Bulharští pohraničníci prý stříleli na migranty. Atmosféra před hlasováním o vstupu do Schengenu houstne

3 minuty
Události: Střelba na hranicích Bulharska s Tureckem
Zdroj: ČT24

Bulharsko čelí obvinění, že jeho bezpečnostní síly střílely na běžence, kteří se snažili překonat hranice s Tureckem. Několik evropských médií v čele s projektem Lighthouse Reports zveřejnilo záběry, na kterých mladého Syřana zasáhne kulka. Sofie jakoukoli vinu odmítá. Zpráva přichází krátce před hlasováním o vstupu země do schengenského prostoru.

Jedním ze zasažených v hraničním pásmu byl i devatenáctiletý Abdullah ze Sýrie. Říká, že do Evropy se snažil dostat opakovaně. Tvrdí ale, že policisté ho pokaždé vyhnali zpět. I během posledního pokusu, který málem skončil fatálně.

„Vzdálenost mezi střelcem a mnou byla velmi malá. Řekl bych zhruba patnáct metrů. Střílel s úmyslem zabít,“ svěřil se Abdullah El Rustum.

Agresivní jsou migranti, tvrdí úřady

Incident na bulharsko-tureckém pomezí se odehrál počátkem října. Úřady v Sofii tvrdí, že pohraničníky měly na místě, popírají ale, že by stříleli.

„Žádné důkazy nesvědčí o tom, že vystřelil bulharský pohraničník,“ je přesvědčený Ivan Demerdžijev, ministr vnitra Bulharska.

Tamní ministerstvo vnitra tvrdí, že agresivní byli naopak migranti. České televizi poskytlo fotografie ze dne incidentu. Zraněný pohraničník a poničené vybavení jsou podle úřadů dílem běženců, kteří přes hranici házeli kamení.

„Ujišťuji vás, že pokud migranti nebudou agresivní, nebudou žádné případy, kdy by trpěli následky akcí našich pohraničníků,“ říká ministr vnitra Ivan Demerdžijev.

Proti vstupu zemí do prostoru je Rakousko

Nově zveřejněné video poprvé zachycuje zásah běžence ostrými náboji na vnější hranici Evropské unie. Podle lidskoprávních organizací je ale násilí vůči migrantům pravidlem, stejně jako odmítání viny ze strany členských zemí.

Sofie letos zaznamenala více než sto padesát tisíc pokusů o nelegální překročení hranic s Tureckem, čili čtyřikrát víc než loni. Přes opakovaná obvinění z porušování lidských práv Brusel dosud hodnotil práci bulharských pohraničníků pozitivně, což hraje roli i ve snaze Sofie dostat svou zemi mezi státy schengenského prostoru.

O rozšíření prostoru volného pohybu o Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko se bude rozhodovat ve čtvrtek na zasedání unijních ministrů vnitra. Přijetí nových zemí do Schengenu vyžaduje jednomyslný souhlas členských států, české předsednictví EU chce do konce roku snahu balkánské trojky dotáhnout do konce.

Proti vstupu Bulharska a Rumunska vystupuje Rakousko. „Nemůžeme hlasovat pro rozšíření schengenského prostoru, protože jde také o otázku bezpečnosti evropských občanů,“ řekla rakouská ministryně pro evropské záležitosti Karoline Edtstadlerová. Podle ní Schengen nefunguje tak, jak by měl, protože do Rakouska aktuálně přichází až 75 procent žadatelů o azyl bez toho, aby byli registrovaní v některé ze zemí, kudy museli na své cestě projít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Do druhého kola chilských prezidentských voleb postupují Jaraová a Kast

Levicová politička Jeannette Jaraová a krajně pravicový kandidát José Antonio Kast postupují do druhého kola prezidentských voleb v Chile. Podle tamních médií to vyplývá z průběžných výsledků nedělních voleb po sečtení více než 85 procent volebních okrsků. Politička podporovaná současnou vládní koalicí získala 26,7 procenta hlasů, její konkurent 24,1 procenta. Druhé kolo se uskuteční 14. prosince.
včeraAktualizovánopřed 18 mminutami

„Někdy voda neteče i půl dne.“ Írán se potýká s rozsáhlým suchem

Írán v posledních šesti letech sužují silná sucha. Hladina vody v teheránských nádržích klesla na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Agentura Reuters upozornila, že pokud bude situace přetrvávat, z teheránské metropole se stane neobyvatelné místo na zemi. Podle médií hrozí kvůli nedostatku vody násilné protesty a nepokoje. Krize nabývá na síle i z důvodu západních sankcí uvalených na Írán, kvůli kterým se země ocitla v silné ekonomické krizi.
před 1 hhodinou

Největší americká letadlová loď dorazila do Karibiku

Do Karibiku dorazilo největší válečné plavidlo světa, americká letadlová loď USS Gerald R. Ford. Podle sdělení amerického námořnictva se připojí k flotile, která má za úkol bojovat v oblasti proti zločineckým skupinám. Venezuela považuje silnou vojenskou přítomnost Spojených států v Karibiku za zastrašování, napětí mezi oběma zeměmi narůstá. Informovala o tom dnes agentura DPA.
před 3 hhodinami

Polsko upravilo podporu pro ukrajinské uprchlíky

V Polsku se mění podpora ukrajinským uprchlíkům. V zemi s 37 miliony obyvatel jich žije přes milion. Od listopadu pro ně platí nová pravidla. Nově mají například nárok na sociální dávky, pouze pokud pracují. To se podařilo 78 procentům Ukrajinců, kteří tak významně přispívají místní ekonomice.
před 5 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probírali povolenky ETS 2

V Událostech, komentářích z ekonomiky hovořili ekonom a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) o emisních povolenkách ETS 2 nebo o plánech vznikající vlády převést poplatek za obnovitelné zdroje na rozpočet. Debatou provázela Nina Ortová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Kongu zahynuly desítky horníků při neštěstí v kobaltovém dole

Nejméně 32 horníků zahynulo v sobotu při zřícení mostu v kobaltovém dole na jihovýchodě Konga, informovala agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Bilance se může zvýšit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Národní garda se částečně stáhne z Chicaga a Portlandu, uvádí NYT

Americká vláda stáhne část příslušníků Národní gardy z Chicaga a Portlandu, informuje list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje. Opatření přichází několik týdnů poté, co prezident Donald Trump nasazení Národní gardy v obou městech nařídil, a to navzdory námitkám tamních politických představitelů. Trump tento krok odůvodnil vysokou kriminalitou.
před 8 hhodinami

Evropa musí vytrvat v podpoře Ukrajiny. I přes korupční skandál, míní Stubb

Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země, zdůraznil v rozhovoru pro agenturu AP finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...