Rakousko odmítá rozšíření Schengenu. Nefunguje kontrola vnější hranice, vadí Vídni


18. 11. 2022‌‌|Zdroj: ČTK, ČT24

Rakousko je v současné situaci proti rozšíření schengenského prostoru, protože nefunguje kontrola vnější hranice, prohlásil rakouský ministr vnitra Gerhard Karner. Evropská komise tento týden vyzvala k rozšíření Schengenu o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko, poslední jmenovanou zemi podpořili i europoslanci. Rozhodnutí musí členské státy EU schválit jednomyslně.

„Nyní není ten pravý okamžik hlasovat o rozšíření, když systém vnější hranice nefunguje,“ prohlásil Karner. Poukázal na to, že letos rakouská policie zadržela na sto tisíc migrantů bez povolení ke vstupu do země, z nichž pětasedmdesát tisíc nebylo zaregistrováno v žádné z dalších zemí schengenského prostoru. Při cestě do Rakouska přitom musí migranti vstoupit alespoň do jedné ze schengenských zemí.

Karner poukázal na to, že kvůli silnější migraci zpřísnila kontrolu na svých hranicích řada zemí, včetně Česka, Německa či Francie. Vídeň podobně jako Praha obnovila soustavné kontroly na hranici se Slovenskem, kromě toho prodloužila i kontroly na hranicích s Maďarskem a Slovinskem.

Rakousko prodlužuje kontroly na hranicích se Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem

Podle Evropské komise Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko splňují podmínky pro ukončení kontrol na hranicích se zbytkem Unie. Proto Brusel vyzval členské státy, aby trojici zemí přijaly do schengenského prostoru.

Česká priorita

Rozhodnutí ale musí být jednomyslné. Vedle Rakouska má k rozšíření výhrady i Nizozemsko, jehož parlament schválil usnesení proti rozšíření zóny volného pohybu o Rumunsko a Bulharsko kvůli problémům s korupcí a organizovaným zločinem obou států.

Rozšíření zóny volného pohybu je jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU, které končí na konci roku. Podle Evropské komise plánuje Praha otázku přijetí tří uchazečů zařadit na program jednání ministrů vnitra v první polovině prosince. Uvažuje se prý o odděleném hlasování o Chorvatsku a druhému bodu ohledně Rumunska a Bulharska. Podle agentury DPA by se mohlo hlasovat 8. prosince. Na příští týden je do Bruselu svolána mimořádná rada ministrů vnitra zemí EU o migraci.

Pokud by rada požadovaný krok učinila, rozrostl by se schengenský prostor na 29 zemí. Aktuálně jej tvoří dvaadvacet členských zemí EU a také Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Česko do Schengenu vstoupilo na konci roku 2007.

Neváhejte, Chorvatsko patří do Schengenu, vyzval unijní země europarlament

Výběr redakce

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

včeraAktualizovánopřed 43 mminutami
Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

před 1 hhodinou
Vojtěch žádá ve VZP forenzní audit, Kabátek pochybení odmítá

Vojtěch žádá ve VZP forenzní audit, Kabátek pochybení odmítá

před 3 hhodinami
Na zhruba desítce míst platila povodňová bdělost

Na zhruba desítce míst platila povodňová bdělost

včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Ukrajinci v Česku podnikají, pečou i učí

Ukrajinci v Česku podnikají, pečou i učí

včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Liberecký kraj koupí hotel a vysílač Ještěd

Liberecký kraj koupí hotel a vysílač Ještěd

včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Aktuálně z rubriky Svět

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který chce být svobodný, řekl Macinka

Žádná armáda nemůže zlomit vůli národa, který se rozhodl být svobodný, řekl v úterý český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů (OSN) k situaci na Ukrajině. Vyzval přitom Rusko, aby válku zastavilo a dalo šanci míru, nikoliv jako gesto slabosti, ale coby krok zodpovědnosti. Ukrajina a její spojenci si připomínají čtvrté výročí plnohodnotné ruské invaze. Pokračující agresi na Ukrajině se věnuje i mimořádné zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.
včeraAktualizovánopřed 43 mminutami

Íránský soud vynesl první rozsudek smrti za protirežimní protesty, píše Reuters

Islámský revoluční soud v Íránu vynesl rozsudek smrti nad íránským občanem obviněným z „nepřátelství vůči bohu“. V případě vykonání rozsudku půjde o první takový případ související s celostátními protirežimními protesty, které v Íránu vypukly na konci loňského roku. Dosud si vyžádaly tisíce obětí. S odvoláním na zdroj blízký rodině obviněného to uvedla agentura Reuters. Obvinění přichází v době, kdy na některých univerzitách studenti od soboty začali znovu demonstrovat.
před 1 hhodinou

VideoMexické úřady se snaží obnovit pořádek v turistických oblastech

Mexické úřady vyslaly další dva tisíce vojáků do státu Jalisco na západním pobřeží země. V neděli tam vypukly násilnosti po zabití jednoho z předních drogových bossů. V turistické oblasti, kde se bude odehrávat i část mistrovství světa ve fotbale, se úřady snaží obnovit pořádek. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová ujišťuje, že na šampionátu bude bezpečnost zaručena. Právě celostátní jednotky, které provádějí v městech osobní prohlídky, provedly zásah proti drogovému kartelu – podle prezidentky bez jakékoliv přímé americké účasti. Sheinbaumová nicméně připustila, že s nimi Američané předtím sdíleli zpravodajské informace.
před 3 hhodinami

Česko si připomnělo čtyři roky od začátku ruské války proti Ukrajině

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko mír nechce a není tak silné, jak si myslí, zní z Evropy

Ukrajina je národem tichých hrdinů, současný konflikt je pak válkou o svobodu. V den čtvrtého výročí velké ruské invaze to uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte, který se účastnil ceremonie v sídle Severoatlantické aliance. Podle Rutteho je další pomoc Kyjevu zcela zásadní. Výročí si připomněli také europoslanci. Řada z nich kritizovala Maďarsko a Slovensko za jejich přístup k válce.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoUkrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu, zdůraznil Kopečný

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.
před 5 hhodinami

Ukrajina nadále dováží elektřinu ze Slovenska, píše Reuters

Ukrajina, jejíž elektrárny značně poškodilo ruské bombardování, nadále pokračuje v dovozu elektřiny ze sousedních zemí, včetně Slovenska, napsala v úterý agentura Reuters s odvoláním na společnost Ukrenerho, která je provozovatelem přenosové soustavy. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v pondělí prohlásil, že Slovensko zastavilo pomoc Ukrajině formou nouzových dodávek elektřiny. Opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) oznámila, že na Fica kvůli rozhodnutí podá trestní oznámení.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Půjčka 90 miliard eur Ukrajině tak či onak bude, řekla šéfka Evropské komise

Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku ve výši 90 miliard eur (2,18 bilionu korun) tak či onak, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v Kyjevě. Zdůraznila, že půjčku odsouhlasilo 27 hlav států a vlád a svůj závazek musí dodržet. Praktické schválení půjčky ale nyní zablokovala Budapešť, která požaduje, aby Ukrajina nejdříve obnovila tranzit ruské ropy do Maďarska. Bez schválení půjčky hrozí, že Ukrajina zůstane už v dubnu bez potřebných financí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...