„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.

Bělehrad letos udělil občanství čtyřikrát většímu počtu Rusů, než kolik srbských pasů obdrželi všichni ostatní cizinci dohromady, uvádí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Často se tak děje prostřednictvím zrychleného postupu, který umožňuje udělit srbské občanství z důvodu „národního zájmu“ či za „zvláštní zásluhy“.

Lidé, kteří tímto způsobem srbské občanství získají, se nemusejí vzdát svého původního pasu ani mít pobyt v Srbsku. Se srbským pasem přitom získávají bezvízový přístup do EU.

Nárůst počtu Rusů se srbským pasem

Jak už dříve upozornil web Balkan Insight (BI), podmínky k získání srbského občanství touto zrychlenou cestou přitom dlouho splňovalo jen málo lidí.

Například mezi lety 2010 a 2015 šlo ročně o pět až třináct případů. V roce 2018 stoupl jejich počet na čtyřiačtyřicet a v roce 2021 na třiapadesát, byť ne vždy šlo o Rusy. „V roce 2022, kdy Rusko zahájilo totální invazi na Ukrajinu, vydala (srbská) vláda rekordní počet dekretů o (udělení) občanství – čtyřiašedesát,“ píše BI.

„Od 1. ledna 2023 bylo více než 150 ruských státních příslušníků považováno za dostatečně ‚zajímavé‘ pro srbský stát, aby od vlády získali občanství a v důsledku toho i cestovní pas, který by jim měl umožnit snadnější vstup a cestování po Evropě,“ dodal web loni v říjnu.

Stanice RFE/RL tento měsíc uvedla, že jen v prvních pěti měsících letošního roku udělilo Srbsko občanství z důvodu „národního zájmu“ čtyřiačtyřiceti Rusům a že od začátku roku 2022 získalo tímto způsobem srbské občanství více než tři sta Rusů.

Je sice možné, že ještě více Rusů získalo srbské občanství standardním postupem naturalizace, ale ministerstvo vnitra v Bělehradě na žádost RFE/RL o informace o celkovém počtu udělených občanství od roku 2022 nereagovalo, dodala stanice.

Srbské občanství pro sankcionované Rusy

Podle RFE/RL i BI jsou mezi Rusy, kteří získali srbské občanství zrychleným způsobem na základě „národního zájmu“, i ti, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi.

RFE/RL jmenuje Valerije Kazikajeva, na kterého uvalily sankce USA kvůli vazbám na ruského oligarchu Ališera Usmanova, jenž má blízko ke Kremlu a je rovněž na americkém sankčním seznamu. Kazikajev působí ve vrcholných pozicích hutnických a těžebních firem Metalloinvest či Udokan Copper, které jsou napojené na Usmanova.

Dále jde o Sergeje Kondratěnka, který je pod ukrajinskými sankcemi kvůli své společnosti Royal Pay Europe, jež poskytuje elektronické platby a další finanční služby a kterou Kyjev viní ze zpronevěry desítek milionů eur. Podle Ukrajiny má Kondraťenko také vazby na ruskou sázkovou síť.

RFE/RL zmiňuje ještě Jakuba Zakrijeva, synovce čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, který je pod sankcemi USA a Velké Británie kvůli zastávání vysokých funkcí v čečenské vládě a vazbám na ruské instituce. I jemu srbská vláda občanství udělila, po několika dnech ale rozhodnutí zrušila s odkazem na „obavy o veřejnou bezpečnost“.

Vysoce postavení Čečenci a lidé z Gazpromu

Podle BI ale získali srbské občanství jiní vysoce postavení Čečenci, konkrétně bývalý místostarosta Grozného a exnáměstek čečenského ministra zemědělství Ruslan Alisultanov, na kterého uvalila sankce Kanada, či děti ruského podnikatele čečenského původu Musy Bazajeva, který je pod sankcemi EU, Velké Británie a Švýcarska kvůli obchodním aktivitám v odvětvích, která přímo financují ruský státní rozpočet.

Srbský pas má i majitel finanční skupiny Finstar Oleg Bojko, na kterého se vztahují polské sankce kvůli „vazbám na zločinecké organizace a ruské zpravodajské služby“ a také australské sankce, neboť se zabývá „činnostmi s ekonomickým a strategickým významem pro Rusko“. Sankce na něj uvalila i Ukrajina.

Srbskými občany se stali i bývalá členka představenstva Gazpromu Jelena Michajlovová, viceprezidentka Gazprombanky Jelena Burmistrovová či zástupce generálního ředitele a člen představenstva Gazprom Něfti Alexej Jankovič, kteří jsou kvůli svému angažmá ve strategických ruských státních firmách pod britskými sankcemi, dodává BI.

Ruský nestátní web Važnyje istorii pak už loni na jaře ve spolupráci se srbským médiem KRIK informoval, že srbské úřady vydaly od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pasy desítkám Rusů, kteří v té době sice nebyli pod sankcemi, ale měli vazby na Kreml, ruský zbrojní průmysl či zpravodajské služby.

Jízdenka do EU

Noví srbští občané z řad Rusů mohou cestovat do EU, neboť Unie má se Srbskem, které je její kandidátskou zemí, bezvízový režim. Brusel na oplátku očekává, že Bělehrad s ním sladí svou zahraniční politiku.

Srbsko by tak mimo jiné mělo při rozhodování, která ovlivňují bezpečnost schengenského prostoru, zohlednit zájmy EU, řekl stanici RFE/RL Marko Todorovič z bělehradského Centra pro evropskou politiku.

„Zatímco EU z opatrnosti zvažuje, jak ruským občanům ztížit získání i turistických víz, tendence Srbska udělovat jim občanství, které automaticky otevírá dveře do Schengenu, se, zdá se, ubírá zcela opačným směrem,“ uvedl analytik.

Srbsko se nepřipojilo k unijním sankcím, které sedmadvacítka uvalila na Moskvu kvůli její agresi proti Ukrajině. S Ruskem také nadále udržuje bezvízový styk, a jak tento měsíc zdůraznil prezident Aleksandar Vučić, nic na tom měnit nehodlá.

„Potenciální bezpečnostní riziko“

Evropská komise už podle neformálního dokumentu (non-paper), na který se RFE/RL odvolává, varuje, že rostoucí počet Rusů, kteří prostřednictvím srbského občanství získávají možnost bezvízového cestování do EU, představuje pro Unii potenciální bezpečnostní riziko.

Americký think-tank Robert Lansing Institute (RLI) sice připouští, že ne každý držitel ruského pasu musí být hrozbou pro evropskou bezpečnost. „Problém je (ale) v tom, že srbský systém vytváří prostředí, ve kterém mohou ruští zpravodajští důstojníci, pomocníci, osoby obcházející sankce, finanční zprostředkovatelé a vlivní činitelé získat legitimní cestovní doklady od kandidátského státu EU,“ zdůrazňuje.

„Udělení srbského občanství osobám napojeným na ruské státní struktury potenciálně rozšiřuje operační prostor Kremlu v Evropě,“ dodal RLI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud povolil Trumpovi dál stavět taneční sál v Bílém domě

Nejvyšší soud Spojených států povolil prezidentu Donaldu Trumpovi pokračovat ve výstavbě tanečního sálu v Bílém domě, a to do doby, než justice rozhodne o žalobě proti stavbě. Píší o tom agentury Reuters a AP. Žalobu nyní budou řešit soudy nižší instance, podle stavebních dokumentů by však budova mohla stát během několika měsíců, což je krátká doba na obvyklou délku soudních řízení, podotkla AP. Trump rozhodnutí soudu uvítal.
před 2 hhodinami

Lisabon nechá nově postavit lanovku, kterou zničila nehoda s šestnácti mrtvými

Lisabonský dopravní podnik Carris nechá nově postavit lanovku Elevador da Glória, kterou loni v září zničila nehoda se 16 mrtvými. Uvedl to v pondělí podle médií šéf podniku Rui Lopo. Nová lanovka by měla zajistit nejvyšší standardy bezpečnosti. Dopravní podnik by chtěl spustit její provoz v roce 2029.
před 4 hhodinami

V Izraeli přestalo fungovat pět ze šesti zařízení na odsolování vody

V Izraeli přestalo fungovat pět ze šesti celostátních zařízení na odsolování mořské vody, která pokrývají velkou část spotřeby pitné vody v zemi. V pondělí to napsala izraelská média. Podle tamních úřadů za přerušení provozu může velká zakalenost mořské vody způsobená meteorologickými podmínkami. Úřady nechaly zavést omezení například v zemědělství, úsporná opatření nařídila i radnice v Tel Avivu.
před 5 hhodinami

V Nepálu zemřelo při povodních nejméně 939 lidí, další tisíce se pohřešují

Při ničivých povodních v Nepálu zemřelo nejméně 939 lidí, informovala agentura AFP s odkazem na tamní úřady. Předchozí bilance činila 788 obětí. Dalších 3925 lidí se pohřešuje, mezi nimi je minimálně 592 cizinců ze 39 zemí. Ti se v oblasti nacházeli kvůli práci, horským túrám či pouti na posvátný vrchol. V sousedním Tibetu, který byl povodní způsobenou odtržením části himálajského ledovce také zasažen, zahynulo podle čínských úřadů přinejmenším šestnáct lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Blesková povodeň v Grand Canyonu zabila nejméně dva lidi, další se pohřešují

Nejméně dva lidé zahynuli a asi po patnácti dalších se pátrá poté, co národní park Grand Canyon na západě Spojených států o víkendu zasáhla blesková povodeň. Ta si vyžádala evakuace šesti desítek osob, strhla balvany do řeky Colorado a poškodila jediné vodovodní potrubí, které zásobuje turisty i místní obyvatele, uvedla agentura AP s odvoláním na správu parku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Tvořme koalice států hájící zájmy střední Evropy, vyzval Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) při vystoupení ve slovinském Bledu vyzval k vytváření koalic členských zemí Evropské unie, které na unijní úrovni při vyjednávání o příštím rozpočtu EU budou hájit zájmy Česka a střední Evropy v oblasti konkurenceschopnosti či kohezních fondů. Vyzdvihl důležitost spolupráce na půdorysu Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), kritizoval přístup Unie k migraci a také její klimatickou politiku Green Deal, která podle něj ničí český průmysl.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Archivář zradil KGB a přinesl její nejhlubší tajemství do Vilniusu

To, co Vasilij Mitrochin v roce 1992 přivezl do Vilniusu, nikdy nemělo opustit nejutajovanější archivy KGB. „Je jedním z nejvýznamnějších špionů studené války, protože světu odhalil, co KGB prováděla po celém světě,“ uvedl v rozhovoru pro LRT.lt britský novinář a spisovatel Gordon Corera.
před 7 hhodinami

Systém hawala se stal preferovanou „podzemní bankou“ pro zločince

Evropská vysílací unie (EBU) přináší rozsáhlou reportáž o praní špinavých peněz v několika evropských zemích.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.