Přerozdělování migrantů nefunguje, řešení je třeba hledat v zemích původu, míní Bžoch

29 minut
Bžoch byl hostem v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Na migračním paktu Evropské unie (EU) je pozitivní detence migrantů v okrajových členských státech, míní místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO). V pořadu Interview ČT24 zároveň kritizoval, že návrh dohody stále obsahuje přerozdělování, které dle jeho mínění nefunguje. Naopak vyzýval k zvýšení diplomatického tlaku na země, odkud migranti do EU přicházejí. Zavedení namátkových policejních kontrol na hranicích se Slovenskem však podle něj přišlo včas.

„Máme s policejními kontrolami zkušenost z minulého volebního období, kdy jsme k tomu přistoupili poté, co se zvyšoval migrační tlak i na Českou republiku,“ řekl. Reagovat je podle něj potřeba také na příchod migrantů na jih Itálie nebo na ostrovy ve Středozemním moři, které patří k evropským státům.

„Když Němci říkají, že mají velké záchyty a že zavedou kontroly, tak Česko, Slovensko, Polsko i Rakousko nemají jinou možnost, než je také zavést a zjistit, jestli čísla opravdu rostou,“ dodal Bžoch. Kontroly na českých hranicích přišly podle něj včas. Stálá přítomnost policejního dohledu však komplikuje život veřejnosti, a její zavedení je nutné až v případě, že by současná opatření prokázala růst migrační vlny, dodal. 

Hraniční státy Schengenského prostoru a EU mají mít zodpovědnost za zadržení nelegálních migrantů, míní Bžoch. „Pokud v tom někdo nefunguje tak, jak má, nebo je v problémech, tak tady máme nástroje, které jsme již používali v minulosti. Jako když Česká republika posílala policisty na podporu hranice se Severní Makedonií,“ uvedl.

„To, že Maďarsko propouští zadržené převaděče, mi nepřijde jako šťastné řešení a nerozumím tomu, proč se to má stávat. Pustíme je do prostoru, kde nám přivedou další migranty. To si myslím, že je potřeba řešit. Ale mohlo by nám k tomu posloužit i celoevropské řešení,“ předeslal Bžoch.

Evropské řešení

Evropská unie je však podle Bžocha v řešení migrační krize bezzubá a nepřijala žádná opatření, která by vyslala signál, že se „potřebuje zotavit“. Jako nezbytné vidí celoevropské řešení, které bude jednotné pro všechny členské země EU, protože kvůli Schengenskému prostoru dochází k druhotné migraci.

Bžoch vnímá pozitivně azylová řízení při vstupu do EU obsažená v migračním paktu, který schválila zatím Rada Evropské unie na úrovni ministrů členských zemí a který směřuje do Evropského parlamentu. „Mně z toho migračního paktu vychází dobře to, že budeme dělat azylová řízení na vstupu, i za pomoci detence, což jsme nikdy neměli,“ řekl Bžoch.

Jako problémovou naopak vidí relokaci, i když bude dobrovolná. „Přerozdělování nefungovalo už v minulosti,“ doplnil, a naopak vyzdvihl pomoc okrajovým státům EU.

„Problém je ale v tom, že v tom paktu jsou i kritéria při krizových situacích,“ připomněl poslanec a upozornil, že v takovém případě může dojít k přerozdělování. „Pokud to v tom paktu máme, tak je to pozvánka pro pašeráky, kteří uvidí, že se Evropa o migranty prostě postará,“ prohlásil.

Migranti podle něj do České republiky nechtějí a směřují spíš do států západní Evropy. „Pokud si je přerozdělíme, tak nám stejně přes Schengen zmizí. Řešení je mít detenci, vyřizovat azyl a zrychlit řízení, kdy ty, kteří nemají nárok na vstup do EU, vracíme zpátky,“ řekl Bžoch.

Národnosti migrující do Evropy
Zdroj: ČT24

Řešení v místě vzniku migrace

„Pro nás je mnohem levnější se věnovat migraci tam, kde vzniká, než ji řešit tady. Diskutujeme, kolik bude stát platit za jednoho odmítnutého migranta, kolik migrantů bude stát přijímat na základě hrubého domácí produktu (HDP) a počtu obyvatel. To je prostě špatně,“ řekl Bžoch.

„Pořád nám chybí spolupráce se třetími zeměmi, ze kterých ta migrace přichází. Tranzitní země, země původu. Tam bychom měli investovat mnohem více času a energie,“ prohlásil Bžoch a přihlásil se k zvýšení diplomatického tlaku na země, ze kterých migranti do EU přicházejí. 

„Evropa si musí určit priority. Pokud jsou země, do kterých investujeme a posíláme tam rozvojovou pomoc, a ty země nám to vrací tím, že uvolňují cestu migrantům, jsou to i tranzitní země, tak něco děláme špatně. Musíme si říct, jestli to máme dělat dál, nebo všechny ty peníze máme investovat tam, kde nám to opravdu pomáhá,“ prohlásil poslanec.

V Africe podle něj řada států nefunguje na demokratických principech. „Pokud není v Africe EU, tak tam své zájmy má Rusko a Čína, kteří po nich nic nechtějí. Oni nemají migrační krizi. My po nich něco chceme. Říkáme: ‚My vám budeme pomáhat za to, že budete dělat reformy a budeme více spolupracovat'. To po nich Čína nechce,“ řekl Bžoch a připustil, že s autoritářskými režimy v Africe bude pro EU složité se dohodnout.

Lidé z Afriky do Evropy přichází za lepším životem, řekl poslanec. „Ta tendence je pořád stejná. Do toho máme i další vlivy. Dopady klimatické změny, boj o vodu a spoustu dalších věcí,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit prvního února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají do té doby, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Trump dlouhodobě hrozí zabráním ostrova, evropské země tam v posledních dnech vysílají své vojáky.
17:36Aktualizovánopřed 4 mminutami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 11 mminutami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 50 mminutami

V Indonésii se z radaru ztratilo letadlo. Zřejmě se zřítilo

Letoun na vnitrostátní lince v Indonésii ztratil kontakt s řídícím střediskem ve chvíli, kdy se po odletu z hlavního indonéského ostrova Jáva přibližoval k hornaté oblasti na ostrově Sulawesi, uvedla agentura AP s odvoláním na tamní představitele. Pátrací a záchranná akce je v plném proudu, na palubě bylo osm členů posádky a tři cestující.
před 1 hhodinou

Syrské síly ovládly dvě kurdská města a ropná pole

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městy Dajr Háfir a Maskana na severu země, z nichž se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrských demokratických sil (SDF). Píše to agentura AFP. Armáda obsadila i dvě ropná pole Súfján a Saurá. Kurdové dříve oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
10:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pozorovatelé kritizují volby v Ugandě. Podle úřadů znovu vyhrál prezident Museveni

Volby v Ugandě podle oficiálních výsledků znovu vyhrál stávající prezident Yoweri Museveni, který tak získal sedmý mandát. Museveni, který je u moci už čtyřicet let, obdržel podle ústřední volební komise 71,65 procenta, zatímco pro vůdce opozice Bobiho Winea hlasovalo 24,72 procenta voličů. Wine už předtím uvedl, že se vláda při hlasování dopustila masových podvodů. Také podle afrických pozorovatelů provázely čtvrteční prezidentské a parlamentní volby únosy a zastrašování, napsala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Kadyrovův syn byl po autonehodě hospitalizován ve vážném stavu, píší média

Osmnáctiletý syn autoritářského čečenského vůdce Ramzana Kadyrova se zranil při automobilové havárii v Grozném, správním středisku severokavkazského Čečenska, které je autonomní republikou Ruské federace. Informovala o tom ruská opoziční média či stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Adam Kadyrov byl v pátek v bezvědomí hospitalizován v hlavní grozenské nemocnici a v noci na sobotu letecky dopraven do Moskvy. Podle RFE/RL je jeho stav vážný.
před 3 hhodinami
Načítání...