Rakousko odmítá rozšíření Schengenu. Nefunguje kontrola vnější hranice, vadí Vídni

Rakousko je v současné situaci proti rozšíření schengenského prostoru, protože nefunguje kontrola vnější hranice, prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Evropská komise tento týden vyzvala k rozšíření Schengenu o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, poslední jmenovanou zemi podpořili i europoslanci. Rozhodnutí musí členské státy EU schválit jednomyslně.

„Nyní není ten pravý okamžik hlasovat o rozšíření, když systém vnější hranice nefunguje,“ prohlásil Karner. Poukázal na to, že letos rakouská policie zadržela na sto tisíc migrantů bez povolení ke vstupu do země, z nichž pětasedmdesát tisíc nebylo zaregistrováno v žádné z dalších zemí schengenského prostoru. Při cestě do Rakouska přitom musí migranti vstoupit alespoň do jedné ze schengenských zemí.

Karner poukázal na to, že kvůli silnější migraci zpřísnila kontrolu na svých hranicích řada zemí, včetně Česka, Německa či Francie. Vídeň podobně jako Praha obnovila soustavné kontroly na hranici se Slovenskem, kromě toho prodloužila i kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem.

Podle Evropské komise Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko splňují podmínky pro ukončení kontrol na hranicích se zbytkem Unie. Proto Brusel vyzval členské státy, aby trojici zemí přijaly do schengenského prostoru.

Česká priorita

Rozhodnutí ale musí být jednomyslné. Vedle Rakouska má k rozšíření výhrady i Nizozemsko, jehož parlament schválil usnesení proti rozšíření zóny volného pohybu o Rumunsko a Bulharsko kvůli problémům s korupcí a organizovaným zločinem obou států.

Rozšíření zóny volného pohybu je jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU, které končí na konci roku. Podle Evropské komise plánuje Praha otázku přijetí tří uchazečů zařadit na program jednání ministrů vnitra v první polovině prosince. Uvažuje se prý o odděleném hlasování o Chorvatsku a druhému bodu ohledně Rumunska a Bulharska. Podle agentury DPA by se mohlo hlasovat 8. prosince. Na příští týden je do Bruselu svolána mimořádná rada ministrů vnitra zemí EU o migraci.

Pokud by rada požadovaný krok učinila, rozrostl by se schengenský prostor na 29 zemí. Aktuálně jej tvoří dvaadvacet členských zemí EU a také Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Česko do Schengenu vstoupilo na konci roku 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...