Rakouská vláda prodlouží kontroly na hranicích se Slovenskem nejméně do 12. prosince. S Maďarskem a Slovinskem zůstanou v platnosti přinejmenším do poloviny května. Sdělil to ministr vnitra Gerhard Karner, podle nějž je opatření nutné pro boj proti převaděčům. Rakouské ministerstvo v odůvodnění svého rozhodnutí zmínilo, že kontroly na hranicích se Slovenskem prodloužilo kvůli zvýšené migraci také Česko. Ve čtvrtek v Praze o migraci jednaly vládní špičky Česka a Slovenska.
Podle resortu vnitra ve Vídni jsou všechny hraniční kontroly prováděny „v úzké koordinaci s ministerstvy vnitra sousedních zemí“. Slovenští představitelé ovšem kontroly v uplynulých dnech ostře kritizovali.
Slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že současná situace nemůže pokračovat, policejní prezident Štefan Hamran má opatření za neúčinné a podle ministra vnitra Romana Mikulce navíc odporuje schengenskému kodexu. To Vídeň i Praha odmítají.
Česká vláda rozhodla o prodloužení kontrol opakovaně. Kabinet je naposledy prodloužil o patnáct dní, tedy do 12. listopadu, podle části evropského nařízení, které umožňuje zavést ochranu hranic neprodleně. Dalších třicet dní budou kontroly fungovat podle jiné části nařízení, pokud k tomu nebude mít námitky Evropská komise.
Rakušan: Kontroly zřejmě skončí později
Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kontroly zavedené kvůli převážně syrským migrantům proudícím přes Slovensko a Česko do Německa zůstanou i po 12. prosinci, o jejich dalším prodloužení ale budou jednat experti obou zemí.
Podle Rakušana je třeba vyslat ilegálním migrantům a hlavně převaděčům vzkaz, že je obtížné se do tuzemska dostat. Uvedl také, že je nutné kontroly urychlit, aby doprava pro osobní a nákladní dopravu byla plynulejší. Od září zadržela policie na 8,8 tisíce lidí a 91 převaděčů.
Kromě Rakouska a Česka v současné době provádějí kontroly na vnitřních hranicích schengenského prostoru také Německo, Dánsko či Francie, připomněla APA. Členské země Evropské unie se mohou k takovýmto krokům uchýlit pouze v případě vážného ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti, a to na dobu nejvýše šesti měsíců. Poté musí být prokázána nová vážná hrozba.
