Česko už nestojí o ruské konzuláty ve Varech a v Brně. Velvyslance z Moskvy a Minsku stahuje na konzultace

Brífink po jednání Bezpečnostní rady státu z 24. února (zdroj: ČT24)

Česko odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně, současně pozastavilo chod svých zastoupení v Petrohradě a Jekatěrinburgu a na konzultace do Prahy stahuje své velvyslance z Minsku a Moskvy. Po jednání Bezpečnostní rady státu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Pro Ukrajinu Česko vyčlení humanitární pomoc ve výši tří set milionů korun. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je Česko připraveno přijmout vysoké tisíce ukrajinských uprchlíků. Ukrajinští občané, kterým končí pobyt na území České republiky, si budou moci požádat o speciální typ víz v rámci zjednodušené procedury.

On-line přenos

Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)

  • 23:49

    Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu. 

  • 22:55

    Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.

  • 22:31
    Vykřičník

    Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.

„Chci znovu ujistit všechny občany ČR, že v tuto chvíli nejsou žádné informace ani signály o tom, že by naší zemi nebo jejím občanům hrozilo jakékoli bezprostřední nebezpečí,“ uvedl premiér na okraj tiskové konference po jednání Bezpečnostní rady státu.

Následně oznámil, že Česko uzavřelo své zastoupení v ukrajinské metropoli. „Uzavřeli jsme ambasádu v Kyjevě a diplomatickou podporu našim občanům na Ukrajině nabízí konzulát ve Lvově. Platí opakovaná výzva vlády, aby všichni, kteří nemusí být na Ukrajině, tuto zemi opustili a vrátili se do České republiky,“ zdůraznil. Podle dostupných informací ruská armáda míří k centrální kyjevské oblasti a s ukrajinskými silami svádí boj o místní letiště. 

Diplomatický mráz

Ruská agrese se českého diplomatického provozu dotýká i mimo hranice Ukrajiny. „Odvoláváme souhlas s provozem konzulátu Ruské federace v Karlových Varech a v Brně a zároveň pozastavujeme provoz našich konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu,“ oznámil Fiala.

„Znamená to, že ti diplomaté už nejsou na území České republiky potřeba,“ dodal. Je to podle něj krok, který má velmi konkrétní význam a dopad na kontakty mezi oběma zeměmi, „ale je to také krok, který má i symbolický význam. Ukazuje jasně postoj české vlády a českého státu a je to reakce na ruskou agresivní politiku“, doplnil.

Rusku tak pro příště v Česku zůstane jen ambasáda v Praze, zastavení chodu petrohradského a jekatěrinburského konzulátu současně předjímá tah Ruské federace, která při diplomatických přestřelkách obvykle postupuje recipročně - a právě zastavení zmíněných konzulátů by nyní zřejmě stejně následovalo.

„Předpokládám, že to povede k uzavření generálního konzulátu v Karlových Varech, do té doby by měl dle našich informací poskytovat své služby tak jak doposud. Neznám podrobnosti, kdy bylo odvolání sděleno velvyslanectví a zda je nějaká lhůta pro ukončení činnosti,“ reagovala primátorka Karlových Varů Andrea Pfeffer Ferklová (ANO). Karlovarský hejtman Petr Kulhánek (za STAN) rozhodnutí státu rozumí. Není podle něj žádoucí, aby na českém území působili diplomaté státu, který je agresorem vůči jiné svobodné zemi.

Ministerstvo zahraničí si současně pozve na konzultace do Prahy české velvyslance v Rusku a Bělorusku, doplnil ministerský předseda. V diplomatickém jazyce jde o jednu z nejráznějších reakcí při zhoršení bilaterálních styků. Neznamená ale přerušení diplomatických kanálů, jako by ho značilo vypovídání ambasadorů.

Fiala se kvůli dění na Ukrajině zúčastní večerní mimořádné schůzky prezidentů a premiérů zemí EU v Bruselu, na pátek svolal mimořádné zasedání vlády. Po něm počítá s účastí na on-line summitu NATO.

Humanitární pomoc Ukrajině bude víc než 300 milionů

Premiér také ujistil, že Česko je připraveno na výpadky dodávek surovin, jako je ropa nebo zemní plyn. „Předpokládáme taky, a víme to, že konkrétní kroky dělá také Evropská unie,“ řekl. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prý Fialu ujistila, že jsou připraveny dohody se třetími zeměmi, které by byly schopny pokrýt výpadky dodávek těchto surovin z Ruska.

„Rozhodli jsme se posílit naši humanitární pomoc směrem k Ukrajině. Na dnešní Bezpečnostní radě státu jsme se rozhodli uvolnit bezprostředně 50 milionů korun a dalších 250 milionů, tedy dohromady více než 300 milionů korun uvolňujeme na humanitární pomoc. Ministerstvo vnitra spouští také informační servis pro ukrajinské občany v České republice,“ dodal premiér.

Česko je připraveno přijmout tisíce uprchlíků

Ukrajinci žijící v Česku mohou počítat kvůli ruské invazi s případným prodloužením povolení k pobytu, avizoval ministr vnitra Vít Rakušan po čtvrtečním mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu. Uvedl, že jich je na šedesát tisíc. Česko má podle něj připraveny plány na přijetí vysokých tisíců uprchlíků, upřesnit číslo nechtěl. Aktuálně zřejmě budou přicházet Ukrajinci, kteří už v Česku mají zázemí, řekl.

„Ten plán jsme rozdělili do čtyř stupňů dle intenzity. Dnes jsme aktivovali zelený stupeň, to znamená ten nejmírnější,“ upřesnil Rakušan na brífinku ministerstva vnitra. „Zřídili jsme speciální linku pomoci, kam se mohou občané Ukrajiny obracet se svými žádostmi o radu, pomoc, asistenci. Zřídili jsme zároveň speciální e-mailovou adresu ukrajina@mvcr.cz, bude fungovat web, kde se budou ukrajinští občané dočítat informace přímo v ukrajinštině, a samozřejmě jim bude maximálně poskytována asistence,“ vysvětlil ministr vnitra, co znamená spuštění prvního stupně plánu.

Současně je možné, že v případě branné povinnosti se část občanů Ukrajiny žijících v tuzemsku do vlasti vrátí. „V takovém případě bychom se pokusili pro ně připravit takový způsob transportu a dopravy, který by jim to umožňoval alespoň v nějaké míře komfortu a pohodlí v této velmi nepříjemné situaci,“ řekl. Zároveň ukrajinští občané, kterým končí pobyt na území České republiky, si budou moci požádat o speciální typ víz v rámci zjednodušené procedury.

Brífink k přípravám Česka na možnou vlnu migrace z Ukrajiny (zdroj: ČT24)

Příbuzní Ukrajinců, kteří už jsou v Česku, mohou přijet jen s pasem

Ukrajince žijící na území Česka, kterým by případně končil pobyt, Rakušan ujistil, že nemusí nijak spěchat. „Určitě se teď nebude postupovat cestou vyhošťování kohokoli, komu by o den, dva, tři, o týden vypršelo povolení k pobytu v rámci České republiky. Ti z vás, kteří mají pobyt ještě delší dobu v České republice, opět nemusíte teď s ničím akutním přicházet sem na úřad, ty pobyty platí a samozřejmě ten systém prodlužování víz bude platit i v dalších týdnech, měsících,“ slíbil ministr. Není podle něj potřeba teď pracoviště, která budou velmi zjednodušenou procedurou prodlužovat tento zvláštní typ víz, zahltit.

„Pokud má někdo na Ukrajině své rodinné příslušníky, mohou přijít do České republiky na základě běžného vstupu na svůj cestovní pas. Veškeré další procedury, žádost o možnost delšího pobytu v České republice, už budou řešeny přímo tady a v tomto případě se jim jistě bude vycházet vstříc,“ avizoval Rakušan a dodal, že v pátek přijde na vládu s návrhem dalšího stupně opatření. V něm budou například zřízena kontaktní pracoviště, která zajistí ubytování, stravu nebo zdravotní asistenci.

Ministerstvo navrhuje vízum ke strpění

„Ministerstvo vnitra navrhuje strpění, podle nás je lepší doplňková ochrana,“ řekl ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Vízum k pobytu do devadesáti dnů je v Česku možné mimořádně prodloužit, a to třeba z humanitárních důvodů. Takzvané vízum ke strpění se může prodlužovat maximálně na jeden rok. Pokud ani poté nemohou cizinci odjet, je možné požádat o dlouhodobý pobyt za účelem strpění.

Doplňková ochrana představuje dočasný azyl. Přiznává se třeba lidem z válečných oblastí. Ti, kdo ji mají, mohou legálně pracovat. Podle humanitárních organizací je potřeba příchozím zajistit i zdravotní pojištění, místa ve školách, psychologickou péči a případně dávky v nouzi. Šéf OPU podotkl, že v 90. letech Česko zvládlo přijmout tisíce uprchlíků ze zemí bývalé Jugoslávie. Dobročinné organizace a dobrovolníci se na pomoci podílejí.