Česko bude podporovat vstup Chorvatska do schengenského prostoru od ledna příštího roku, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se svým chorvatským protějškem Andrejem Plenkovičem. Hovořili také o dodávkách surovin z Chorvatska. V případě ropy může být podle Fialy spolupráce rychlá, protože tuzemské firmy jsou schopny využívat ropovod Adria. V případě plynu ale stávající infrastruktura nestačí.
Fiala po schůzce sdělil, že při neformálních rozhovorech se zástupci zemí EU cítil velkou podporu pro vstup Chorvatska do Schengenu. Předvstupním hodnocením už dříve prošly též Rumunsko a Bulharsko, některé státy ale z různých důvodů vstup těchto dvou zemí blokovaly.
„My si dovedeme představit tuto otázku spojit, ale současně za české předsednictví říkám, že pokud by se to na tom mělo zadrhnout a kvůli tomu posouvat, pak je namístě situaci odblokovat, přijmout Chorvatsko, kde cítím obecný souhlas a nevidím překážky ze strany dalších zemí, a proces ukončit tak, aby Chorvatsko 1. ledna mohlo být členem Schengenu,“ sdělil český premiér.
Plenkovič uvedl, že podle zprávy od Evropské komise Chorvatsko v osmi oblastech splnilo podmínky a vytvořilo dohledový mechanismus, který se týká kontroly hranic a sledování nelegální migrace. Česko bude podle chorvatského premiéra hrát jakožto země předsedající EU významnou roli.
O české podpoře pro vstup Chorvatska do Schengenu ujistil při červnovém jednání v Praze také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) šéfa chorvatské diplomacie Gordana Grliče-Radmana.
ČR má zájem o ropu
Firmy provozující v Česku rafinerie mají podle Fialy zájem využívat část kapacit ropovodu Adria, aby dokázaly postupně nahrazovat ruskou ropu.
„Víme i z jednání s některými firmami, provozujícími rafinerie na území České republiky, že mají zájem i schopnosti využívat některé kapacity ropovodu Adria tak, aby dokázaly postupně nahrazovat alespoň částečně ruskou ropu,“ poznamenal Fiala. Hlavním zdrojem ale pro Česko není Adria, nýbrž Transalpinský ropovod (TAL), o jehož rozšíření se jedná. Ropovod z Terstu zásobuje rafinerie v Česku, Rakousku či Německu.
Co se týče plynu, jedná se s Chorvatskem podle Fialy spíše o dlouhodobější spolupráci. Česko podle něj plní své zásobníky, a navíc zakoupilo část kapacity v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku. „V případě LNG terminálů bude ještě potřeba dostavět, respektive rozšířit plynová vedení, aby to mohly využívat i okolní země. To nějakou dobu bude trvat,“ vysvětlil Fiala ke spolupráci s Chorvatskem.
České firmy mají podle ministerského předsedy také zájem podílet se na některých strategických projektech v Chorvatsku, například na rozvoji přístavu Rijeka. To potvrdil i Plenkovič.
