Evropská unie musí efektivně kontrolovat své vnější hranice, aby přes ně nepronikali nebezpeční radikálové. Členské státy by také měly zlepšit spolupráci svých bezpečnostních složek a výměnu informací mezi tajnými službami. Shodli se na tom ministři vnitra unijních zemí v reakci na nedávné teroristické útoky ve Francii a Rakousku. Vyzvali také k rychlému schválení pravidel, která by přiměla sociální sítě ihned mazat příspěvky s teroristickým obsahem.
EU chce lépe chránit vnější hranice a donutit sociální sítě k mazání teroristického obsahu
Horizont ČT24: EU o migraci a bezpečnosti (zdroj: ČT24)
„Pokud budeme jednotní, terorismus nebude mít dlouhodobě šanci,“ prohlásil po videokonferenci německý ministr Horst Seehofer, jehož země v současnosti EU předsedá.
Zástupci unijních vlád shodou okolností probírali společný postup v den pátého výročí atentátů v Paříži, při nichž zemřelo více než 130 lidí. Podle eurokomisařky pro vnitřní záležitosti Ylvy Johanssonové se od té doby spolupráce zemí v boji proti terorismu zlepšila, stále však má nedostatky.
Politici některých unijních zemí v čele s Německem a Francií tento týden zmiňovali, že by EU měla reformovat schengenský systém volného pohybu, aby na území Unie nepronikali potenciálně nebezpeční radikálové zejména z Blízkého východu a severní Afriky.
Stop návodům na sítích
Státy a Evropský parlament by podle společného prohlášení ministrů měly mimo jiné rychle schválit nařízení, díky němuž budou muset sociální sítě mazat příspěvky s teroristickým obsahem do hodiny od upozornění od úřadů některé ze zemí. To podle Johanssonové znemožní například koordinaci útoků či zveřejňování návodů k výrobě výbušnin.
Pachatelé některých teroristických útoků z posledních let byli již dříve známi policii, státy si však ne vždy byly schopny včas předávat podstatné informace. Ministři se na pátečním jednání shodli, že země musí začít „plně využívat existující nástroje pro výměnu informací“. Státy mají zároveň co nejrychleji dokončit propojení svých informačních systémů.
Hranice
Komise navíc podle Johanssonové hodlá posílit pravomoci evropské policejní agentury Europol a předložit návrh směrnice pro lepší ochranu kritické infrastruktury. Tyto a další návrhy mají být součástí akčního plánu pro boj s terorismem, který chce komisařka představit během prosince.
„Všichni se shodujeme na tom, že by měla být významně posílena ochrana vnějších hranic EU, především z bezpečnostních důvodů,“ prohlásil Seehofer. K lepší kontrole vnějších hranic a bezproblémovému fungování společného schengenského prostoru může podle ministrů přispět efektivní propojení úředních databází jednotlivých zemí, na němž se již EU shodla, nedaří se jej však zcela převést do praxe. Unie by mohla podle ministrů disponovat jednotnou bezpečnostní databází.
Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl minulý týden v reakci na nedávné útoky z Paříže a Nice reformu schengenského systému, po níž by se neměli radikálové snadno pohybovat po území evropského bloku. Atentátník z Nice se krátce před útokem, při němž koncem října zemřeli tři lidé, dostal bez problémů do Francie z Itálie. Komisařka Johanssonová v pátek oznámila, že koncem měsíce s ministry probere možnosti vylepšení systému a na základě debaty připraví do května příštího roku návrh reformy.
Migrační tlaky ženoucí lidi z Afriky a Blízkého východu včetně těch radikálně naladěných k pokusům trvají. Environmentální geograf Robert Stojanov z Mendelovy univerzity je dělí do čtyř hlavních skupin: měnící se klima, zhoršující se ekonomická situace, válečné konflikty a demografický faktor, který znamená, že se zvyšuje množství mladých lidí, pro které není uplatnění. „Dosavadní rozvojová pomoc tomu vůbec nepomáhá,“ řekl v Horizontu ČT24. Za nadějnou by považoval pomoc africkým a blízkovýchodním státům zvládat jejich vnitřní migraci z vesnic do měst.