„Jízdenku do EU“ Srbsko expresně rozdává Rusům. I těm sankcionovaným

Srbsko v posledních letech prudce navýšilo počet Rusů, kterým uděluje občanství a s ním i bezvízový vstup do EU. Upozorňuje na to několik médií, mezi nimi Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) či Balkan Insight (BI), podle nichž srbské pasy získávají i Rusové, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi. Často se tak navíc děje v rámci zrychlené procedury. Evropská komise mluví o potenciálním bezpečnostním riziku.

Bělehrad letos udělil občanství čtyřikrát většímu počtu Rusů, než kolik srbských pasů obdrželi všichni ostatní cizinci dohromady, uvádí Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Často se tak děje prostřednictvím zrychleného postupu, který umožňuje udělit srbské občanství z důvodu „národního zájmu“ či za „zvláštní zásluhy“.

Lidé, kteří tímto způsobem srbské občanství získají, se nemusejí vzdát svého původního pasu ani mít pobyt v Srbsku. Se srbským pasem přitom získávají bezvízový přístup do EU.

Nárůst počtu Rusů se srbským pasem

Jak už dříve upozornil web Balkan Insight (BI), podmínky k získání srbského občanství touto zrychlenou cestou přitom dlouho splňovalo jen málo lidí.

Například mezi lety 2010 a 2015 šlo ročně o pět až třináct případů. V roce 2018 stoupl jejich počet na čtyřiačtyřicet a v roce 2021 na třiapadesát, byť ne vždy šlo o Rusy. „V roce 2022, kdy Rusko zahájilo totální invazi na Ukrajinu, vydala (srbská) vláda rekordní počet dekretů o (udělení) občanství – čtyřiašedesát,“ píše BI.

„Od 1. ledna 2023 bylo více než 150 ruských státních příslušníků považováno za dostatečně ‚zajímavé‘ pro srbský stát, aby od vlády získali občanství a v důsledku toho i cestovní pas, který by jim měl umožnit snadnější vstup a cestování po Evropě,“ dodal web loni v říjnu.

Stanice RFE/RL tento měsíc uvedla, že jen v prvních pěti měsících letošního roku udělilo Srbsko občanství z důvodu „národního zájmu“ čtyřiačtyřiceti Rusům a že od začátku roku 2022 získalo tímto způsobem srbské občanství více než tři sta Rusů.

Je sice možné, že ještě více Rusů získalo srbské občanství standardním postupem naturalizace, ale ministerstvo vnitra v Bělehradě na žádost RFE/RL o informace o celkovém počtu udělených občanství od roku 2022 nereagovalo, dodala stanice.

Srbské občanství pro sankcionované Rusy

Podle RFE/RL i BI jsou mezi Rusy, kteří získali srbské občanství zrychleným způsobem na základě „národního zájmu“, i ti, kteří jsou pod mezinárodními sankcemi.

RFE/RL jmenuje Valerije Kazikajeva, na kterého uvalily sankce USA kvůli vazbám na ruského oligarchu Ališera Usmanova, jenž má blízko ke Kremlu a je rovněž na americkém sankčním seznamu. Kazikajev působí ve vrcholných pozicích hutnických a těžebních firem Metalloinvest či Udokan Copper, které jsou napojené na Usmanova.

Dále jde o Sergeje Kondratěnka, který je pod ukrajinskými sankcemi kvůli své společnosti Royal Pay Europe, jež poskytuje elektronické platby a další finanční služby a kterou Kyjev viní ze zpronevěry desítek milionů eur. Podle Ukrajiny má Kondraťenko také vazby na ruskou sázkovou síť.

RFE/RL zmiňuje ještě Jakuba Zakrijeva, synovce čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, který je pod sankcemi USA a Velké Británie kvůli zastávání vysokých funkcí v čečenské vládě a vazbám na ruské instituce. I jemu srbská vláda občanství udělila, po několika dnech ale rozhodnutí zrušila s odkazem na „obavy o veřejnou bezpečnost“.

Vysoce postavení Čečenci a lidé z Gazpromu

Podle BI ale získali srbské občanství jiní vysoce postavení Čečenci, konkrétně bývalý místostarosta Grozného a exnáměstek čečenského ministra zemědělství Ruslan Alisultanov, na kterého uvalila sankce Kanada, či děti ruského podnikatele čečenského původu Musy Bazajeva, který je pod sankcemi EU, Velké Británie a Švýcarska kvůli obchodním aktivitám v odvětvích, která přímo financují ruský státní rozpočet.

Srbský pas má i majitel finanční skupiny Finstar Oleg Bojko, na kterého se vztahují polské sankce kvůli „vazbám na zločinecké organizace a ruské zpravodajské služby“ a také australské sankce, neboť se zabývá „činnostmi s ekonomickým a strategickým významem pro Rusko“. Sankce na něj uvalila i Ukrajina.

Srbskými občany se stali i bývalá členka představenstva Gazpromu Jelena Michajlovová, viceprezidentka Gazprombanky Jelena Burmistrovová či zástupce generálního ředitele a člen představenstva Gazprom Něfti Alexej Jankovič, kteří jsou kvůli svému angažmá ve strategických ruských státních firmách pod britskými sankcemi, dodává BI.

Ruský nestátní web Važnyje istorii pak už loni na jaře ve spolupráci se srbským médiem KRIK informoval, že srbské úřady vydaly od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu pasy desítkám Rusů, kteří v té době sice nebyli pod sankcemi, ale měli vazby na Kreml, ruský zbrojní průmysl či zpravodajské služby.

Jízdenka do EU

Noví srbští občané z řad Rusů mohou cestovat do EU, neboť Unie má se Srbskem, které je její kandidátskou zemí, bezvízový režim. Brusel na oplátku očekává, že Bělehrad s ním sladí svou zahraniční politiku.

Srbsko by tak mimo jiné mělo při rozhodování, která ovlivňují bezpečnost schengenského prostoru, zohlednit zájmy EU, řekl stanici RFE/RL Marko Todorovič z bělehradského Centra pro evropskou politiku.

„Zatímco EU z opatrnosti zvažuje, jak ruským občanům ztížit získání i turistických víz, tendence Srbska udělovat jim občanství, které automaticky otevírá dveře do Schengenu, se, zdá se, ubírá zcela opačným směrem,“ uvedl analytik.

Srbsko se nepřipojilo k unijním sankcím, které sedmadvacítka uvalila na Moskvu kvůli její agresi proti Ukrajině. S Ruskem také nadále udržuje bezvízový styk, a jak tento měsíc zdůraznil prezident Aleksandar Vučić, nic na tom měnit nehodlá.

„Potenciální bezpečnostní riziko“

Evropská komise už podle neformálního dokumentu (non-paper), na který se RFE/RL odvolává, varuje, že rostoucí počet Rusů, kteří prostřednictvím srbského občanství získávají možnost bezvízového cestování do EU, představuje pro Unii potenciální bezpečnostní riziko.

Americký think-tank Robert Lansing Institute (RLI) sice připouští, že ne každý držitel ruského pasu musí být hrozbou pro evropskou bezpečnost. „Problém je (ale) v tom, že srbský systém vytváří prostředí, ve kterém mohou ruští zpravodajští důstojníci, pomocníci, osoby obcházející sankce, finanční zprostředkovatelé a vlivní činitelé získat legitimní cestovní doklady od kandidátského státu EU,“ zdůrazňuje.

„Udělení srbského občanství osobám napojeným na ruské státní struktury potenciálně rozšiřuje operační prostor Kremlu v Evropě,“ dodal RLI.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kanadu i Evropu dál sužují lesní požáry. V Britské Kolumbii evakuovali tisíce lidí

Rozsáhlé lesní požáry dál zuří v Kanadě i Evropě. V kanadské Britské Kolumbii muselo své domovy opustit přes dvacet tisíc lidí, plameny se rychle šíří také v částech Španělska, Itálie a Srbska. Hasičům práci komplikují vysoké teploty, vítr i těžko dostupný terén. Evropské státy zároveň řeší nedostatek hasicích letadel. Ve Francii zahájili vyšetřování, obavy z ohně pak mají na jihu země.
09:10Aktualizovánopřed 42 mminutami

Rusové útočili na Charkov a Oděsu. Údery hlásí i úřady v Bělgorodu

Tři mrtvé a 37 zraněných si v noci na neděli vyžádal ruský útok na Charkov, zaměřený na obytné budovy, oznámil tamní starosta Ihor Terechov. Obytné domy byly poškozeny i v Oděse, kde ruský úder zranil minimálně dvanáct lidí. Dalších jedenáct lidí utrpělo zranění po úderech v Dněpropetrovské oblasti. V Záporožské oblasti po útoku zemřel záchranář. Útoky hlásí i ruské úřady. Regionální krizové centrum v Bělgorodské oblasti tvrdí, že v důsledku útoků ukrajinských dronů zemřelo pět lidí.
08:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jemenští hútíové tvrdí, že zasáhli saúdskoarabskou rafinerii

Jemenští hútíové tvrdí, že zasáhli rafinerii společnosti Aramco na saúdskoarabském pobřeží Rudého moře. V neděli to podle agentury AFP uvedl vojenský mluvčí povstalecké skupiny podporované Íránem. Kromě toho džihádisté sdělili, že provedli raketové a dronové údery v jemenském přístavním městě Muchá, které je pod kontrolou mezinárodně uznávané a Rijádem podporované vlády v Adenu. Zemřelo tam 11 lidí. Hútíové tak pokračují v útocích z posledních týdnů na Saúdskou Arábii, zejména na ropnou infrastrukturu a tankery v Rudém moři.
09:40Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Izrael znovu odmítl mírový plán pro Gazu

Izrael znovu odmítl patnáctibodový mírový plán pro Pásmo Gazy navržený Radou míru, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Oznámil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, píší agentury Reuters a DPA. Teroristické hnutí Hamás mírový plán už dříve přijalo.
před 6 hhodinami

Dolphin dorazil do Číny, úřady evakuovaly přes milion lidí

Tajfun Dolphin zasáhl východ Číny, uvedly v neděli tiskové agentury s odvoláním na místní úřady. Hustě obydlené východní pobřeží se připravovalo několik dnů na příchod bouře, která si vynutila zrušení patnácti set letů a evakuaci více než milionu lidí z nejohroženějších oblastí. Tajfun přinesl přívalové deště a silný vítr. Úřady varovaly, že hrozí záplavy a sesuvy půdy. Zasaženo v minulých dnech bylo i Japonsko, nebo Tchaj-wan.
před 6 hhodinami

Vyčerpané české turisty v Rakousku zachraňovaly vrtulníky

O dvou víkendových případech letecké záchrany českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují tamní média. Čtveřice Čechů se v sobotu dostala do potíží při túře pod horou Traunstein, a nakonec byla zcela vyčerpaná. Turisté podle serveru Kronen Zeitung přecenili své síly a příliš spoléhali na navigační aplikaci. Ve druhém případě zasahoval policejní vrtulník u české rodiny s vyčerpanou desetiletou dívkou na hoře Grosser Donnerkogel, píše server MeinBezirk.
před 7 hhodinami

FIFA hájí Infantina a kritiky viní z dezinformací. Její šéf čelí rostoucímu tlaku

Mezinárodní fotbalová federace FIFA se zastala svého prezidenta Gianniho Infantina a jeho kritiky obvinila z úmyslného šíření dezinformací. Vyjádření přichází v době, kdy Infantino čelí kritice kvůli neúspěšnému plánu na prodej části práv souvisejících s mistrovstvím světa soukromým investorům. Tento týden navíc britský deník The Telegraph zveřejnil tvrzení týkající se jeho dřívějšího působení v UEFA.
před 7 hhodinami

V Sydney málem došlo ke srážce dvou letadel

Na letišti v australském Sydney se v neděli ráno těsně vyhnuly srážce dvě letadla. Jednalo se o Boeing 777 aerolinky Qatar Airlines a Airbus A320 australské společnosti Jetstar. Incident vyšetřuje Úřad pro bezpečnost dopravy, informovala agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.