Ukrajina se podle polského prezidenta Andrzeje Dudy stala obětí brutálního, nevyprovokovaného a neopodstatněného útoku ze strany Ruska. Nad polskou pohraniční obcí Medyka se podle agentury Reuters rozezněly sirény a zástupce ministerstva zahraničí oznámil, že Polsko začne otevírat přijímací centra pro uprchlíky z Ukrajiny. Také slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že jeho země poskytne pomoc lidem, kteří z východu prchají před válkou. Útok odsoudil i maďarský premiér Viktor Orbán, rovněž Maďarsko je na uprchlíky připraveno. Česko podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) čeká, že přijme tisíce uprchlíků. Aktuálně zřejmě budou přicházet Ukrajinci, kteří už v Česku mají zázemí, upřesnil.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Spolupracujeme s našimi spojenci z NATO a Evropské unie, společně odpovíme na brutální ruskou agresi a nenecháme Ukrajinu bez podpory,“ napsal polský prezident Duda na Twitteru.
Polské ministerstvo zahraničí zároveň vyzvalo všechny Poláky, kteří jsou nyní na Ukrajině, k okamžitému návratu. Mají se zaregistrovat do elektronického systému ministerstva. Vládní mluvčí sdělil, že polská diplomatická mise na Ukrajině zůstane otevřená „tak dlouho, jak to bude možné“.
Nad obcí Medyka se dopoledne rozezněly sirény. Tamním hraničním přechodem do Polska odcházejí lidé z Ukrajiny.
Centra pro uprchlíky
Polský premiér Mateusz Morawiecki uvedl, že Evropská unie by měla přijmout „nejtvrdší možné sankce proti Rusku“. Dodal, že podpora Ukrajiny musí být „skutečná“. Večer se v Bruselu koná mimořádný summit sedmadvacítky.
Ministerstvo obrany také v prohlášení informovalo o zvýšení pohotovosti pro obranné i operační složky armády. „Polské vojenské síly budou reagovat podle situace,“ uvádí se v prohlášení, podle nějž je ministr obrany Mariusz Blaszcak v kontaktu s velením spojeneckých armád.
Americký velvyslanec v Polsku Mark Brzezinski prohlásil, že Polsko je jako člen NATO v bezpečí a Amerika stojí při něm. V rozhovoru s televizí TVN24 řekl, že v Polsku je deset tisíc amerických vojáků a „všichni v polských základnách jsou připraveni na jakýkoli scénář“. Zmínil se rovněž o tom, co řekl americký ministr obrany Lloyd Austin, totiž že Rusko má v aktivní službě dvě stě tisíc vojáků a pod NATO spadají dva miliony vojáků včetně nejnovějších zbraní. „Jak to mezi NATO a Ruskem skončí? To ví každý,“ prohlásil.
Ráno se kvůli ruskému útoku na Ukrajinu sešel polský vládní výbor pro národní bezpečnost a obranu. V jeho čele stojí vicepremiér a předseda nejsilnější polské politické strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński.
Otevřené jsou všechny hraniční přechody, hlásí Slovensko
Šéf slovenské vlády na Facebooku poznamenal, že „Rusko zaútočilo na slabšího, jehož jediným proviněním je to, že chtěl žít mírumilovně podle svých představ jako jiné svrchované národy“. Jménem slovenského kabinetu jednání ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho spolupracovníků se „vší rozhodností“ odsoudil.
Dodal, že absolutní prioritou je nastolení míru. „Dnes však víme, že je možné ho dosáhnout jen tím, že demokratické státy budou mít vůči diktaturám a despotům vojenskou převahu a jejich odvetné kroky za agresi budou mít silnou odstrašující sílu,“ napsal Heger.
Ministerstvo vnitra zároveň oznámilo, že v současnosti jsou v provozu všechny hraniční přechody na hranici s Ukrajinou, kromě železničního hraničního přechodu Černá nad Tisou – Čop, kde byla zastavena osobní doprava. „Vstup bude umožněn všem osobám, které utíkají před tímto válečným konfliktem,“ informovala slovenská policie.
Na sociálních sítích dále píše o tom, že vstup na území Slovenské republiky bude umožněn po individuálním posouzení i osobám, které nebudou mít platný cestovní doklad (biometrický pas).
Maďarsko se do bojů nezapojí, poskytne pomoc
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó na svém facebookovém profilu napsal, že „válka je ten nejhorší scénář a že úkolem je nyní jako vždy zajistit bezpečnost maďarského lidu“. Maďarský premiér Viktor Orbán patří mezi největší stoupence Vladimira Putina v Evropské unii, šéf Kremlu ho naposledy přijal začátkem tohoto měsíce.
Orbán sám po čtvrteční schůzi bezpečnostní rady ruský útok na Ukrajinu odsoudil. „Spolu s našimi spojenci v EU a NATO ruský vojenský útok odsuzujeme,“ řekl s tím, že Maďarsko se do bojů nezapojí a bezpečnost Maďarů je nejdůležitější. Řekl ale také, že Maďarsko poskytne Ukrajině humanitární pomoc a je připraveno přijmout prchající.
Maďarský ministr obrany Tibor Benkö ve středu řekl, že se Budapešť musí připravit přijmout v případě potřeby tisíce uprchlíků.
OSN varuje před humanitární krizí
Po čtvrtečním ruském útoku na Ukrajinu muselo opustit svůj domov zhruba sto tisíc lidí a několik tisíc jich odešlo do sousedních zemí, hlavně do Moldavska a Rumunska. Agentuře Reuters to sdělila mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, je na Ukrajině stále mimo svůj domov zhruba 1,4 milionu lidí. Agentury OSN varují před vážnou humanitární krizí v zemi.
Mluvčí UNHCR uvedla, že číslo je odhadem na základě informací od ukrajinských úřadů a partnerů institucí OSN. Podle šéfa UNHCR Filippa Grandiho budou dopady bojů na civilisty „devastující“. Jeho úřad vyzval okolní země, aby otevřely hranice uprchlíkům a vytvořily pro ně bezpečné útočiště.
