V Tiraně jednali zástupci Bruselu se státy západního Balkánu. Debatu vedl český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) coby zástupce předsednické země. Účastníci summitu se věnovali situaci na Ukrajině i možnému riziku teroristických útoků v Evropě. Podle lídrů riziko stoupá i v souvislosti s migrační vlnou do Evropy.
Brusel tlačí na Srbsko a Albánii ohledně vízové politiky
3 minuty
Události ČT: Summit EU – Balkán v Tiraně
Kvůli stále rostoucímu migračnímu tlaku zpřísňují unijní státy opatření na pozemních trasách a zavádějí kontroly na svých vnitřních hranicích. Debata v Tiraně mezi zástupci Bruselu a států západního Balkánu, který je branou do Evropy pro stovky tisíc běženců, se odehrávala v nelehké době.
„Schengen je hodnota, kterou musíme chránit, to je vymoženost evropské integrace a pokud se jednoduše smíříme s tím, že budeme zavádět kontroly na vnitřních hranicích, popíráme tím jeho ideu. Berme to vše jako dočasná opatření a hledejme řešení jinde,“ vyzval Rakušan.
Cesta do Evropy vede přes Srbsko
Zástupci Evropské sedmadvacítky jednali se státy západního Balkánu hlavně o sladění vízové politiky. Odlišná pravidla má například Albánie nebo Srbsko, které čelí v posledních měsících kritice.
Právě přes Srbsko proudí do Evropy hodně běženců třeba z Tuniska nebo Burundi, a to díky uvolněné vízové politice. Jenže srbská delegace do Tirany vůbec nepřijela. Na jednání zazněly od několika lídrů vůči Bělehradu výhrady.
„Srbský ministr vnitra Bratislav Gašić mi ve čtvrtek poslal dopis, ve kterém se opravdu omlouval. Doufám, že ho brzy osobně potkám. Samozřejmě spolupráce se Srbskem je klíčová a omezení vydávání víz má v jeho případě největší význam,“ poznamenala eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.
Srbsko ale slíbilo změny. Stejně jako Albánie, která jednání hostila. Balkánská migrační trasa, která přes region vede, je přitom nejvytíženější od konce migrační krize v roce 2016. Jen letos se přes ni dostalo do Evropy třikrát víc běženců než loni.
