílení základů nezávislého národního hospodářství, nezávislého na rozmarech a vydírání našich západních kolegů,“ poznamenal při návštěvě ruský ministr.
Lavrov nyní pokračuje do dalších lokálních levicových zemí s autoritářským režimem – do Nikaraguy a na Kubu. I když je význam těchto partnerů Moskvy o poznání menší než třeba u Číny, Rusové nepodceňují ani tyto návštěvy. Cílem Lavrovovy cesty je newyorské sídlo OSN, kde má jednat o vývozu ukrajinského obilí a kde bude chtít ukázat, že Rusko ještě není v naprosté izolaci.
„Aktivita Ruska v Latinské Americe není nijak překvapivá. Viděli jsme to u Sovětského svazu. Jen za poslední rok navštívil Lavrov Afriku na třech cestách. Myslím, že ta snaha není úspěšná. Pokud jde o hlasování ve Valném shromáždění OSN, kdy 141 zemí hlasovalo pro nelegálnost invaze, tak po roce to bylo opět 141 zemí. Na druhou stranu bych si po všech těch válečných zločinech spáchaných Ruskem představoval, že se řada zemí od Ruska výrazněji odkloní,“ konstatoval náměstek pro řízení evropské sekce při ministerstvu zahraničí Jaroslav Kurfürst.
Ani Brazílie podle něj není vysloveně spojenec Moskvy. I prezident Lula da Silva podle něj po kritice ze strany západních zemí krotil svá vyjádření a odsoudil ruskou agresi a narušení územní integrity na Ukrajině. „Loni i letos Brazílie hlasovala ve prospěch rezoluce odsuzující ruskou agresi,“ podotkl Kurfürst.
