Přerozdělování migrantů nefunguje, řešení je třeba hledat v zemích původu, míní Bžoch

29 minut
Bžoch byl hostem v pořadu Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Na migračním paktu Evropské unie (EU) je pozitivní detence migrantů v okrajových členských státech, míní místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO). V pořadu Interview ČT24 zároveň kritizoval, že návrh dohody stále obsahuje přerozdělování, které dle jeho mínění nefunguje. Naopak vyzýval k zvýšení diplomatického tlaku na země, odkud migranti do EU přicházejí. Zavedení namátkových policejních kontrol na hranicích se Slovenskem však podle něj přišlo včas.

„Máme s policejními kontrolami zkušenost z minulého volebního období, kdy jsme k tomu přistoupili poté, co se zvyšoval migrační tlak i na Českou republiku,“ řekl. Reagovat je podle něj potřeba také na příchod migrantů na jih Itálie nebo na ostrovy ve Středozemním moři, které patří k evropským státům.

„Když Němci říkají, že mají velké záchyty a že zavedou kontroly, tak Česko, Slovensko, Polsko i Rakousko nemají jinou možnost, než je také zavést a zjistit, jestli čísla opravdu rostou,“ dodal Bžoch. Kontroly na českých hranicích přišly podle něj včas. Stálá přítomnost policejního dohledu však komplikuje život veřejnosti, a její zavedení je nutné až v případě, že by současná opatření prokázala růst migrační vlny, dodal. 

Hraniční státy Schengenského prostoru a EU mají mít zodpovědnost za zadržení nelegálních migrantů, míní Bžoch. „Pokud v tom někdo nefunguje tak, jak má, nebo je v problémech, tak tady máme nástroje, které jsme již používali v minulosti. Jako když Česká republika posílala policisty na podporu hranice se Severní Makedonií,“ uvedl.

„To, že Maďarsko propouští zadržené převaděče, mi nepřijde jako šťastné řešení a nerozumím tomu, proč se to má stávat. Pustíme je do prostoru, kde nám přivedou další migranty. To si myslím, že je potřeba řešit. Ale mohlo by nám k tomu posloužit i celoevropské řešení,“ předeslal Bžoch.

Evropské řešení

Evropská unie je však podle Bžocha v řešení migrační krize bezzubá a nepřijala žádná opatření, která by vyslala signál, že se „potřebuje zotavit“. Jako nezbytné vidí celoevropské řešení, které bude jednotné pro všechny členské země EU, protože kvůli Schengenskému prostoru dochází k druhotné migraci.

Bžoch vnímá pozitivně azylová řízení při vstupu do EU obsažená v migračním paktu, který schválila zatím Rada Evropské unie na úrovni ministrů členských zemí a který směřuje do Evropského parlamentu. „Mně z toho migračního paktu vychází dobře to, že budeme dělat azylová řízení na vstupu, i za pomoci detence, což jsme nikdy neměli,“ řekl Bžoch.

Jako problémovou naopak vidí relokaci, i když bude dobrovolná. „Přerozdělování nefungovalo už v minulosti,“ doplnil, a naopak vyzdvihl pomoc okrajovým státům EU.

„Problém je ale v tom, že v tom paktu jsou i kritéria při krizových situacích,“ připomněl poslanec a upozornil, že v takovém případě může dojít k přerozdělování. „Pokud to v tom paktu máme, tak je to pozvánka pro pašeráky, kteří uvidí, že se Evropa o migranty prostě postará,“ prohlásil.

Migranti podle něj do České republiky nechtějí a směřují spíš do států západní Evropy. „Pokud si je přerozdělíme, tak nám stejně přes Schengen zmizí. Řešení je mít detenci, vyřizovat azyl a zrychlit řízení, kdy ty, kteří nemají nárok na vstup do EU, vracíme zpátky,“ řekl Bžoch.

Národnosti migrující do Evropy
Zdroj: ČT24

Řešení v místě vzniku migrace

„Pro nás je mnohem levnější se věnovat migraci tam, kde vzniká, než ji řešit tady. Diskutujeme, kolik bude stát platit za jednoho odmítnutého migranta, kolik migrantů bude stát přijímat na základě hrubého domácí produktu (HDP) a počtu obyvatel. To je prostě špatně,“ řekl Bžoch.

„Pořád nám chybí spolupráce se třetími zeměmi, ze kterých ta migrace přichází. Tranzitní země, země původu. Tam bychom měli investovat mnohem více času a energie,“ prohlásil Bžoch a přihlásil se k zvýšení diplomatického tlaku na země, ze kterých migranti do EU přicházejí. 

„Evropa si musí určit priority. Pokud jsou země, do kterých investujeme a posíláme tam rozvojovou pomoc, a ty země nám to vrací tím, že uvolňují cestu migrantům, jsou to i tranzitní země, tak něco děláme špatně. Musíme si říct, jestli to máme dělat dál, nebo všechny ty peníze máme investovat tam, kde nám to opravdu pomáhá,“ prohlásil poslanec.

V Africe podle něj řada států nefunguje na demokratických principech. „Pokud není v Africe EU, tak tam své zájmy má Rusko a Čína, kteří po nich nic nechtějí. Oni nemají migrační krizi. My po nich něco chceme. Říkáme: ‚My vám budeme pomáhat za to, že budete dělat reformy a budeme více spolupracovat'. To po nich Čína nechce,“ řekl Bžoch a připustil, že s autoritářskými režimy v Africe bude pro EU složité se dohodnout.

Lidé z Afriky do Evropy přichází za lepším životem, řekl poslanec. „Ta tendence je pořád stejná. Do toho máme i další vlivy. Dopady klimatické změny, boj o vodu a spoustu dalších věcí,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie v Bruselu nasadila proti protestujícím farmářům vodní děla a slzný plyn

Souběžně se summitem Evropské unie v Bruselu probíhají ve čtvrtek ve městě i protesty zemědělců. Těm vadí zejména změny ve společné zemědělské politice EU a rovněž dohoda o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi sdruženými v organizaci Mercosur. Policie použila slzný plyn a vodní děla poté, co na akci začalo docházet k násilnostem. Někteří demonstranti začali mimo jiné rozbíjet okna a na policisty házet kameny či brambory.
před 33 mminutami

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 hhodinou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 3 hhodinami

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 3 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 3 hhodinami
Načítání...